Posluchačka se obrátila na pastora Johna Pipera s dotazem, jak se může vypořádat se smrtí osmnáctiměsíčního vnuka, kterou způsobila při dopraní nehodě. Tato tragédie zanechala hluboké rány v duši této věřící ženy. Přiznala se, že přestala sloužit v nedělní školce a při řízení auta často nemůže udržet slzy.
Baptistický teolog poukázal na vlastní neschopnost způsobit zázrak, ale před podcastem se modlil, aby Bůh ve své moci se dotkl jejího srdce a přinesl potěšení. Americký pastor a zakladatel portálu Desiring God začal s pasáží z listu Římanům:„Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí (Římanům 8,28).
V téže kapitole o několik veršů dále Pavel píše, že neexistuje moc, která by dokázala křesťany odloučit od Kristovy lásky. Věřící mohou ve svém životě čelit problémům fyzického, mentálního, emočního nebo duchovního charakteru. Pavel přináší seznam těžkostí, jímž křesťané mohou na své duchovní cestě čelit. Ale Boží odpovědí je: „Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.“ (Římanům 8,37).
Piper vysvětlil, že v biblické pasáži není napsáno „místo toho“, ale „v tom všem“. Křesťanům Bůh tedy nezaslíbil, že je těžkosti nepotkají, ale v těch všech utrpeních života nebude moci, která by věřící mohla odloučit od Krista.
Pavlův celoživotní smutek ze zabíjení křesťanů
Když Ježíš zastavil Pavla na cestě do Damašku, řekl mu známá slova o pronásledování. Lukáš v Skutcích 9,1 popsal, jak apoštol pohanů se vší vervou posílal v řetězech do vězení následovníky Kristovy a také ve Skutcích 26,10 Pavel při své obraně hovoří o své aktivní účasti při věznění a zabíjení učedníků. „A to jsem v Jeruzalémě vskutku dělal. Když jsem k tomu dostal od velekněží plnou moc, dal jsem mnoho věřících uvěznit, a když měli být usmrceni, schvaloval jsem to.“
Piper uvedl, že pasáže z 1. listu Timoteovi 1,15 a 1. listu Korinťanům 15, 9 poukazují na to, že Pavel na tyto své hříchy minulosti nikdy nezapomněl. Nikdy nepřestal pociťovat osten bolesti z toho, že se podílel na pronásledování věřících.
„Nikdy se přes to nedostal. Nikdy o tom nepřestal přemýšlet a důsledky toho byly, že to v jeho životě hrálo důležitou emocionální roli,“ uvedl teolog.
Podle Pipera řešením není zapomenout, ale smířit se svou minulostí. Pavla tato jeho bolest z minulosti neparalyzovala, ale prohloubila jeho osobnost.
Bolest jako možnost ke službě
Řekl, že bolest a tragédie se staly součásti životů mnoha křesťanů a možností ke službě. To se může týkat fyzického hendikepu nebo nějakého psychického traumatu. Bůh je schopen místo„paralyzující reality“ transformovat bolest do„prohlubující služby.“
Pavlovi podle Pipera pomohlo překonat hrůzy minulosti objevení Boží milosti.
Osobní zkušenost této ženy se hluboce zapsala do jejího života, ale teď je důležité, aby v Bohu mohla najít obdobnou zkušenost jako Pavel a být specifickým způsoben použita pro službu v církvi, kde i v bolesti bude schopna pomáhat druhým.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 2. září 2020 Foto: Wikimedia Commons – John Piper
