Praha – Pražský arcibiskup Jan Graubner v pátek sloužil mši při příležitosti vyhlášení kostela sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze bazilikou. Čestný titul basilica minor udělil kostelu papež František v červenci. Graubner v kázání připomněl roli světice jako patronky vzdělávání a výchovy. Výchova podle něho doplňuje vědění a jedno bez druhého vede k nesvobodě. Sv. Ludmila je pátou bazilikou v Praze.
Titul tzv. menší baziliky propůjčuje papež významným kostelům, v Praze jej dosud držely kostely svatého Jakuba Staršího na Starém Městě, Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, svaté Markéty v Břevnově a svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Kostelů nesoucích titul basilica minor jsou stovky, nejvíce jich je v Itálii. Vyšší titul je basilica maior, je vyhrazen šesti nejvýše postaveným římskokatolickým kostelům.
Páteční slavnostní mše se konala při příležitosti povýšení kostela a svátku sv. Ludmily. Povýšení pražského kostela na baziliku s sebou podle arcibiskupa Graubnera nese povinnosti, jako je zvlášť pečlivé slavení vybraných svátků, ale i privilegia, jako je možnost vydávat tzv. plnomocné odpustky. „Můžeme říci, že jsme mimořádně spojení s papežem. V tomto kostele máme konat vzorovou liturgii, máme být příklad pro ostatní,“ řekl Graubner.
Arcibiskup v kázání připomněl, že sv. Ludmila je patronkou církevních škol na paměť toho, že vychovala později svatořečeného knížete Václava. Výchova a vzdělání jde podle něj ruku v ruce, stejně jako vědění a jednání. „Ke správnému jednání nestačí vědět, ale je nutná vůle a vypěstované ctnosti, abychom byli schopni usilovat o to, co jsme poznali. A to je právě úkolem výchovy, a pak sebevýchovy,“ řekl.
Základní kámen ke stavbě chrámu sv. Ludmily byl položen 25. listopadu 1888. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo 8. října 1893. Kostel je jednou z dominant Vinohrad, je postaven z režných cihel a s břidlicovou střechou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky. Jeho tvůrcem je architekt Josef Mocker (1835 až 1899) a chrám vznikl jako potvrzení významu tehdy samostatného města Královské Vinohrady, které vzniklo v druhé polovině 19. století za pražskými hradbami.
Při pohledu zvenčí vytváří architektura kostela dojem gotické katedrály s věncem chórových kaplí. Průčelí stavby dominuje schodiště oblíbené třeba při četných svatbách. Vstupní tympanon představující žehnajícího Krista se sv. Ludmilou a sv. Václavem je dílem Josefa Václava Myslbeka. Interiér zdobí ornamentálně-figurální výmalba v takzvaném nazarénském stylu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 16. září 2022 Foto: Wikimedia Commons – arcibiskup Jan Graubner
