Washington – Podle nové studie vydané Ligonier Ministries se ukazuje, většina evangelikálů nyní věří, že Bůh přijímá uctívání všech náboženství. Ukázalo se také, že mnoho z nich je také zmateno o některých základních doktrínách křesťanské víry. Chris Larson, prezident Ligonier Ministries, říká, že výsledky průzkumu teologie z roku 2018 provedeného LifeWay Research a vydané v úterý ukazují na naléhavou potřebu odvážného učení historického křesťanství.
„Průzkum o stavu teologie zdůrazňuje naléhavou potřebu odvážné služby, která věrně učí historickou křesťanskou víru. Nikdy nebylo populární mluvit o hříšnosti člověka nebo o Ježíši Kristu, ale v době, kdy temný svět potřebuje světlo evangelia, je skličující vidět mnoho v evangelikální církvi zmatených v tom, co Bible učí. Doufáme, že tento průzkum poskytne místním církvím trochu víc informací o tom, čemu lidé v našich sousedstvích a na našich kostelních lavicích skutečně věří,“ uvedl Larson ve svém prohlášení.
V průzkumu byl zkoumán reprezentativní vzorek 3 000 Američanů. Evangelikálové byli požádáni o vyslovení názorů na řadu teologických výroků, včetně: „Bůh přijímá uctívání všech náboženství, včetně křesťanství, judaismu a islámu.“
Bylo prokázáno, že 51 procent respondentů souhlasilo s prohlášením, zatímco 42 procent nesouhlasilo. O dva roky dříve, v roce 2016, bylo 49 procent evangelikálů shledáno souhlasnými s prohlášením, zatímco 43 procent uvedlo, že nesouhlasí.
„Bible je jasná v tom, že evangelium je jediný způsob spásy a že Bůh nepřijme uctívání jiných náboženství. Je to jen skrze Ježíše Krista a Jeho Ducha, jsme schopni uctívat Otce v duchu a pravdě (Jan 4:24),“ poznamenávají teologové.
Podle průzkumu se dále většina evangelikálů domnívá, že většina lidí je v podstatě dobrá od přírody a že Ježíš byl první a největší bytostí stvořenou Bohem Otcem – 78 procent evangelikálů souhlasí s tímto tvrzením. Pouze 71 procent evangelikálů v roce 2016 tuto myšlenku podpořilo.
„Tyto výsledky poukazují na naléhavou potřebu, aby křesťané učili kristologii, zvláště když se výsledek od roku 2016 zhoršil. Dnes je obecně nedostatek učení o Kristově osobě, což je doktrína, za kterou raná církev tak tvrdě bojovala,“ uvedlo Ligonier ministers.
Stephen Nichols, hlavní akademický pracovník Ligonier a prezident Reformation Bible College, také poznamenal, že je to důvod k obavám, když 53 procent evangelikálů věří, že většina lidí je od přírody dobrá, i když málo hřeší.
„Tyto výsledky jsou vážným důvodem k obavám. Je to hloubka lidského hříchu, která vedla Ježíše k smrti na kříži.“ Jak tedy může většina evangelikálů říci, že většina lidí je od přírody dobrá? Ježíš je skutečně Bůh, nikoli nějaká stvořená bytost. Evangelikální svět je ve velkém nebezpečí sklouzávání do bezvýznamnosti, když zapomene biblickou doktrínu,“ řekl.
Výsledky průzkumu teologie z roku 2018, který se konal od 24. dubna do 4. května 2018, odrážejí předchozí studie, které poukazují na odmítnutí ortodoxních křesťanských přesvědčení mnoha amerických křesťanů.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Autor: Michal Nosál Zdroj: The Christian Post Foto: WCC Albin Hilert
3 Komentáře
Jiří Vrba
Smutné, s tím pak samozřejmě souvisí i dnešní stav USA, gender, ultrakorektnost, atd… Pokud křesťané nemají jasno v tom, čemu vlastně věří, těžko mohou něco předávat a především těžko mohou žít tak, aby drželi nějaké biblické hodnoty. Evropa je na tom samozřejmě velmi podobně, ale věřím, že je to situace, ze které může vzjejít skutečná obnova skutečného křesťanství.
Marek Ryšánek
Ano, Bůh za určitých okolností přijímá i uctívání od křesťanů…
David Brož
První otázka je formulována příliš obecně – takže může být chápána různě. Především bych Boha neomezoval, od koho může nebo nemůže přijímat projevy úcty. Ale jestliže kdokoli projevuje úctu Bohu skrze úctu k jeho stvoření – pomáhá a chrání život, jako posvátný (nemyslím tím „zbožštění“) – nedomnívám se, že takovéto uctění Boha (i nevědomé) je Bohem odmítáno. V listu Římanům 2:15,16 Pavel uvádí, že Bůh mluví ke každému člověku (i k tomu, kdo ho nezná) – skrze svědomí (a podle něho bude souzen). Všimněme si jak Pavel v Athénách (Sk 17:23) začíná své kázání odkazem na oltář „neznámému bohu“. Mám za to, že člověk může uctívat i toho, kdo mu zůstává skrytý. Je to ovšem něco jiného než uctívání „v Duchu a Pravdě“.
Další otázky se týkají teologických subtilností, které mohou běžnému laikovi uniknout (i když je někteří mohou chápat správně). Myslím tím vyznání „genitum non factum“ – „zrozený, nestvořený“ (jak jej formuluje nicejsko- konstantinopolské vyznání víry).
Evangelikálové by asi měli znát Lutherovo pojetí „semper pecator“ – tedy, že přirozený člověk je zcela hříšný a je tedy ospravedlněn pouze milosti (sola gratia). To je jistě pravda. Pokud však budeme problém zkoumat podrobněji, uvidíme určitý paradox. Jednak Ježíš říká „nikdo není dobrý, jedině Bůh“, ale jinde „dobrý člověk vynáší ze svého pokladu, to dobré“ (o řadě lidí se v Písmu mluví jako o „dobrých nebo spravedlivých“ – jak ve SZ, tak v NZ). Tedy jde o dvojí pohled. Z pohledu absolutního Dobra – neobstojí žádný člověk. Ale na lidské rovině existují lidé (relativně) dobří (i ti ovšem potřebují milost). Zkušenost ukazuje, že většina lidí touží po dobru, spravedlnosti a pravdě -ne po zlu, křivdě a lži. Paradoxně to ovšem neodpovídá realitě tohoto světa. Tento paradox rozebírá rovněž Pavel – v Římanům 7 – tedy, že přirozený člověk chce konat dobro, ale nedokáže to. Ano, většina lidí má snad jakousi „dobrou vůli“ (a mohli by tak být v tomto smyslu označeni za dobré), ale to pochopitelně nestačí. Jinak by Ježíš nemusel přinést svou oběť a lidé by se nepotřebovali „narodit znovu“ – z Ducha. Ale i znovuzrozený křesťan, byť by se sebevíc snažil o posvěcený život, je ospravedlněn a přijímán, pouze skrze svou víru v Ježíše, jako Spasitele – tedy na základě milosti.