Vatikán/Berlín – Kongregace pro nauku víry vyloučila eucharistické společenství mezi katolickou a protestantskou církví v Německu a teologicky jej zdůvodnila příliš velikými rozdíly v chápání eucharistie a církevního úřadu. Zároveň v této otázce neexistují podklady pro osobní rozhodování ve svědomí, stojí v listě, který kard. Ladaria zaslal předsedovi německé biskupské konference, biskupu Georgu Bätzingovi.
O listě, datovaném 18. září a podepsaném prefektem a sekretářem vatikánského úřadu, informuje německý portál Vatican News a Katolická zpravodajská agentura v Německu. Kongregace pro nauku víry jím reaguje na diskusní příspěvek Ekumenického pracovního kruhu evangelických a katolických teologů (ÖAK) v Německu, který loni v září podpořil vzájemnou účast na eucharistické hostině. K jeho dokumentu Společně u stolu Pánětehdy zaujal stanovisko rovněž biskup Bätzing, který chtěl nabízený model uplatnit již při letošním ekumenickém církevním kongresu ve Frankfurtu (přeloženém kvůli koronaviru na příští rok). Rozhodně, upozornil tehdy předseda německých biskupů, si v “zahájeném debatním procesu nedokáže představit apodiktické: tak ne!”
K listu římské kongregace je připojen teologický rozbor jednotlivých bodů zmíněného německého ekumenického prohlášení. Z kritické analýzy vyplývá, že dokument německých evangelických a katolických teologů dostatečně neobjasňuje některé základní otázky katolického pojímání církve, eucharistie a svěcení. Eucharistické společenství s evangelickou církví v Německu by navíc za nynějšího stavu podrylo ekumenický dialog s pravoslavnými církvemi, a to též za německými hranicemi, stojí v listě Kongregace pro nauku víry.
Mluvčí německé biskupské konference Matthias Kopp potvrdil převzetí dopisu vatikánské kongregace a oznámil, že se jím němečtí biskupové budou zabývat při nadcházejícím podzimním plenárním zasedání ve Fuldě.
Autor: Vatikánský rozhlas Datum: 21. září 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
4 Komentáře
Adam Hladky
“ Eucharistické společenství s evangelickou církví v Německu by navíc za nynějšího stavu podrylo ekumenický dialog s pravoslavnými církvemi,“
.. no a?
A naopak .. je správné, aby ekumenický dialog s ortodoxními blokoval dialog s protestanty?
Petr Adamec
Myslím, že asi eucharistické společenství v Německu již celkem funguje de fakto. Pravoslavné církve představují mnohem větší počet lidí a je zde navíc mnoho palčivých problémů s unijatskými církvemi. Pravoslavná rezervovanost vůči řkc je mnohem větší než v Německu. Logicky dává kurie přednost pravoslaví, které má vůči protestantům vztahy spíše mrazivé. Může nám to oběma být moc líto. Ale ptát se po správnosti mi nepřipadá rozumné. Stejně by se mohli ptát pronásledovaní uniaté, proč kůrie by dala přednost raději vztahům s protestanty než pomohla vlastním členům ze složitých situací, zda je to správné?
Před lety mne velmi bolelo, když ČCE mj. kvůli uznání křtů s řkc odepsala evangelické charizmatiky a vytlačila je promyšleně mimo denominaci.
Jan Molnár
Podle mne je toto hřích proti Duchu sv.
Bránit snahám o jednotu, třebas se někomu zdá nedokonalá. Vy jste dokonalý?
Z Ježíšovy teologie, která nebyla teoretická
(největší teorií bylo, zda se máme klanět na Hoře nebo v Jeruzalémě
a odpovědí bylo „V duchu a v pravdě“)
Je mi líto, že katolická církev si hraje na tu pravou a jiným dělá problémy.
Místo prožívání Kristova příkazu o slavení Večeře Páně spekuluje pomocí řecké filosofie,
která nebyla Jeho myšlením, jak to vlastně myslel.
Jeho odkaz byl, ať slavíme. Kdo není proti nám, je s námi.
Olga Nedbalová
Je pravda, že někdy se církve (a neberu v potaz jen ŘKC), dostávají do pasti své vlastní věrouky. Z původní snahy o „vylepšení“ církve se stane to, co brání maličkým přijít k Ježíši. Kladou na věřící těžká břemena svých požadavků a sami se jimi neřídí. Pokud se bavím s lidmi o své víře, často mi vyčítají falešné jednání církví a tím zdůvodňují svůj negativní postoj k víře. Já jim vždy říkám, že Ježíš přišel i pro ně. Není to jen můj Ježíš, nebo Ježíš, který patří konkrétní církvi. Je to i jejich Ježíš. A pokud Ho přijmou za svého Pána a Spasitele, bude i v jejich životě konat. Lidé často tápají, hledají vysvobození v ezoterice, horoskopech, východních naukách a Ježíše nevidí. Přestože skoro v každé vísce máme kostely, ve kterých Ho mají najít. Je to smutné a mám obavy, že to není jen z důvodu, že nechtějí slyšet a vidět. Zřejmě jim někdo zošklivuje víru v Ježíše tak moc, že na ni nechtějí přistoupit.