Ankara – Katoličtí biskupové se zavázali, že nebudou zpochybňovat plány Turecka na přeměnu starověké istanbulské katedrály Hagia Sofia, která nyní slouží jako muzeum, na mešitu.
Při oznámení svého rozhodnutí ze dne 18. června biskupové poznamenali, že budoucnost památky je zcela v kompetenci představitelů státu.
„Jako církev bez možnosti zasahovat do právního systému nemůžeme poskytovat žádné rady ohledně vnitřních otázek této země,“ uvedla konference tureckých biskupů v prohlášení zaslaném Catholic News Agency.
„Ačkoliv bychom si přáli, aby si Hagia Sofia zachovala svůj charakter muzea, není na nás, abychom zasahovali nebo se dokonce vyjádřili k rozhodnutí, které se týká pouze Turecké republiky,“ uvedli biskupové.
Prohlášení přišlo při narůstajícím mezinárodním tlaku proti turecké vládě, aby byla památka ze 6. století přeměněna na mešitu. Očekává se, že tento plán bude schválen nejvyšším soudem 2. července.
Turecká vláda v poslední době čelí stále častějším výzvám k přeměně tohoto symbolického chrámu v muslimský svatostánek. Na intenzitě nabraly zvlášť poté, co pachatel útoku na mešity na Novém Zélandu zanechal manifest, v němž volá po zbavení Hagie Sofie jejích čtyř minaretů.
Erdoganův návrh vyvolal nevoli v Řecku, neboť katedrála bývala hlavním sídlem Řecké pravoslavné církve až do pádu Konstantinopole (dnes Istanbulu) do rukou osmanských Turků v roce 1453. Poté byla přebudována na mešitu, jíž zůstala až do roku 1935, kdy z ní sekulární zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk nechal udělat muzeum. Památka přiláká každoročně miliony turistů, roku 1985 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
„Není to pouze velký chrám křesťanství – největší po mnoho staletí – patří také lidstvu. Byl uznán organizací UNESCO za součást našeho celosvětového kulturního dědictví,“ řekl řecký ministr zahraničí Jorgos Katrugalos. „Proto jakékoliv zpochybňování jeho statusu není jen urážkou cítění křesťanů, je to urážka mezinárodního společenství a mezinárodního práva,“ uvedl. „Chceme věřit, že bude platit prohlášení tureckého vedení z 16. března, podle kterého se žádný status měnit nebude,“ dodal s odkazem na Erdoganův nedávný projev, v němž změnu chrámu vyloučil.
Požadavek jedné náboženské skupiny, aby se z chrámu Boží moudrosti opět stala mešita, loni v září zamítl turecký nejvyšší soud. Učinil tak „z technických důvodů“, protože prý žádost přišla od skupiny a nikoliv od jednotlivce.
Ruská pravoslavná církev vyzvala Turecko, aby ponechalo „otevřený přístup všem“ a varovala, že změna statusu chrámu by „porušila křehké náboženskou rovnováhu“.
Křesťanské menšiny si v Turecku dlouho stěžují na diskriminaci a čelí problémům s náborem duchovenstva a získáváním stavebních povolení.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 28. června 2020 Foto: Wikimedia Commons – Hagia Sofia
