Sázava – Nejnovější poznatky a dosud nepublikované archeologické nálezy představí mezinárodní vědecká konference o svatém Prokopovi. Bude se konat 6. až 8. listopadu v Sázavském klášteře v Sázavě na Benešovsku a Galerii Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Akce k letošnímu výročí 820 let od Prokopova údajného svatořečení se zúčastní odborníci z Česka, Polska a Německa. Představí nejnovější výsledky bádání spojeném se Sázavským klášterem a zaměří se i na proměny kanonizace v prokopských časech a dnes a obecně života středověké duchovní společnosti, informovala dnes ČTK mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.
Prvním z míst badatelského setkání bude 6. listopadu Sázavský klášter, národní kulturní památka, která je úzce spojená s životem a dílem svatého Prokopa. Součástí nynější obnovy kláštera jsou i výzkumné práce, které přinášejí nové nálezy a pohledy na historii klášterního areálu. Odborníci z NPÚ představí dosud nepublikované archeologické nálezy odhalené při přípravě obnovy svatoprokopské jeskyně. V novém světle tak bude možné rekonstruovat dosud neznámou středověkou zástavbu situovanou v sousedství klášterního kostela, studovat život zdejších obyvatel a nahlížet na podobu dobové materiální kultury.
SOUVISEJÍCÍ – Barokní Schweigelův kříž se po obnově vrátil do zahrad pod Petrovem v Brně
V následujících dvou dnech se dějištěm konference stane kongresové centrum GASK v Kutné Hoře, které nabídne sedm tematických bloků a moderovanou diskuzi. Cílem je reflexe osobnosti a osudu svatého Prokopa v kontextu doby, ve které žil a doby jeho svatořečení.
Mezinárodní třídenní konference je věnována přednímu odborníkovi na osobnost svatého Prokopa a výzkum v Sázavském klášteře Petru Sommerovi k jeho nedožitým 75. narozeninám. Pořadateli a partnery akce jsou Státní oblastní archiv v Praze, Archeologický ústav Praha a Historický ústav Akademie věd České republiky, Národní památkový ústav, Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa, Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Arcibiskupství pražské, Středočeský kraj a České muzeum stříbra Kutná Hora.
Svatý Prokop, jehož památku slaví římskokatolická církev 4. července, bývá zobrazován jako řeholník, nebo opat s ďáblem u nohou. Tento zakladatel a první opat Sázavského kláštera se narodil koncem 10. století v Chotouni na zemanské tvrzi. Stal se pražským kanovníkem, záhy však úřad i rodinu opustil a zvolil si život poustevníka – zpočátku v jeskyni u Jinonic, poté v lesích při Sázavě. Zde se setkal s knížetem Oldřichem, který ho později vybídl k vybudování kláštera, jehož se stal opatem. Klášter byl centrem slovanské liturgie a písemnictví, a to až do roku 1096, kdy z něj byli slovanští mniši vyhnáni a nahrazeni benediktýny z Břevnova. Prokop zemřel v březnu 1053, prohlášen za svatého byl 4. července 1204. V roce 1588 byly jeho ostatky ze Sázavského kláštera vyzvednuty a uloženy v kostele Všech svatých na Pražském hradě.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 31. října 2024 Foto: Wikimedia Commons
