Vedle Bible mám výtisk Afrického biblického komentáře. Pomáhá mi porozumět Písmu a dává mi možnost učit se od bratří a sester z celého světa. Tento komentář existuje zčásti díky velkorysosti Johna Stotta. Během svých cest po světě se inspiroval k tomu, aby „zvýšil úroveň biblického kázání“ v místech s nedostatečnými zdroji. Vzdal se všech honorářů ze svých knih, aby viděl, jak církve posilují biblickou vzdělanost a zdroje, jako je komentář na mém nočním stolku.
Dne 27. července 2011 vstoupil Stott do věčné slávy a setkal se tváří v tvář se svým Spasitelem. Mnoho křesťanů zná Stottovy spisy a veřejnou službu, ale rozhodnutí, která učinil v oblasti osobních financí a životní úrovně, si Stott během svého života nechával pro sebe. Když jsem se v posledních letech dozvěděl více o této stránce Stottovy víry, zjistil jsem, jak je jeho život příkladem smýšlení o Božím království uprostřed kultury zaměřené na konzum.
Oběť v materiálním světě
Žijeme v době nadbytku. Náš nedostatek sebezapření a střídmosti se týká i nakupování, stravování a množství zábavy, kterou konzumujeme. Stottův život je v příkrém rozporu s našimi kulturními tendencemi.
Každý člen, se kterým jsem se setkal a který se Stottem sloužil bohoslužby v kostele All Souls Church – od jeho studijního asistenta až po ty, kteří ho doprovázeli na zahraničních cestách, vypráví o jeho štědrosti a prostém životním stylu, o tom, jak tíhl k obětavosti, a ne k požitkářství.
SOUVISEJÍCÍ – John Stott / Evangelikálové a římský katolicismus (část 1.)
Stott věnoval skromnosti celou kapitolu ve své knize Radikální učedník. Říká v ní:
Materialismus – zaujetí materiálními věcmi – může zadusit náš duchovní život. Ježíš nám řekl, abychom si nehromadili poklady na zemi, a varoval nás před chamtivostí. Stejně tak nás nabádá apoštol Pavel, abychom místo toho rozvíjeli životní styl skromnosti, štědrosti a spokojenosti, přičemž vycházel z vlastní zkušenosti, kdy se naučil být spokojený bez ohledu na okolnosti (Filipským 4,11).
Zde jsou tři pravdy, které jsem se naučil o střídmosti na základě studia Stottova života a jeho spisů.
Skromnost je biblická.
Svědomí křesťana se musí řídit Písmem, a pokud jde o hmotné statky, znamená to vyhýbat se dvojímu omylu askeze (Kol 2,20-23) a materialismu. Jak píše Lukáš: „Mějte se na pozoru a chraňte se každé lakomosti, neboť život člověka nespočívá v množství jeho majetku“ (L 12,15).
Stott svůj minimalismus rozšířil i na osobní majetek (kromě knih). Jeho spisovatelským útočištěm byla malá poustevna bez elektřiny na pobřeží Walesu, kde trávil delší čas ručním psaním svých knih.
Ačkoli si Stott odpíral drobné pohodlí a vymoženosti, byl si velmi dobře vědom toho, že jeho londýnský životní styl je ve srovnání s průměrným křesťanem ve světě stále přepychový. Stott tedy brzdil honbu za něčím víc a místo toho praktikoval biblickou spokojenost a vděčnost.
Skromnost vede k obětavosti.
Zástupce literárního fondu Johna Stotta uvádí, že se podílel na nejméně 60 vydavatelských projektech, z nichž mu náležely honoráře. Většinou se jednalo o jednotlivé svazky, které napsal, jako například Základy křesťanství nebo Kristův kříž; jiné byly série, které editoval.
Stott odmítl přijmout honoráře ze všech z nich. Místo toho přesunul své příjmy do svěřeneckého fondu, kde byly prostředky použity na podporu budoucích teologů, pastorační vzdělávání a místní autorské komentáře v Africe, Asii a Latinské Americe. Tento nyní mnohamilionový dar má i nadále dopad prostřednictvím zdrojů, jako je Africký biblický komentář.
Jednoduchý životní styl nebude pro každého křesťana vypadat stejně. Přístup početné rodiny na venkově se bude lišit od přístupu svobodného muže žijícího ve městě. Je to otázka svobody a věřící mohou postupovat podle svého svědomí.
Ale bez ohledu na okolnosti znamená následování Krista obranu proti vlivu materialismu, který vede k udušení naši víry. Použijme tyto tři zásady ze života Johna Stotta jako vzor pro zkoumání našeho života. Zeptejte se sami sebe: „Co mohu ve svém životním stylu změnit, odstranit nebo omezit, aby mi to umožnilo cílevědomě a obětavě investovat do růstu Kristovy církve?“
Na svět přicházíme a z něj odcházíme s prázdnou. Mezi tím by měl být křesťan schopen říci s Pavlem: „Máme-li jídlo a oděv, s tím buďme spokojeni“ (1 Tim 6,8). Jak řekl Stott: „Život na zemi je krátká pouť mezi dvěma okamžiky nahoty. Bylo by tedy moudré cestovat nalehko.“
Omezení našeho životního stylu má mnoho výhod. Křesťan, který žije prostě, může více dávat (1 Tim 6,18) a vyjadřovat hlubší vděčnost za nečekané dary (1 Tim 4,4-5). Pro ty, kdo jsou na tomto světě bohatí, je to hmatatelný způsob, jak uposlechnout Pavlovu výzvu, aby se „nepovyšovali a neskládali své naděje na nejisté bohatství, ale na Boha, který nás bohatě obdarovává vším, z čeho můžeme mít radost“ (1 Tim 6,17). Teologický dokument s názvem Lausannské prohlášení, jehož byl Stott hlavním tvůrcem, tuto odpovědnost shrnuje: „Ti z nás, kteří žijí v bohatých poměrech, [musí] přijmout svou povinnost rozvíjet prostý životní styl, aby mohli štědřeji přispívat na pomoc i evangelizaci.“
Skromnost je vědomé rozhodnutí.
V konzumní kultuře není skromnost přirozená. Ti, kdo žijí ve prosperujících státech, se musí rozhodovat cíleně. Pro Stotta to znamenalo žít v malém bytě a užívat si jednoduchých jídel. Přátelé říkají, že z pocitu solidarity s chudými odmítal další porce jídla. Modré sako, které pravidelně nosil, bylo téměř obnošené a jednou se styděl, když přiznal, že si koupil druhý pár bot. Tato rozhodnutí dávala jasně najevo, že jeho život není definován materiálním bohatstvím.
Autor: Andy Jones Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 13. srpna 2022 Foto: Wikimedia Commons – John Stott
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.