Řekl byste prosím něco o duchovním nastavení své rodiny?
Vyrůstal jsem v nevěřící rodině. Vzhledem k odbojnému postoji obou mých rodičů k tehdejšímu režimu panovala u nás velká úcta vůči farářům všech církví. Protože dědeček byl Žid, pěstovala se v naší rodině humanistická židovská tradice, ale ta nebyla náboženská.
Jak jste se tedy dostal ke křesťanství?
Tehdy na konci 80. let se člověk mohl v samizdatových brožurkách setkat s duchovními tématy. Ty brožurky jsme s několika spolužáky na gymnáziu hltali celkem živelně – přes spiritismus a jógu až po transcendentální meditaci a pití mrkvové šťávy. Tehdy jsem zároveň onemocněl vážnou nemocí jater a začal jsem si dělat starost o zdraví i o život. To mě v mém hledání výrazně posunulo.
Co bylo dál?
Krátce po sametové revoluci jsem šel po Husově třídě v Jičíně. Visel tam plakátek zvoucí na jakousi přednášku s diskusí na duchovní téma. Na přednášce jsem se setkal s křesťany místní skupiny, která patřila pod pražský sbor AC, a seznámil jsem se se svým duchovním otcem Petrem Rýglem. Náš rozhovor se protáhl. Pozval mě domů.
O čem jste si povídali?
Vyprávěl jsem mu o svém hledání a prosil ho o nějakou radu. Řekl mi evangelium a spolu se zlomky příběhu o Ježíši, které jsem pochytil v dětství, jsem poprvé uslyšel a pochopil, o čem ten příběh je a jak se týká mě. To, co Petr říkal o pokání a o vyznání vin, mi dávalo smysl – provinile jsem se cítil odjakživa. Tehdy jsem poprvé zajíkavě vyslovil modlitbu podle toho, jak mi Petr poradil. Ještě několik měsíců jsem pak všelijak váhal a lavíroval, znovu se začítal do brožurek o transcendentální meditaci a východních náboženských filozofiích. Nevím, ve kterém okamžiku mého života k obrácení došlo.
Co vám v hledání pomohlo?
Po několika měsících jsem znovu mluvil s Petrem Rýglem, znovu jsem se mu v rozpacích svěřoval a on mi se zemitostí sobě vlastní řekl: „Víš, co ty, Pavle, potřebuješ? Naplnění Duchem svatým!“ Neměl jsem tušení, co tím myslí, ale řekl jsem: „Jo, to potřebuju.“ Modlili jsme se a prožil jsem zlomový okamžik. Nebyla to silná citová zkušenost, ale když jsem odcházel domů, věděl jsem, že se něco rozhodujícím způsobem změnilo a že můj život už bude prostě jiný. Doma jsem se pak znovu velmi neuměle modlil, a tehdy jsem někde hluboko v sobě pocítil, že nejsem sám, že moje modlitba není samomluva a že spočinutí v Boží náruči není nějaká moje iluze. Musel jsem s tím zápasit, protože naše rodina byla velmi intelektuální, skoro až moc, a pořád mě pronásledovala zpochybňující otázka, zda si to všechno nenamlouvám.
Kdo vás na cestě duchovních začátků doprovázel?
Skupinka křesťanů v Jičíně. Byli to lidé neučení a prostí: řidič avie, automechanik, uklízečka. I tehdy, když jsem kladl jízlivé intelektuálské otázky, mě odzbrojovala jejich bezprostřednost a laskavost. Myslím si, že na mou intelektuálštinu to byla ta nejlepší léčba.
Jak jste svůj nový život žil prakticky?
Horlivě jsem začal tím, že jsem chodil v pondělí na skupinku k Čeřovským, v úterý na skupinku k Rodrovým, ve středu na biblickou, ve čtvrtek na druhou skupinku k Rodrovým, v pátek na druhou skupinku k Čeřovským, v sobotu nebylo nic a v neděli bylo shromko. Tomuto společenství, dnes KS Jičín, dodnes pod laskavým vedením Petra Rýgla, vděčím za nejdůležitější vklad do svého života víry.
***********************************
Autor: Tomáš Dittrich
Ukázka rozhovoru, který v plném znění vyšel v dubnovém čísle časopisu Život víry (2018/4). Profesor Pavel Hošek v něm dále přemýšlí o vztahu intelektualismu a vyznavačského křesťanství, o tom, co je to „moudrost víry“ nebo jak ho ovlivnil Jaroslav Foglar…
Dále se číslo věnuje projevům Ducha svatého na bohoslužbách. Jaké tam mají mít místo a jak dary Ducha používat? Odvážíme se riskovat chaos? Těmito otázkami se zabývají např. Michal Klesnil, Martin Moldan nebo Lubomír Ondráček a své osobní zkušenosti popsali i někteří z čtenářů. Číslo dále přináší ohlédnutí za životem evangelisty Billyho Grahama, virtuální rozhovor s Panditou Ramabai, kazatelkou „indických letnic“ a překladatelkou Bible, zprávy, přehled chystaných akcí a mnoho dalšího.
Více informací o čísle najdete zde:
http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-2018-4
Elektronické vydání (PDF): https://www.palmknihy.cz/krestanstvi/zivot-viry-2018-4-177897
Informace o předplatném: www.zivotviry.cz
1 Komentář
Konečný Fr.
Němci se cítí provinile kvůli koncentrákům, Západ kvůli bývalým koloniím a provinile by se měl cítit ten, kdo podporuje EU a dnešní pokrokový a pokrytecký Západ.