PRAHA – Na tradiční každoroční terezínskou tryznu nebude Památník Terezín již nadále zvát šéfa Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičku a ČSBS se už nebude na přípravě tryzny podílet.
V nedělním rozhovoru pro zpravodajství Forum 24 ředitel Památníku Jan Roubínek sdělil, že „z pohledu Památníku Terezín a partnerů terezínské tryzny můžeme považovat záležitost partnerství s ČSBS za vyřízenou.“ Dodal ovšem, že řadoví členové ČSBS, stejně jako bývalí vězni a bojovníci, kteří nejsou ve svazu organizováni, budou v Památníku nadále vítáni, neboť jejich hrdinství v době války si nesmírně váží. Roubínek v témže rohovoru zdůraznil, že pozvánku na tryznu nikdy neobdržel ani Tomio Okamura či někdo ze členů SPD a rovněž jí nikdy ani nedostane.
„Pokud se ale rozhodne Národní hřbitov v době konání tryzny navštívit, nemohu mu v tom bránit. Jeho výroky a prohlášení některých členů jeho hnutí popírající romský holocaust jsem již v lednu 2018 veřejně odsoudil. Nemohu však a nechci ujímat se role vyhazovače,“ dodal ředitel.
Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek v rozhovoru ještě poznamenal, že některé jedince popudila ještě účast jiných osob, nejen Tomia Okamury, ale že nejde o to, zda ředitel instituce s tím či oním představitelem veřejného života politicky souzní. „Pokud bych rozhodoval, že osoba, s jejímiž politickými názory se neztotožňuji, se nemůže této akce zúčastnit, nejednalo by se již o celonárodní tryznu, ale o „dopolední klub pro zvané“. Věřím, že to by si jistě nikdo nepřál,” řekl.
K ukončení spolupráce Památníku Terezín s ČSBS mohl přispět i kontroverzní projev Jaroslava Vodičky z května 2016, v němž v době sílící uprchlické krize zaútočil na média a běžence s tím, že „je třeba se invazi bránit“. Vůči jeho slovům se na tryzně ihned vymezil zemský rabín Karol Sidon, který tam původně vůbec neměl mít proslov. Sidon později řekl, že v tu chvíli neměl ani jinou možnost. Židovské obce označily Vodičkův projev za xenofobní.
Podle zjištění zpravodajského serveru Echo 24 je šéf Českého svazu bojovníků za svobodu Vodička veden jako tajný agent ve složkách Veřejné bezpečnosti a dříve i tajil své členství v KSČ. V krajských volbách před třemi lety kandidoval za Zemanovu Stranu práv občanů, kterou vede senátor Jan Veleba. Ten v té době uzavřel spojenectví spolu s Tomiem Okamurou a do voleb šli společně. Vodička rovněž před koncem loňského roku udělil medaili Zděňku Ondráčkovi, komunistickému poslanci, který zasahoval během Palachova týdne s obuškem v ruce proti lidem nesouhlasícím s komunistickým režimem. Rozhodnutí nezařazovat svaz mezi spolupořadatele každoroční tryzny odsouhlasila komise, která pietní akci připravuje, už loni v prosinci.
Rovněž na předsedu SPD a místopředsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru a jeho stranickéo kolegu, poslance Miroslava Roznera bylo před rokem podáno trestní oznámení za popírání romského holocaustu. Ten na neveřejném jednání označil tábor v Letech u Písku za „neexistující pseudokoncentrák“. Okamura zas v rozhovoru pro DVTV zmínil, že byl osloven „řadou židovských obětí z Osvětimi“, kteří prý nechápou, „proč v ČR stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech jako vyhlazovací tábor v Osvětimi“, a pokračoval historicky lživým tvrzením, že cikánský tábor v Letech nebyl oplocen a lidé se tu mohli svobodně pohybovat. Proti jeho slovům se postavilo jak Muzeum romské kultury v Brně, tak pražská židovská obec. Omluvný dopis, který jí Okamura posléze poslal, však přijala s rezervou.
V listopadu 2017 zas tajemník extremistické SPD Jaroslav Staník, mj. někdejší člen ČSSD a v 80. letech příslušník SNB, vyvolal skandál, když na půdě Sněmovny verbálně napadl odcházející ministryni práce Michaelu Marksovou-Tominovou. Tu prý nejprve oslovil jako „Marksovou-Engelsovou“ a zaútočil na ni, protože prý „podporuje homosexuály“, kteří by podle jeho slov měli jít „do plynu“. Podle svědků pak použil stejné vyjádření i o Židech a Romech. Incident se odehrál jednom z restauračních klubů sněmovny. Hádka mezi Staníkem a Marksovou měla mnoho svědků a ti potvrdili, že padaly i horší výroky: například to, že by se „homosexuálové, Židé a cikáni měli hned po narození střílet.“
Tryzna v Terezíně se každoročně koná vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje jako odkaz tzv. Buchenwaldské přísahy. Jejím obsahem bylo prohlášení osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945, že neustanou v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.
Zdroj: Ztis.cz Foto: Wikipedie – památnik Terezín
