Aktuální číslo pravoslavného sborníku The Wheel Journal nese titul Být člověkem. Jeho záměrem je, slovy editora o. Andrew Loutha, „otevřít diskusi“ nad tématem, které má explosivní sílu nejen v rámci pravoslaví a s nímž se dle autorů pravoslaví dosud ne dosti otevřeně vyrovnávalo: tématem tělesnosti a zejména pak tématem věřících stejnopohlavních párů a postoji církve k nim.
Číslo zahrnuje příspěvky, věnující se problematice sexuality, genderu, teologie tělesnosti, manželství, padlého lidství a v neposlední řadě právě LGBT.
Autorem předmluvy k celému svazku je známý ortodoxní duchovní, biskup Kallistos (Ware), kterého si vybaví i čeští čtenáři, zejména díky jeho knihám Cestou orthodoxie (česky 1996) a Síla jména (2014). Tímto úvodním textem, v němž vysvětluje svou pozici a teologické důvody, proč se předestřenými otázkami zabývat, vzbudil vl. Kallistos v konzervativních pravoslavných kruzích značné pohoršení. Vyčítají mu, že kritizuje přístup církve k „homosexuálnímu hříchu“ a vystupuje na podporu homosexuálních „manželství“.
Výmluvné jsou zejména hashtagy u článku (Heresy, Homosexual Indoctrination apod.), ale též diskuse pod ním. Podle redakce Orthodoxy Today Kallistos Ware vykazuje smířlivý postoj vůči „nemorálním a špatným“ postojům k této problematice např. u anglikánů již dlouhá léta.
V samotné předmluvě ke sborníku konstatuje Kallistos Ware: „I když nemohu souhlasit se vším v této publikaci – ale ani jednotliví přispěvatelé spolu navzájem často nesouhlasí –, každopádně její téma vítám. Vítám je tím víc, že netvrdí, že nabízí nějaké systematické a definitivní zpracování tématu sexuality…“
Biskup Kallistos nenabízí konkrétní řešení či návrhy, jak by se měla pravoslavná tradice s tímto brizantním tématem vyrovnat, snaží se ale poctivě vysvětlit svůj postoj, své vlastní tápání v těchto otázkách a nezbytnost toto téma otevřeně vnímat a řešit. „Pravoslavní se v minulosti obvykle zdráhali o takových záležitostech vůbec diskutovat, ale této otázce se už nemůžeme vyhýbat. Mlčení není odpověď.“
Po vysvětlení pravoslavného pojetí osoby a významu svátosti manželství ve světle pravoslavné liturgie konstatuje biskup Kallistos, že ve vztahu pravoslavné církve k homosexuálům vnímá „přinejmenším tři anomálie“. Za prvé konstatuje, že se pravoslavný pohled v poslední době poněkud posunul, již se nepředpokládá, že „lidé s homosexuálními sklony takoví jsou na základě své osobní volby, a proto jen zatvrzele hřeší“, rozlišuje se mezi homosexuální orientací a konkrétními činy.
Jako řešení tíživé situace nabízejí současní autoři ale život v celibátu, a to i bez toho, aby k němu dotyčný cítil Boží povolání. K tomu biskup Kallistos dodává naléhavou otázku: „Máme vůbec právo nakládat na bedra homosexuálů takovéto břemeno?“
Druhou „anomálii“ identifikuje Kallistos Ware na úrovni zacházení s penitenty. Přijde-li ke zpovědi člověk, který vyhledává náhodný a nevázaný sexuální styk, činí upřímné pokání a přijme daná nápravná opatření, dostane pravděpodobně požehnání a je přizván k přijetí sv. Tajin. Později znovu selže, znovu činí pokání a tak to může pokračovat po zbytek jeho života. Zatímco někdo, kdo žije ve stabilním, věrném a láskyplném vztahu s partnerem stejného pohlaví, a samozřejmě nemůže a nechce tento vztah jen tak beze smyslu rozbourat, nebude pravděpodobně knězem k eucharistické hostině připuštěn.
„Žádný křesťan samozřejmě nebude podporovat sexuální promiskuitu… S člověkem žijícím ve stabilním a láskyplném vztahu se tu zachází hůře než s tím, kdo žije nezávazně a promiskuitně a nehledá skutečnou lásku, ale jen ukojení vlastních vášní. Tady je něco špatně,“ konstatuje biskup.
A třetí otázka, kterou Kallistos Ware vznáší, působí již vysloveně provokativně: „Pravoslaví učí jasně, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví není dovolený. Zároveň ale většina z nás uznává autentickou duchovní hodnotu hlubokých přátelských vztahů mezi těmito osobami, dokonce i tak vášnivých vztahů, jaké navazoval otec Pavel Florenskij. Proč klademe tak obrovský důraz zrovna na pohlavní styk? Proč tak usilovně pátráme po tom, co dvě dospělé bytosti stejného pohlaví dělají v soukromí své ložnice? Špehovat někoho klíčovou dírkou nelze nikdy ve zrovna důstojném postoji.“
Možná má pravdu, uvažuje vl. Kallistos, jeden z přispěvatelů do tohoto sborníku, John Behr, když otázku sexuality a lidského bytí považuje za problém, který přímo definuje naši současnost. Proto je na místě ocenit intelektuální odvahu, kterou prokázali Kallistos Ware, Andrew Louth a celý autorský tým, když se rozhodli v aktuálním vydání revue The Wheel sesbírat materiál, který může iniciovat v rámci pravoslavné tradice diskusi nad těmito palčivými problémy a zejména inspirovat citlivou pastoraci do budoucna. „Netvrdím, že máme šmahem zavrhnout tradiční ortodoxní učení,“ uzavírá Kallistos Ware svou krátkou úvahu, „naopak se musíme mnohem důkladněji zabývat jeho hlubším smyslem.“
Autor: Jan Sušer Zdroj: Náboženský infoservis Foto: screenshot blog
