V neděli ráno církve na Ukrajině vítají nové příchozí. I ve všední dny přichází na večerní modlitby více lidí. Nastává dva roky po ruské invazi evangelikální probuzení? Nebo se jedná o probuzení? Mnozí protestantští vedoucí vidí větší duchovní potřebu.
„Kde začít?“ ptá se Jurij Kulavkevič, ředitel pro zahraniční záležitosti Ukrajinské letniční církve na Ukrajině. Je na cestě z Varšavy do svého rodného Kyjeva. V telefonickém rozhovoru se dělí o statistiky obrovského růstu. „Vidíme, že se nechává pokřtít více lidí než před Covidem. A to nejen na západní Ukrajině, ale také na východě.“
Také zakládání církví pokračuje i v době války. „Dokonce i v Charkovské oblasti na východě jsme v roce 2023 založili sedmnáct nových sborů. Je to stejný model, jaký vidíme na střední Ukrajině. Také v Buči jsme v loňském roce založili tři nové sbory,“ dodává.
SOUVISEJÍCÍ – Zemřel vůdce manipurského modlitebního hnutí
Lidé se do kostela doslova chodí schovávat, říká kyjevský evangelický pastor Anatolij Rajčynec, který je zároveň generálním tajemníkem Ukrajinské biblické společnosti. „Když je poplach, někteří lidé jdou do kostela místo do protiatomového krytu. Ne proto, že kostel má pevnou budovu, ale proto, že je to místo, kterému lidé důvěřují.“
Mnoho rodin přichází pouze s matkou. „Otec je na frontě. To je pro nás realita v době války. Ale matka přichází v neděli a také ve všední dny na večerní modlitbu. Vidím to v Kyjevě ve svém kostele. Ale totéž jsem viděl i ve Lvově na západě.“
Ne ve všech církvích je vidět rostoucí počet lidí. Oleksij Blyzniuk, učitel praktické teologie na Evangelikálním reformovaném semináři Ukrajiny (ERSU), nepotvrzuje obraz, který podávají jiní. „Viděli jsme, že se obrátilo několik dalších lidí. Válka určitě otevřela lidská srdce více než v normálních dobách. Něco se změnilo, to je jasné. To je normální proces, ne duchovní. Ale nevidím v tom žádné probuzení.“
Pro Blizňuka je obtížné mluvit za frontové oblasti, protože sídlí v hlavním městě Kyjevě. Pastorem, který může mluvit spíše o jihu, je Dmytro Levyckij, pastor Skotské svobodné presbyteriánské církve v Oděse. „Počet lidí, kteří zemi opustili, je vyšší než počet nově příchozích. Měli jsme dvanáct členů, z nichž osm odešlo. Ale duchovní rozhovor se dostal na vyšší úroveň. Lidé jsou nyní, během války, citlivější na to, jak žít život podobný Kristu.“
Igor Bandura, místopředseda Celoukrajinského svazu sdružení evangelických křesťanů-baptistů, tento nárůst potvrzuje. „Vidíme obrovský zájem o baptistické sbory. Je zde větší otevřenost vůči evangeliu. A přibylo také křtů.“
SOUVISEJÍCÍ – „Během jednoho telefonátu uvěří třicet muslimů! To je Írán dnes“
V roce 2022 napočítal Svaz baptistů více než 3 000 křtů. Počet za rok 2023 Bandura zatím nezná, ale „mám pocit, že by to mohlo být ještě více. Nyní je tu jiná dynamika.“
V roce 2020 bylo na Ukrajině 2300 baptistických sborů se 123 000 členy. Z toho 110 sborů zaniklo kvůli okupaci Ruskem. „Ale založili jsme 50 nových sborů. Do armády jsme vyslali 500 pastorů, z nichž 100 slouží jako kaplani. Po invazi jsme vysvětili 200 nových pastorů. Místní církve potřebují služebníky, aby mohly čelit velkým výzvám, které s sebou přináší příchod mnoha uprchlíků.“
Nově příchozí
Pozoruhodné je, že nově příchozí stále přicházejí na bohoslužby. „Místo aby seděli na pohovce před televizí, přicházejí lidé do kostela. Ukazuje to, že váš život se může změnit díky Pánově milosti. Vidím také, že mnozí z nich se zapojují do práce sboru. To je čas sklizně. To přináší velkou radost.“
Kulakevič samozřejmě neví, jak to bude v dlouhodobém horizontu. „Válka ještě neskončila. Jsme stále uprostřed ní. Jediné, co teď vidíme, je, že přicházejí noví lidé.“
Církev se velmi aktivně podílí na uspokojování humanitárních potřeb. „Máme mnoho vnitřně vysídlených osob. Tito vnitřně vysídlení lidé musí začínat od nuly. Církve jsou připraveny tyto lidi socializovat na novém místě.“
Také podél frontové linie je církev aktivní v humanitárních záležitostech. „Jakmile armáda odejde, jdou tam naši diakoni, aby lidem pomohli“.
Duchovní potřeba
Jurij Kulakevič vidí mezi Ukrajinci během války „hlubokou duchovní potřebu“. „Slyším to od letničních, ale také od pravoslavných kněží a dalších.“
Kromě duchovních otázek jsou tu i emoce a traumata. „Máme skupiny pro emocionální podporu. Ne každý potřebuje psychologickou pomoc. Drobné rozhovory s křesťany mohou přinést mnoho dobrého.“
Rajčynec vedl dole v protiatomovém krytu několik duchovních rozhovorů. „Lidé si kladou duchovní otázky. Když se mi něco stane, co potom? To je otázka, kterou si klade mnoho lidí. S některými z nich jsem se modlil.“
Distribuce
Za 23 měsíců po ruské invazi rozdala Ukrajinská biblická společnost 975 000 Biblí, říká generální tajemník Rajčynec. „V naší kanceláři je to jako v pekárně. Pastoři si přicházejí pro nové materiály, stejně jako lidé pro čerstvý chléb. Pro bible pro frontovou linii si chodí také dobrovolníci.“
Většina rozdaných Biblí je nový ekumenický překlad, který byl představen v Sofijské katedrále v Kyjevě v roce 2023. „Ty se používají ve všech denominacích,“ říká Igor Bandura z Baptistické unie.
Po začátku války 24. února 2022 rozdalo 1800 letničních církví 1,5 milionu nových svědectví. Kulakevič: „Lidé k nám přicházejí a říkají, že potřebují evangelium. To jim dáváme společně s potravinovým balíčkem. Jejich duchovní hlad je větší než zájem o potravinový balíček. Povzbuzujeme všechny církve, aby je oslovily.“
Církve obvykle dávají kompletní Bibli – se Starým i Novým zákonem – pouze nově pokřtěným věřícím. „Jinak by to bylo příliš drahé.“
Rajčynec se setkal s vojákem, který přijal Boží slovo na frontě. „Poděkoval mi za to. Předtím nebyl věřící. Ale díky četbě Bible se stal křesťanem. Ve věku asi 57 let si začal klást otázky týkající se víry.“
Svobodní presbyteriáni v Oděse zaznamenali úbytek literární osvěty. „Před invazí jsme hodně rozdávali ve východních oblastech, na Krymu a v Rusku. Bylo tam mnoho aktivních protestantských církví – všechny od nás odříznuté. Přivezli jsme jim několik set Biblí a katechismů. Ale to všechno drasticky padlo na desítky. Stále jsme aktivní v okolí Oděsy, v Moldavsku a Rumunsku.“
Křesťané odvádějí skvělou práci
„Mluvím o probuzení,“ říká Anatolij Rajčynec z Biblické společnosti. „Ale to je jen slovo. Vidíme, že se dějí nové věci, to je hlavní.“
Bandura říká, že nejde o probuzení, jak by ho rádi viděli Anglosasové. „V Anglii a Americe proběhla v minulých stoletích obrovská probuzení. To se odehrálo v mnohem větším měřítku než toto. Ale rozhodně se jedná o duchovní změnu.“
Jsou sbory schopny pojmout rostoucí stádo? Kulakevič říká: „Musíme přivést nové duchovní pro žně. To je jasné. Proto musí naše semináře usilovně pracovat, aby to zajistily. Nepotřebujeme je jen pro nové lidi. Ale také proto, že jsme ztratili 2000 našich vedoucích pro armádu, z nichž někteří tam slouží jako kaplani. Samozřejmě se snažíme s armádou vyjednávat, abychom si udrželi naše lidi.
Rajčynec tvrdí, že křesťané „odvádějí skvělou práci“. „Církve jsou šampiony humanitární pomoci. Mnohé semináře se zabývají tím, že pro ni připravují pastory a jáhny. Válka tuto práci nezastavuje, právě naopak.“
Podle serveru CNE.news přeložil a zpracoval David Floryk Datum: 17. února 2024 Foto: Facebook
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.