Praha – Martin Hasík byl hostem sboru Pochodeň a na sobotní přednášce svědčil o svém zápasu s leukemií.
V úvodu hovořil o své situaci v rodině, kdy si s manželkou naplánovali různé věci na několik měsíců dopředu a po diagnostikování leukémie mu lékařka oznámila, že všechny své plány bude muset změnit. Byl pak nucen přehodnotit své priority.
Trpělivosti se učil v situacích, kdy se po zlepšení zdravotního stavu leukemie dvakrát vrátila a on musel procházet opět léčením. Bolestivý však pro něho byl hlavně čas, kdy musel trávit Vánoce v nemocnici, místo v kruhu své rodiny.
Martin Hasík si uvědomil, že v časech zkoušek si žádáme odpověď od Boha, ale měli bychom se podle něj zamýšlet, zda toužíme ještě více po samotném Bohu. Posluchačům položil otázku, jestli bychom chtěli do nebe, kdyby tam byly Boží dary, ale nebyl by tam Bůh.
Když se k překvapení lékařů jeho zdravotní stav opět zhoršil a leukemie se vrátila, začal se Hasík více zaobírat realitou smrti a věčného života. Přiznal, že se bojí umírání, neboť to může být bolestivé, ale už se nebojí smrti. Citoval výrok: „Pro mne si nepřijde smrt, pro mne si přijde Bůh.“ Poukázal na fakt, že smrt se pro křesťany stává branou k milujícímu Bohu.
I když nemoc změnila jeho život, dával si hlavně pozor, aby nemoc a bolest „nezasáhla srdce.“ Jinak totiž hrozí, že podobné těžké situace mohou negativně ovlivnit náš vztah s Bohem.
Na závěr své přednášky Hasík mluvil o trpělivosti. Jako příklad uvedl Mojžíše, kterého si Bůh vyvolil a přece zažil 40 let „ticha“, kdy pásl ovce, než ho Bůh po útěku z Egypta povolal ke službě vysvobození Židů z egyptského otroctví.
Autor a foto: Michal Nosál
