Izraelský ministr Ben Gvir by postavil synagogu na Chrámové hoře, kdyby mohl

Jeruzalém – Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že by na Chrámové hoře v Jeruzalémě nechal postavit synagogu, kdyby mohl. Kritiku za svůj další výrok o tomto posvátném místě, kde se nemuslimové nesmí modlit, Ben Gvir sklidil i od kolegy z vlády, který vyzval k jeho odvolání. Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na Ben Gvirovy výroky vyzvalo Palestince k protestům a Jordánsko je označilo za provokaci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval, že status quo Chrámové hory se měnit nebude, informoval dnes server The Times of Israel (ToI).

„Kdybych mohl udělat všechno, co chci na Chrámové hoře, tak by tam už dlouho vlála izraelská vlajka,“ prohlásil dnes Ben Gvir v armádním rozhlase. Na dotaz, zda by tam postavil i synagogu, odpověděl: „Ano, ano, ano, ano“.

SOUVISEJÍCÍ Německo i Británie odsoudily návštěvu dvou izraelských ministrů na Chrámové hoře

Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je ve správě jordánské vládní nadace a bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Jordánské ministerstvo zahraničí dnes odsoudilo výroky „extremistického a rasistického“ ministra a označilo je za „porušení mezinárodního práva a nepřijatelnou provokaci“. Ministerstvo také uvedlo, že připravuje podání stížnosti k mezinárodním soudům.

Od nástupu do úřadu ministra v prosinci 2022 Ben Gvir pahorek několikrát navštívil a vždy zopakoval svůj postoj, že i židé by měli mít právo se tam modlit. Muslimové tam mají mešitu Al-Aksá a svatyni Skalní dóm a v minulosti tam stály dva židovské chrámy, pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků pod pahorkem. Modlení židům na tomto místě ale už v roce 1967 zakázal vrchní rabinát, protože podle něj může být místo rituálně nečisté a není jisté, kde přesně židovská svatyně stála.

Ben Gvira dnes kritizoval i ministr vnitra Moše Arbel, který vyzval Netanjahua, aby ministra národní bezpečnosti odvolal. Arbel varoval, že Ben Gvirův „nedostatek přemýšlení by mohl být zaplacen krví“. Jeho výroky označil za „nezodpovědné“ a uvedl, že poškozují izraelské snahy o strategickou alianci s muslimskými zeměmi v boji proti Íránu.

Arbel je z ultraortodoxní strany Šas, která kritizuje Ben Gvirovu snahu o změnu pravidel na Chrámové hoře, a podle serveru ToI se mnozí ultraortodoxní židé drží rabínského zákazu nechodit na Chrámovou horu.

Za návštěvu na Chrámové hoře z poloviny srpna kritizoval minulý týden Ben Gvira také šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, za něhož se postavil i ministr obrany Joav Galant, který Ben Gvirovo chování označil za ohrožení bezpečnosti Izraele. Bar v dopise premiérovi a ministrům také varoval před narůstajícími násilnosti extremistických židovských osadníků a napsal, že policie nad těmito násilnostmi často zavírá oči.

Násilnosti židovských osadníků na Izraelem okupovaném Západním břehu vzrostly už loni začátkem roku, k čemuž podle některých přispěla i Ben Gvirova rétorika a výroky dalších krajně pravicových vládních politiků. Výrazně ale akce extremistických osadníků zesílily po teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 26. srpna 2024 Foto: Pixabay – ilustrační

Tags: ,,,

1 Komentář

  1. Je absurdní, že Chrámovou horu v Jeruzalémě dosud spravuje cizí země – jordánský WAQF. Židé se na ní nesmějí modlit, takže musí lézt jako krtci tunelem vedoucím od Zdi nářků na Via Dolorosa, aby se na jednom rozšířeném místě tunelu, které se prý nachází přímo pod původní svatyní svatých, mohli modlit alespoň v podzemí. Aby se však na toto místo dostali, musí se prodírat v některých místech jen cca 50-70 cm širokým tunelem. Nic pro klaustrofobiky. Když byl v roce 1967 Izraelem dobyt východní Jeruzalém, navrhoval tehdejší vrchní vojenský izraelský rabín Šlomo Goren, aby Skalní dóm i mešita al-Aksá byly vyhozeny do vzduchu. Kdyby se to udělalo tehdy, kdy byli Arabové svou porážkou poníženi a velmi maličcí, tak tam dnes nějaká synagoga či dokonce chrám mohly dávno stát. Dnes by zničení těchto staveb a vyhnání muslimů odtamtud mohlo vyvolat i třetí světovou válku. Takže okno, kdy to bylo možné provést, se rychle zavřelo a není zřejmé, zda se ještě někdy otevře…

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář