Koho člověk od útlého dětství považuje za hrdinu? Hasiče, kominíky, policisty, popeláře… jenže hasiče, kominíky ani policisty pravidelně nevídáme. Ovšem popeláři projíždějí naší ulicí dvakrát týdně od nepaměti. Vždycky jsme s dětmi v pondělí a ve čtvrtek postávali u okna, abychom je nepropásli.
Pokaždé to mělo stejný průběh. Nejdřív šel pěšky jeden ze siláků a vytahoval popelnice z domů nebo z jejich míst na ulici, aby je připravil co nejblíž k silnici. Pak jsme v napětí vyhlíželi, kdy už pojedou. Velké krásné popelářské auto slavnostně vjelo a pomalu projíždělo naší ulicí. Ze stupátek seskočili dva siláci, kteří šikovně kutáleli připravené popelnice k vozu a tam je nasadili do zařízení, které je s velkým rachotem překlopilo vzhůru dnem, a jejich obsah nenávratně zmizel v břiše velkého vozu. Pak popelnice s lehkostí přenesli na jejich místo a pokračovali dům od domu až na konec ulice. Tam elegantně naskočili na stupátka a triumfálně odjížděli. Představení skončilo.
Vždycky jsme stáli u okna, aby nám ta podívaná neunikla. Často jsme jim z okna zamávali, protože po letech jsme ty své popeláře znali. Aspoň dva z nich k nám totiž jezdí celá ta léta (a je to už přes dvacet let). Ale samozřejmě, že každý věk má své hrdiny. V deseti nebo v patnácti už to popeláři nejsou. Přestali jsme si jich všímat, měli jsme jiné věci na práci. Teprve nedávno jsme si s dcerou uvědomily, že ty své dva popeláře, hrdiny z dětství v naší ulici stále potkáváme. Titíž muži už přes dvacet let vyvážejí náš odpad. Smály jsme se při vzpomínce na to, jak holčičky naskakovaly na spodní příčku žebříčku k palandě, aby napodobily elegantní skok popelářů na stupátko vozu. A začaly jsme je zdravit. Vždyť nám věrně slouží! Trochu jsme se styděly, že nás to nenapadlo už dřív.
A co vy? Znáte svého popeláře? Víte, jak vypadá váš listonoš? Poznali byste na ulici lidi, co vám uklízejí v domě? A zdravíte je?
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi podílet?
Autorka je spisovatelka. Foto: Wikipedie
1 Komentář
Karel Krejčí
Takový „pracovní koncert“ již bude patrně čím dál vzácnější. Radost je pozorovat při práci jakéhokoli zručného řemeslníka. Bohužel, jak je postupně vidno, tato lidská kvalita ustupuje té „digitální“. Je to škoda, o něco přicházíme …