Tel Aviv – Plavec Adam Maraana, jehož otec je muslim a matka židovka ruského původu, se příští měsíc stane po půl století prvním arabským sportovcem, který bude reprezentovat Izrael na olympiádě. V těchto těžkých časech, kdy Izrael vede válku s radikálně islamistickým hnutím Hamás, se může Maraana stát také jakýmsi velvyslancem dobré vůle, napsal izraelský deník Haarec.
V životě si můžete vybrat spoustu věcí, ale ne komu se narodíte. Adam Maraana, který bude v plavání reprezentovat Izrael na olympijských hrách v Paříži, se narodil před necelými 21 lety arabskému muslimskému otci a ruské židovské matce. Pár se potkal na pláži v izraelské Haifě a zamilovali se do sebe. Jejich syn se nyní stane prvním izraelským Arabem, který bude reprezentovat svou zemi na olympiádě od roku 1976. Soutěžit bude v disciplíně 100 metrů znak.
Maraanův život je fascinujícím příběhem o sportu, společnosti a identitě. „Považuji se za Izraelce, Rusa a Araba,“ říká. „V první řadě Izraelce, to je jasné. Ale z hlediska kořenů jsem i Rus a Arab,“ dodal.
Z hlediska víry by mohl být muslim i žid. Avšak, jak říká, nechce se definovat v první řadě z pohledu náboženského, protože není praktikující Žid. „Ano, absolvoval jsem (obřad) bar micva,“ dodal ale. „Lidé se také diví, že neumím mluvit moc arabsky, ale rozumím docela dobře,“ uvedl.
„Oba nás to překvapilo,“ popsal trenér Carmel Levitan pocity z počátku června, když se Maraana kvalifikoval na olympiádu a vyrovnal izraelský rekord na 100 metrů znak za 53,6 sekundy z roku 2017.
SOUVISEJÍCÍ – „Ježíš je Pán.“ Německý fotbalový reprezentant se otevřeně hlásí ke křesťanství
Podle Levitana je Maraana mimo plavecký bazén velmi společenský a zajímá se o aktuální dění. „Je velmi hrdý na svůj původ a cítí se jako ambasador obou světů. Má pocit, že může pro jejich mírové soužití něco udělat. Je trochu naivní, ale je to krásné,“ míní Levitan.
Pro každého, kdo věří v integraci izraelských Arabů do izraelské společnosti, je Maraanův příběh kusem naděje. Je třetím izraelským Arabem, který kdy reprezentoval svou zemi na olympiádě – po fotbalistovi Rifátovi Jimmy Turkovi v Montrealu v roce 1976 a vzpěrači Eduardovi Meronovi v Římě v roce 1960.
„Je to pro mě těžké, ale koneckonců je to moje identita. Lidé by se měli více soustředit na mě osobně, a ne na slovo Arab v mém životopise,“ uvedl Maraana. „Byl jsem vychován tak, že každý si zaslouží respekt a důstojný přístup, bez ohledu na náboženství, rasu a pohlaví,“ dodal.
Velkou roli v integraci izraelských Arabů do izraelské společnosti hrají podle Maraany média. Plavec hovoří otevřeně o těžkostech izraelského Araba v tamní společnosti. I on musel na mezinárodním Ben Gurionově letišti absolvovat pohovor, ačkoli reprezentuje Izrael na mezinárodních soutěžích.
„V zahraničí není jednoduché účastnit se soutěží po 7. říjnu, protože mnoho lidí je extrémně protiizraelských a někteří na nás bučí,“ uvedl Maraana s odkazem na říjnový teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, po němž izraelská armáda zahájila ofenzivu v Pásmu Gazy.
Mnoho lidí podle Maraany nechápe, jak může jako Arab reprezentovat Izrael, když tuto zemi „musí přece jako Arab nenávidět“. „Lidé si neuvědomují, že i Arab může být žid. Jsem hrdý na to, že mohu Izrael reprezentovat, cítím se trochu jako miniambasador a jsem na to pyšný,“ uvedl plavec. „Jako někdo, kdy vyšel z arabské komunity a považuje se za Izraelce, jsem tím nejlepším důkazem integrace obou komunit,“ dodal.
„Každý sportovec, který si splní sen soutěžit na olympiádě, mě fascinuje. Ale účast Adama Maraany na pařížské olympiádě je nejen splněním jeho osobního snu, ale i vize soužití všech v Izraeli bez ohledu na náboženství, rasu či pohlaví,“ napsala na facebooku judistka a nositelka stříbrné medaile z Barcelony z roku 1992 Jael Aradová, která nyní předsedá izraelskému olympijskému výboru.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. června 2024 Foto: Wikimedia Commons
