Ekumenická rada církví v ČR a Česká biskupská konference ustavily z podnětu synodní rady ČCE Ekumenickou komisi pro církevní dějiny 17. století.

Komise, v níž je z obou organizací generální sekretář, nejvyšší představitel a jeden historik, nevznikla proto, aby rozhodla, zda obnovit, či neobnovit mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Nicméně současné události kolem jeho eventuální obnovy vznik komise urychlily; připomněly totiž nezbytnost rozhovoru.

Je-li kýženým cílem ekumenických snah odpuštění vin a smíření, není jiné cesty než popsat, co se tehdy stalo. A tento náročný a dlouhodobý proces musí, dle mého názoru, odpuštění a smíření předcházet. Bez něj a bez víry v Krista by bylo smiřování povrchní a nevěrohodné.

Až se pokusíme říci, co se tehdy stalo, padni komu padni, pak si akt smíření představuji jako vyjádření hluboké lítosti. A vyznání vin nad činy, které pak ve válkou zachvácené Evropě páchala jedna i druhá strana ve jménu Kristově.

Reklama

Někdo může namítnout, že jsou to události staré a nás se netýkají. Staré sice jsou, ale jejich interpretace a pochopení je aktuální pro každou generaci. A to se týká nejen církví, ale celého národa, našeho místa v Evropě i našeho zdravého sebevědomí.

Do církví v naší zemi přicházejí noví lidé. Měli by nést a hájit tradice té církve, do níž vstoupili nebo v ní i přijali křest, a nevědí, co si mají myslet. I kvůli nim, ale i pro svou hodnověrnost vůči společnosti se prostě musíme o podobný dialog pokoušet.

Buďme vděčni za dlouhý čas ekumenického hledání pravdy o mistru Janu Husovi. Situace v ekumeně je dnes přece mnohem lepší, než byla před dvacet lety. To nám je inspirací pro současný rozhovor o událostech 17. století. Že to bude náročné a těžké, to se dá tušit. Ale podmínky a čas pro to máme.

Autor: Daniel Ženatý
Článek původně vyšel v evangelickém časopisu Český bratr, foto: Ekumenická rada církví v ČR

Reklama