Praha – Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. V katolických kostelích budou kněží při večerních mších mýt nohy vybraným mužům. Přívlastek zelený dostal tento zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag – Zelený čtvrtek.
Dříve bývalo tradicí na Zelený čtvrtek jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Lidé věřili, že jídla z těchto surovin jim zaručí pevné zdraví. Nikdo se také na Zelený čtvrtek neměl hádat, ani si nic půjčovat, aby se mu vyhýbaly hádky a neměl nouzi o peníze.
Se Zeleným čtvrtkem je neodmyslitelně spojena i tradice, podle které zvony odlétají do Říma a jsou nahrazovány řehtačkami. Znovu se zvony rozezní na Bílou sobotu.
Zelený čtvrtek je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.
Na Zelený čtvrtek se konají dvoje liturgické obřady. Dopoledne se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. Zároveň se světí posvátné oleje, které se používají po celý rok při udílení svátostí.
Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události. Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie, také Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Foto: Wikipedie – Scéna z poslední večeře