Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým.
Ž 119,73 (K)
Nuže tedy, bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali.
2Te 2,15
Žalmista si uvědomuje, že za své stvoření, „sformování“, vděčí svému Stvořiteli a prosí, aby mu Hospodin dal rozum k naučení se Božím přikázáním. Není tu myšleno pouhé naučení nazpaměť, ale je zde vyjádřena touha Boží přikázání plnit a žít podle nich. Žít podle Božích přikázání, podle Božího slova, nás může potěšit, může potěšit i naše blízké. Náš Stvořitel ví nejlépe, co je dobré a potřebné pro šťastný život. Přikázání jsou něco jako dopravní značky u cesty. Pokud je dodržujeme, máme naději, že dojedeme šťastně do cíle a nikoho neohrozíme. Nejsou jen omezením, ale jsou jedinou variantou pro normální fungování lidské společnosti.
Pane Bože, zmocni nás svým Duchem svatým, když na nás přicházejí pokušení, a pomoz nám zvítězit nad nimi.
J 9,1–7 * Júd 11,5–15 (4–11)
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
