Viděl jsi, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí muž svého syna, po celé cestě, kterou jste prošli.
Dt 1,31
My jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni.
1J 4,16
Vzpomínku z dětství, jak nás táta vzal na záda, když jsme nestačili v chůzi dospělým, má asi téměř každý z nás. Tím spíše Izraelci, kteří vyrůstali při putování pouští. Oni také mohli pochopit to, s čím jejich otcové nechtěli počítat: že kromě tátů, kteří posadí unavené dítě na záda či na osla, má celý Izrael Otce, který jej nese, dává mu vodu a manu, zahání tělesné nepřátele i duchovní únavu. My jsme Boha poznali jako Lásku, která za nás vydala svého jediného Syna. Jak by nám spolu s ním nedarovala všechno? Což si někdo jiný zaslouží více důvěry a poslušnosti než Bůh, který je vůči nám dobrý a věrně dodržuje svou smlouvu, i když my jsme nevěrní? Jeho přikázání přece nemusí být pro nás břemenem, ale pomocí, abychom si ochránili svobodu, do které nás on uvedl. A to i tehdy, když ta přikázání tlumočí lidé.
Náš Otče, dej, ať umíme vidět a zakoušet tvou lásku a máme tak neotřesitelný důvod ti důvěřovat a poslouchat tě.
J 17,20-26 * 2S 2,1-11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
