Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých, všecko jsi podložil pod nohy jeho.
Ž 8,7 (K)
Všechno je mi dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá. Všechno je mi dovoleno – ano, ale ničím se nedám zotročit.
1K 6,12
Žalmista vyjadřuje údiv, že Bůh dal člověku tak vysoké postavení a svěřuje mu vládu nad ostatním stvořením. Jeho záměr je, abychom vše chránili a obdělávali a užívali si jeho plodů. Máme je také vnímat jako Boží dary a sobecky nebo krutě je nezneužívat. V dnešní době se na toto Boží pověření často zapomíná, člověk se chová k přírodě a k ostatnímu stvoření bezohledně nebo lhostejně. Dochází k ničení životního prostředí, k vyhubení druhů, k utrpení zvířat. Člověk také ztrácí smysl pro svou vlastní důstojnost a hodnotu a podléhá hříchu, sobectví a pýše. Co s tím? Cesta návratu vede skrze Ježíše Krista. On nám ukazuje, jak žít v harmonii s Bohem, s lidmi i s přírodou. On nás vykoupil z hříchu a dal nám nový život v Duchu svatém.
Dej nám, Pane, pro dnešní den vnímavost pro tvé stvoření.
Mk 1,40–45 * 1K 15,35–49
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
