Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy.
Ž 89,9
Od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země.
Zj 1,5
Víra je naší cestou, na které se učíme důvěřovat. Víme, že nás Bůh miluje a doprovází nás, ale přicházejí chvíle, kdy ztrácíme důvěru. Ze všech zkušeností je nebolestnější ta, kdy nás zradí někdo blízký. Tato zkušenost nám bere důvěru i v sebe samotné. Lidé, které potkáváme v biblických příbězích, na tom nebyli jinak. Byli zrazováni i zrazovali, prožívali temnou noc duše. Ve škole důvěry nás Ježíš učí odevzdání. V Getsemane se modlí: „…tvá vůle se staň.“ Ježíšovo odevzdání Bohu je absolutní a taková má být i naše víra. S rozepjatýma rukama na kříži říká: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Uč se denně se odevzdávat, přestaň s věčnou kontrolou a úzkostným strachem, se kterým každé ráno zatínáš pěsti.
Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným; důvěřuji ve tvé milosrdenství, kterým jsi vykoupil svět.
Iz 66,6–13 * Ef 1,15–23
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
