Toto praví Hospodin: Vyslyšel jsem tvou modlitbu, viděl jsem tvé slzy. Hle, uzdravím tě.
2Kr 20,5
Lazar byl nemocen. Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“
J 11,2–3
Pane, proč „ty, které miluješ, křížem navštěvuješ“? Lze se vůbec ptát proč – z jaké příčiny? Co se neptat proč, ale chápat že?
Starý zákon je zde příkladem: Izajáš jde ke králi Chizkijášovi se zvěstí, že umře – jasná a tvrdá slova (2Kr 20,1)! Nezazní proč, ale je jisto že! A král se modlí (kolik se jich nemodlilo?), a je zachráněn, aby třetího dne (!) vstoupil do chrámu.
Nový zákon jinak: Lazar umírá, Ježíš byl žádán o pomoc. Nedorazil… Opět bez proč, ale že. Jenže Lazar byl vzkříšen!
Je totiž i jiné proč – k čemu, k jakému cíli/účelu. Tím je zvláště Ježíšovo lema z kříže. Ptáme-li se po původu utrpení, dojdeme k nesmyslu; ptáme-li se však (ve víře) po jeho cíli, dostane i nesmysl nahodilosti, že ten je uzdraven a onen ne, Boží smysl ve vzkříšení.
Pane, dej nám poznat, že nás máš rád, abychom se nemuseli utrpení a smrti bát.
Ex 3,13–20 * Žd 11,8–22
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
