Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
Ž 103,2
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů.
Ef 1,3
Vzpomínejme na všechno, čeho se nám kdy od Hospodina dostalo a dostává. Někdy se nám může zdát, že jsme Bohem opuštěni, nebo že na nás snad dokonce zanevřel. Můžeme mít pocit, že nám toho mnoho chybí, materiálně i duchovně, v nemoci dokonce i tělesně, a zlobíme se, jak je to možné. Pozorujeme svět kolem sebe, blízký i daleký, a divíme se, kde je jaké dobrodiní, když je všude tolik zlého. Podívejme se však znovu a hledejme to dobré kolem nás, vždyť ani toho není málo. Nejde o takzvaný pozitivní přístup k životu, jde o to, abychom se tím, co nás trápí, nenechali zadusit a nepřestali vnímat také dobro a krásu. Není to vždy jednoduché, stojí však za to se o to pokusit.
Hospodine, připomínej nám stále tvé dobrodiní, dej, ať přes všechny své problémy, trápení a starosti vnímáme také mnoho dobrého kolem nás.
Gn 1,24–31 * Ef 6,10–17
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
