Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“
Iz 2,3
Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je.
Mt 5,1–2
Máme před sebou vrcholný obraz starozákonní představy misie. V centru světa stojí na hoře chrám. Okolo něj přebývá Boží lid. Ostatní národy jsou zaujetím přitahovány směrem k nim. Královnu ze Sáby přiláká Šalomounova moudrost. Syrský Náman hledá uzdravení. Moábská Rút touží po bezpečné náruči. Místo, kde přebývá Bůh, disponuje značnou gravitační silou. V Novém zákoně prodělá teologie chrámu a potažmo teologie misie radikální převrat. Gravitačním centrem už není jeruzalémský chrám, ale postava Ježíše. Člověka s jedinečnými vlastnostmi, příběhem a poselstvím. To on je tím, ke komu jsou lidé přitahováni. Nečeká, až přijdou za ním, ale sám je aktivně hledá. Jeho Duch se šíří po zemi. Nevede lidi do jedné budovy, ale ukazuje jim proměňující moc jedné osoby.
Pane Ježíši, zůstaň v našem středu.
Zj 1,9–18 * 2Tm 2,22–26
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
