Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré? Na mne však můj lid zapomněl.
Jr 18,14-15
Jr 18,14-15
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Zj 3,20
Zj 3,20
Sedíme v křesle u televize a toužebně si přejeme, aby už konečně někdo zazvonil a vytrhl nás z naší životní letargie. Náš obývák není obyčejným obývákem a naše televize není pouze televizí. Sedíme zavřeni v místnosti svého srdce a sledujeme obrazovku života. Copak na nás Bůh dočista zapomněl? A zatímco se utápíme ve svých životních peripetiích, zavřeni v místnosti svého srdce, Kristus kráčí vedle nás. Naštěstí je už před námi na dohled Emaus.
Až ty, Pane, promluvíš, naše srdce se znovu rozhoří.
Jk 2,5-13 * Nu 22,21-41
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
[adrotate banner=“28″]
