Ale svévolníkovi Bůh praví: „Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu? Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš.“
Ž 50,16–17
Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
Jk 1,25
Kdo je svévolník? Na první dobrou si představíme člověka, který prosazuje svoji vůli a své vidění světa bez ohledu na druhé. Ale takové sobecké jedince si žalmista tentokrát na paškál nebere. Kritiku zde sklízí ti, kteří čtou Boží slovo, citují ho, rádi o něm vedou debaty, ale prakticky ho házejí za hlavu.
Podle Jakuba je potřeba se do Božího slova zahledět a vytrvat. Vidíme-li v takovém zrcadle stále jen sami sebe, pak není divu, že Bible bude jen potvrzovat naše vlastní závěry, vše nám odkývá a nikam nás nenasměruje. Zahlédneme-li v zrcadle Božího slova živého Krista, pak se otevírá jedinečná šance do takového zrcadla s odvahou a vírou vstoupit a Pána Ježíše následovat.
Pane Ježíši, znám tvé slovo. Ale pomoz mi je zachovat.
Mk 2,1–12 * Jk 5,13–16 * Ex 34,4–10
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení