Denní zamyšlení neděle 13. ledna

Skryl jsem před tebou na okamžik svoji tvář, avšak ve věčném milosrdenství jsem se nad tebou slitoval, praví Hospodin, tvůj vykupitel.
Iz 54,8

Neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?
Ř 2,4

Jednou se mě v hospici ptala dcera vážně nemocné paní: „Proč se Bůh dívá vždy opačným směrem než já?“ Chvíli jsme spolu mluvili a potom jsem se jí zeptal, jestli to není naopak, jestli se ona nedívá opačným směrem než Bůh. Podívala se na maminku, pohladila ji a se slzami v očích připustila i tuto možnost.
V těžkých životních situacích můžeme mít pocit, že si nás Bůh nevšímá, že jsme mu lhostejní, ale pravda to není. Pán Ježíš říká i nám: „… já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28,20). Otázkou je, jestli tomu věříme a jestli se díváme stejným směrem jako Pán Ježíš, tedy jestli mu důvěřujeme a zda jsme ochotni jít jeho cestou. Až nám zas jednou bude na dveře klepat strach, pošleme otevřít víru.
Pane, chraň mě před tím, abych tě pro vlastní slzy neviděl.

Mt 3,13-17 * Ř 12,1-8 * Ž 71

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář