Pokoj a bezpečí je to, po čem určitě toužíme všichni. Dokonce i ti, kdo se považují za dobrodruhy. Protože opakem pokoje není dobrodružství a pestrý život, nýbrž stres a úzkost. A opakem bezpečí nejsou hrdinské činy, nýbrž beznadějné prchání před neporazitelným nepřítelem. Mnoho věcí nám působí stres a neklid. Síly zla v padlém světě jsou někdy mohutné a zničující, jako povodeň, a někdy tiše erodující, jako tichá řeka. Ale můžeme tuto metaforu vztáhnout i na moc dobra, na ochranu Boží. Někdy přichází v moci a síle, jindy nenápadně a tiše. Ale přichází. Máme své zkušenosti s Bohem, které nám dávají víru. A víra nás vede k pohledu do budoucnosti, ke konečnému, trvalému bezpečí, které nás čeká v jeho království.
Bože náš, dej nám ochutnat své bezpečí a odpočinutí ve svých malých skrýškách, abychom měli sílu jít dál k té definitivní skrýši.

L 10,25-37 * 1J 4,7-12 * Ž 119,57-64