Přijdou s pláčem a s prosbami o smilování, já je povedu. Dovedu je k potokům, jež mají vodu, cestou přímou, na níž neklopýtnou. Budu Izraeli otcem.
Jr 31,9
Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.
L 19,10
Pozdě. Možná až příliš pozdě jsem začal konfrontovat svou hříšnou pošetilost s jeho záměrem. Podobně jako intrikuje don Salluste ve francouzském filmu „Pošetilost mocných“, také já si uvědomuji své intrikánství. Proti Hospodinu. Zapomínám na jeho všemohoucnost, na to, že on je informován lépe než Reuters nebo Šin Bet. Promítám svému nitru jednotlivé životní epizody. Nad některými se pousměju, jiné mě naplní vrchovatě studem. Vidím svou úlisnost, přetvářku, nelásku, pohrdání, přehlížení. Působím zmar, zklamání, zmatek v myslích bližních. I přesto nebo právě proto se chci přimknout k Hospodinu a prosím ho o vyvedení na cestu přímou.
Drahý Pane, děkuji, že nás zvedáš z prašných cest, na které jsme se odklonili.
Sk 15,22-31 * Ř 1,24-32
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
