Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním.
Iz 46,4
Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
1K 1,9
Někdy musím svoji malou dceru chovat v náručí. Pláče a nedá se utišit, ztěžkne a já ji chci už položit. Perspektiva Boží je ale jiná. Na tomto připodobnění můžeme vidět trpělivou, neústupnou lásku Boží. Častokrát jsme jen těžkými břemeny, potřebujeme být nošeni, přebalováni, krmeni. Potřebujeme být chováni a nejsme schopni chodit. A tak nás Ježíš nosí až do úplného vyčerpání a smrti.
Pane náš, děkujeme ti, že nás nosíš jako své děti. Prosíme, abychom dospívali a dělali ti radost.
Ef 4,1-7 * Př 16,1-9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
