Ale ty jsi stále týž a bez konce jsou tvoje léta.
Ž 102,28
Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.
Zj 1,8
Jaká síla – věřit v Boha, jaká radost – k němu volat! Život je krásný, ale zároveň i těžký a bolestný. Lidé nevěřící si tu temnou stránku života zastírají, a když přijdou dny trápení, nevědí, kam se obrátit. I před námi Bůh někdy skrývá svou tvář a na modlitby neodpovídá. Jako dým mizí den za dnem, naše srdce schne jak zlomená bylina. Lidé nepomohou, ba ještě si přisolí posměchem. Smrtelná únava doléhá a modlitebník křičí: „Uprostřed mých dnů mě odsud neber!“ Sijón je v troskách, církev skomírá. Ty však, Bože, trváš na věky. Vše se mění a odchází, i ta nepohnutelná nebesa zaniknou. Věříme, že tví služebníci budou před tebou žít věčně. Víra je skála, na níž Kristus zbudoval svou církev, a brány pekel ji nepřemohou.
Pane Ježíši, děkujeme, že jsi s námi po všechny dny až do skonání světa.
Mt 8,28-34 * L 8,1-3
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická