Ty, Hospodine, sám to všechno zachováváš při životě a nebeské zástupy se ti klanějí.
Neh 9,6
V něm byl život a život byl světlo lidí.
J 1,4
Náš Bůh je ten, kdo všechno přivádí k životu a zároveň i při životě udržuje. A právě tato jedinečnost má pro naši dobu obzvlášť velký význam. V chaosu dnešní pluralitní doby, kdy se nabízí tolik možností a moderní bohové, od kterých se očekává naplnění všech momentálních potřeb, vznikají přímo na zakázku, se vytrácejí jakékoliv trvalé jistoty. Povrchní náplasti neřeší hluboká zranění. Dočasná potěšení neřeší skutečné potřeby. A právě v této situaci k nám doléhají slova ujištění, že náš Bůh je ten jediný, kdo nejenže naplní všechny naše potřeby, ale především nám daruje věčný život. „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“ (J 17,3).
Vyznáváme, Pane, že „v nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni“ (Sk 4,12).
Mk 8,31-38 * 1K 13,1-13 * Ž 15
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická
