PRAHA – V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. Cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězeňkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.
Tento den ustanovil v roce 2011 polský sejm jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů. Roku 2013 bylo datum 2. srpna prohlášeno Radou Evropy mezinárodním dnem připomínky také na celoevropské úrovni.
„Chceme tento den připomenout vyvěšením romských vlajek, společným setkáním, diskusí a kulturním programem,“ říká Tereza Štěpková, ředitelka Institutu Terezínské iniciativy. „Od události, kterou si připomínáme, uplynulo sice více než 70 let, přesto je potřeba, aby nezapadla v propadlišti dějin. Aby neměly šanci hlasy popírající holokaust, a aby se nezapomínalo, že se významně týkal nejen Židů, ale i jiných skupin lidí. Jen tím, že budeme o těchto hrůzách mluvit, můžeme předejít jejich opakování. Vyvěšení vlajky je symbolem, jak uctít památku lidí, kteří se po válce nevrátili domů, a vzpomenout na ty, kdo přišli o své nejbližší,“ dodává Jana Vondrová, mluvčí Českobratrské církve evangelické.
K vyvěšení romských vlajek a tím k připomenutí tohoto výročí se připojily vedle Židovské obce v Praze, ústředí Českobratrské církve evangelické v Praze a Církve československé husitské v Praze i některé městské části, konkrétně Praha 2, 3, 4, 6, 7, 8 a 10. Z mimopražských organizací se připojilo Muzeum romské kultury v Brně, Unie olašských Romů v Ostravě, Městský obvod Ústí nad Labem – město a svojí podporu celé akci vyjádřil i Výbor pro odškodnění romského holocaustu. V poledne tak zavlála na budovách, kde tyto organizace sídlí, romská vlajka. „Velice rád podporuji akce, které mají smysl, a proto jsem neváhal podpořit Den romského holocaustu, který proběhl 2. 8. 2017, vyvěšením Romské vlajky na budově naší radnice. V dnešní době je velmi důležité připomínat nejen mladším generacím hrůzy, které byly páchány za druhé světové války, ale i v dalších obdobích,“ vysvětluje zapojení své městské části zástupce starostky Prahy 3 David Gregor.
Odpolední kulturně vzdělávací program se konal v Komunitním centru na Žižkově. Předcházela mu přednáška historika Institutu Terezínské iniciativy Michala Schustera s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 – historie a připomínání, ve které se zaměřil na historické pozadí těchto událostí a zasadil je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí. „V noci 2. srpna 1944 byli v koncentračním táboře v Osvětimi mezi zavražděnými i Romové z českých zemí. Toto datum je tedy zásadní i pro naše dějiny a jako takové by mělo být v České republice připomínáno,“ vysvětluje Michal Schuster, historik Institutu Terezínské iniciativy.
Kulturní program pak zahájilo tanečně-hudební vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a večer vyvrcholil koncertem koncert světoznámého akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho a kytaristy a zpěváka Petra Horváta.
Akci, jejíž první ročník proběhl loni, pořádají Institut Terezínské iniciativy, Konexe a Českobratrská církev evangelická za finanční podpory Nadace Židovské obce v Praze.
