Několikrát se na mě obrátili někteří lidé s otázkou, proč se bojím psát na téma LGBT. Nebojím se psát o ničem, ale zároveň přiznávám, že vyjádřit se k tomuto tématu a zastávat tzv. konzervativní postoj není úplně snadné, protože reakce bývají hodně ostré. Problém je v tom, že normální diskuse již dávno neexistuje. Zastánci LGBT poukazují na necitlivé chování, odsudky a ponižování sexuálních menšin, odpůrci LGBT pak na agresivní a arogantní chování některých LGBT aktivistů. Jako by neexistovalo nic mezi tím. Navíc se jedná o oblast zpolitizovanou a zideologizovanou. A jelikož se jedná o sexualitu, pak i o oblast velmi citlivou, protože hluboce souvisí s naší identitou.
Navíc zastávat postoj, že manželství je určeno pro muže a ženu, znamená si v některých kruzích vysloužit v lepším případě nálepku fundamentalisty, horší slova zde publikovat nebudu. Zároveň mívám na toto téma řadu rozhovorů, ve kterých, jak to tak bývá, se setkávám s mnohem menší agresivitou než na sociálních sítích, pokud vůbec s nějakou.
Nicméně zde je několik mých postřehů.
Často slýchávám, že LGBT jsou pronásledováni, ostrakizováni, vysmíváni atd. Ano, někde a někdy se to děje a je to smutné, zlé a jako křesťané bychom měli být těmi, kdo se postaví na stranu pronásledovaných a vysmívaných. Stojí za připomenutí, že kdysi byla homosexualita dokonce trestná. Je dobře, že tyto temné doby jsou za námi, a doufám, že se nikdy nevrátí. Zároveň ale je třeba povědět i druhou část pravdy. Jen o málokteré minoritě je tak slyšet.
SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Únava z Ukrajiny
Nedávno jsem byl v USA, a když jsem se byl projít po New Yorku, na některých ulicích vlála vedle vlajky USA i vlajka duhová. Před pár měsíci jsem byl v Německu, kde v některých městech vlály pouze vlajky duhové, a to včetně kostelů. Ani v jedné zmíněné zemi nebyl nějaký svátek spojený s tématem LGBT. Proč ne, ať si města vyvěšují vlajky, jaké chtějí. Zároveň ale platí, že pokud jsou menšiny pronásledované, většinou svoje vlajky vyvěšovat nemohou. Mám na Západě některé kamarády – kazatele, kteří mi říkali, že se kvůli společenskému tlaku bojí kázat o manželství jako svazku muže a ženy. V médiích se setkáváme s velmi ostrými prohlášeními proti těm, kdo s manželstvím pro všechny nesouhlasí (a stejné platí naopak).
Interpretaci ponechávám na čtenářích. Netvrdím, že v ulicích má či nemá ta či ona vlajka vlát, že by se neměla vést (slušná a uctivá) diskuse o manželství pro všechny, ale není pravda, že LGBT je na Západě pronásledovaná menšina. Někteří lidé se k LGBT stejně jako k jiným menšinám chovají hnusně, ale mainstream na západě nikoliv. LGBT je hodně slyšet a má velmi silný vliv, a to nejen v politice, ale třeba i ve školství.
To, že některé církve odmítají oddávat příslušníky stejného pohlaví, není důkazem netolerance, tzv. fundamentalismu, ale toho, jak čtou a vykládají Písmo. To tak prostě někdy bývá, že některé texty vykládáme různě. Nálepka „fundamentalista“ je v tomto kontextu jednak nepochopením toho, co toto slovo znamená, jednak, paradoxně, znamením netolerance, kterou mnozí „tolerantní“ tak hlasitě obhajují. Tolerovat mohu totiž jen toho, kdo něco dělá nebo vidí jinak než já. Pokud zastává stejné postoje, pak ho přece není třeba tolerovat. Nebudu v tomto textu rozebírat jednotlivé biblické oddíly, ale o teolozích, jako např. J. Stott, T. Keller, N. T. Wright, nelze dost dobře říci, že se jedná o jakési teologické neználky. Jejich postoj jejich i postoj mnohých dalších je konzervativní v tom smyslu, že manželství je svazek určený pro muže a ženu. Ke stejnému závěru došli i mnozí další vynikající teologové, které prostě nelze hodit do přihrádky s názvem „duchovní kutil“. To, že tzv. konzervativní postoje nepochybně zastávají i někteří neomalení a arogantní lidé včetně politiků, kteří je zneužívají k politickým či jiným cílům, je smutné, ale není to diskriminací samotných názorů a postojů.
Někdy se vede diskuse nad tím, zda případné uzákonění manželství pro všechny neohrozí pohled dětí na sexualitu a na manželství. Zde je třeba napsat, že největším nebezpečím pro manželství heterosexuálů jsou… heterosexuálové. Abych byl ještě konkrétnější, největším nebezpečím pro moje manželství jsem já sám. To, s čím ale mají lidé problém je, když se heterosexualita někdy začíná cíleně zpochybňovat.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Nemálo lidí prostě cítí z některých kruhů tlak. Když na to upozorňují, je jim vytýkáno, že jsou úzkoprsí a že žijí v jiném století. Jenže zde je tlak na změnu jazyka, na změnu obrázků v učebnicích nebo knížkách, na zpochybňování sexuální identity atd. Lze chápat rozhořčení rodičů, kteří se na YouTube kanálu jedné oděvní firmy angažující se v LGBT setkají s tím, že dětem tam radí: „Chcete-li být taky transvestitní královnou, ale rodiče s tím nesouhlasí, potřebujete nové rodiče.“ Nebo když vláda ve Skotsku školám doporučovala, aby neinformovaly o záměru jejich dětí změnit gender. Jedno vládní usnesení se chlubí: „Podporujeme transgender mládeže.“ (Murray D., Šílenství davů, s. 274) Několik učitelů mi sdělilo, že se na toto téma nechtějí vyjadřovat, že sice mají konzervativní postoj, ale prezentovat ho nahlas by byla profesní sebevražda. Určitě je dobře ukazovat a měnit cokoliv, co utlačuje ženu, muže, dítě nebo menšiny. Pokud existují stereotypy, které někoho umenšují či ponižují, je třeba je změnit. Někdy se ale jedná o tlak jdoucí proti heterosexuálním svazkům, a to není dobré. Mnoho tzv. stereotypů je navíc i dobrých a osvědčených. A některých nikoliv…
Je pochopitelné, že se mnozí rodiče v některých zemích bouří, když je jejich dětem cíleně zpochybňována sexuální identita, když sexuální výchovu přebírá stát a dělá to způsobem, který odporuje svědomí té které rodiny.
Velký boj se vede o otázku manželství pro všechny. Ti, kteří tuto variantu odmítají, tak činí jednak kvůli svému náboženskému přesvědčení, jednak proto, že manželství je leckde doposud chápáno jako svazek muže a ženy a je otázka, proč toto předefinovávat. Důvodem odmítání této varianty ale není zdaleka jen náboženství. LGBT komunitě nelze bránit v registrovaném partnerství, je třeba jim v tom pomoci i právně.
SOUVISEJÍCÍ – David Novák / Umění být spokojený
Je též dobré dodat, že mnozí, kteří nemají s církví či vírou nic společného, prostě jen nechtějí změnit význam pojmu manželství. Určitě není od věci otázka, pokud rozvolníme manželství jako svazek muže a ženy, zda není legitimní přijít i s dalšími alternativami, které budou lidem vyhovovat.
Toto je jen pár otázek, přemýšlení a hledání.
Na Facebooku našeho sboru máme napsáno následující: „Naše společenství je zvláště otevřené těm, kdo jsou singl, ženatí, rozvedení, gay, nechutně bohatí nebo bez peněz, i těm, co nerozumět česki. Zvláště vítáme plačící novorozence a batolata, lidi hubené jako lunt nebo ty, kterým nevadí pár kil navíc.“ Pak popis pokračuje dál, dohledejte si to. Asi chápete, proč to uvádím. Učím se a učíme se být otevření a přijímat lidi tak, jak to dělal Ježíš. Všechny bez rozdílu, a to platí i ve vztahu k LGBT. Přijímat neznamená ve všem souhlasit, ale mít rád. Zároveň nesouhlasit neznamená dštít na sebe oheň a síru. A to bych si do rozhovoru o problematice LGBT přál. Jenže si myslím, že Rubikon již byl nenávratně překročen, a to mě mrzí. O to více jsem vděčný, že osobně mám mezi LGBT známé a jejich ani moje orientace není absolutně žádnou překážkou pro náš zcela normální vztah.
Autor je předseda Rady Církve bratrské Zdroj: blog Davida Nováka Datum: 23. června 2022 Foto: Wi
kimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
18 Komentáře
Miroslav Coufal
Milý bratře, nic ve zlém, ale přijde mi to trochu zvláštní. Tam, kde Vám to přináší politické body, jako je kritika bývalého demokraticky zvoleného premiéra nebo prezidenta, statečně píšete jeden článek za druhým a účastníte se demonstrací. Jinými slovy souzníte s mainstreamem. Ale tam, kde to žádné body nepřináší, ale kde jde navíc o zjevný hřích, o kterém se v Písmu uvádí, že svolává Boží soudy, jste podle Vašeho vyjádření zjevně opatrnější. Nemělo by tomu být u křesťanského vůdce naopak?
V Kristu, MC
Maja
Pan M. Coufal to docela dobře vystihl. D. Novák napsal „Přijímat neznamená ve všem souhlasit, ale mít rád.“ Nepamatuji se, že v podobném duchu psal o politicích typu Babiš, Zeman aj., spíše si pamatuji jeho kritiku.
Přesto se mně osobně jeho komentář o LGBT v mnohém líbí.
Adam Hladky
Celym clankem se jako stribrna nit nese nepochopeni rozdilu mezi toleranci a rovnosti. „Neco jako manzelstvi“ neni rovnost. A nikdo nenuti konzervativce, aby podporovali manzelstvi pro vsechny .. ale meli by akceptovat, ze jsou lide, kteri je chteji. A ze „prirozene manzelstvi“ neni cirkevni , ale sekularni instituce. Btw. treba v Nemecku sdruzeni evangelickych cirkvi EKD podporuje manzelstvi pro vsechny i oddavani stejnopohlavnich paru v kostele, ale zadnou ze sdruzenych cirkvi nebo farare s vyhradou svedomi k tomu nenuti.
Jo .. a ad ty vlajky: maji naznacovat, ze sbor je LGBT friendly. Protoze i v Nemecky jsou homofobove.
Václav Dostál
Z hlediska spravedlnosti je špatné souhlasit a dokonce podporovat „manželství“ gayů a leseb a přitom zapomínat na další skupiny „odlšně sexuálně orientovaných“. Jestliže se omezíme na zkratku LGBT, pak „manželství“ odlišně sexuílně orientovaných“ musí být spravedlivě požadováno i pro Bisexuály a Transgender osoby! A poněvadž existují i lidé „od přírody“ zaměření na hromadný sex (gruppensex), pak se dosavadní definice manželství jako společenství DVOU lidí ODLIŠNÉHO pohlaví“ logicky změní na „společenství libovolného počtu lidí (více než jednoho) libovolně sexuálně orientovaných lidí“!
Z toho plyne, že uvedená spravedlnost vede do pekel. To ovšem neznamená, že ji a její důsledky nemáme uvádět! Naopak, řekněme jasně, že v propagaci „manželství pro včechy“ jde o lobbing leseb a gayů v neprospěch dalších lidí s odlišnou sexuální orientací! Už se jim to podařilo u „registrovaného partnerství“!
Myslím, že křesťané a křesťanky s odlišnou sexuální orientací by měli u sebe usilovat o celibát. Možné to je! Kromě soustavné opory o Ježíše Krista mohou si úmyslně zadávat těžkou tělesnou námahu – např. při sportování. Tou velkou tělesnou námahou „bujné“ tělo „krotit“ LZE, a to dokonce úspěšně. Mám, to vyzkoušené.
Honza B.
Velmi rychle se blížíme ke stavu světa „jako bylo za dnů Noacha či Lota“, tedy do stavu, kdy přijde Pán Ježíš Kristus znovu a ustanoví své mileniální království. Ještě tam ale nejsme.
Petr Adamec
Myslím, že jde o různé věci. Politici zastupují ideje a názory. Je normální s nimi souhlasit či nesouhlasit a diskutovat o tom. Sexuální orientace je věc osobní, zde má církev přistupovat k osobám s láskou a respektem. Samozřejmě tam, kde jde o související politiku, opět je v pořádku souhlasit či nesouhlasit a diskutovat o tom.
Petr Adamec
To M. Coufal: Myslím, že jste k autorovi docela ošklivý. Místo věcné diskuze ho osobně napadáte, že je intelektuálně nepoctivý populista, kterému jde o dobré vztahy s mainstreamem. Zkuste se vyrovnat spíš s myšlenkami. Napadat autora a obviňovat ho, je laciné.
Petr Adamec
To V. Dostál Víte, znám více homosexuálních lidí. Jejich hlavní životní sen a touha, je najít prostě někoho, kdo je bude mít rád a s kterým by třeba mohli žít…většinou moc nenajdou. Největší sen je pro ně žít v celoživotním láskyplném vztahu a vychovávat děti… jako normální rodina… Víte, to podle mne prostě odpovídá lidské přirozenosti.
Křesťanské obavy o tom, že časem by byl též požadavek na manželství skupinové či se zvířetem nebo věcí jsou docela nesmyslné.
pavel v
Mezi lidmi jsou údajně 4% homosexuálů a 1% transsexuálů. Všichni mají svou sexuální orientaci vrozenou. Jedná se o odchylku, která se nedá nějakou terapií změnit. Ti lidé trpí – žádný z heterosexuálů by s nimi neměnil. To by měl mít na paměti každý křesťan, který se k věci vyjadřuje. Největší utrpení pak zažívají děti v teenagerském věku, zvláště ve chvíli, kdy na to přijde jejich okolí – děti dokážou být nesmírně kruté k tomu, kdo se vymyká normě. Proto je tak důležité, aby škola poskytovala sexuální výchovu s cílem eliminovat šikanu vůči takto sociálně stigmatizovaným dětem.
Jsem rád, že autor je soucitný člověk = dobrý křesťan, který se dokáže oprostit od zažitých předsudků.
Otakar Vožeh
Věřící člověk musí vycházet z biblické reality hříchem pokažené sexuality (1.M.3,7-11). Teprve pak může být řeč o nějaké „vrozené sexuální orientaci“. Od narození jsme všichni nakaženi virem hříchu, který se projevuje v různých formách v našich životech. Dnes se hodně mluví o „přijímání“ těch, s nimiž nesouhlasíme, právě třeba v oblasti sexuality. Přijímat však neznamená přehlížet. Skutečné přijetí staví na tom, že jeho nejvyšším projevem je „slovo pravdy“, bez nějž se pravá láska neobejde. Musíme si uvědomovat, že se tu nejedná o naše názory, nýbrž o Boží pravdu a realitu . . . a ta je jen jedna.
Politická realita je pak výrazem toho, do jaké míry staví společnost – národ – na základních Božích řádech pro dobro člověka. Žádné politické rozhodnutí nebude nikdy dokonalé, toho se dožijeme až v Božím království, v Boží monarchii. Jsou to naše osobní životy a postoje, které mohou ovlivnit společnost k lepšímu.
Petr Adamec
Mezi křesťany se občas vyskytuje mylné učení, že praktikovaná homosexualita je nějak mnohem větší hřích než všechny ostatní. Pak to vede často k pokryteckému chování – cezení komára a polykání velblouda. Třeba odsuzování láskyplného homosexuálního styku mnohem víc, než sexuálního zneužívání dětí. Nebo akceptování smilstva mezi dívkou a mládencem mnohem více, než třeba mezi 2 dívkami… Je smutné, pokud evangelikálové prosazují co nejsilnější kriminalizaci homosexuálů třeba v Africe či v Latinské Americe… Podobně je smutné, pokud podporují politiky především podle jejich postoje k homosexualitě.
Ještě horší ovoce je nepřátelská atmosféra vůči homosexuálům a jejich démonizace. Jedna věc je nesouhlas se smilstvem, druhá je démonizace hříšníka. Součástí křesťanství není především boj proti homosexuálům.
Lída R.
Pane Nováku,
děkuji za článek. U církevních představitelů vítám podporu konzervativních názorů v této oblasti, ale bez patosu emocionálního „zákopu“. Takže za mě velké díky.
pavel v
4 Otakar Vožeh
Máte pravdu, že je naším úkolem dodržovat Boží řád, jak jste napsal. Celý ten řád lze shnout do dvou přikání. Miluj Boha a miluj bližního jako sám sebe. Ježíš řekl: Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili. Tím se tato dvě přikázání splynula do jediného – prokázáním milosrdenstvi trpícímu člověku, prokazuneme lásku Ježíši (Bohu). Proto Ježíš zachránil cizoložnici i přesto, že tím porušil Mojžíšův zákon. My bychom měli jednat jako on. Poskytovat milosrdenství trpícím lidem s odlišnou sexuální orientací i když se při tom, podobně jako Ježíš, dostaneme do rozporu s tradicí.
Mirek P.
To je jak ze skautského zákona : skaut je zdvořilý, uctivý a pomáhá všem lidem dobré vůle. Podle Ježíšova kázání na hoře by to u křesťana mělo platit nejen navenek, ale i v jeho srdci.
Druhá věc je, že čestný člověk nepřitakává každému a ve všem. Například obsah školního vzdělávání ve veřejných školách je legitimním předmětem politické ( společenské ) diskuse. Ještě výsostnějším tématem v tomto směru je definice právního institutu manželství. Jsem proti jejímu rozšíření. Jak říká představitelka organizace Them before us, jde o právo dítěte vyrůstat v rodině tvořené otcem i matkou ( stejně tak se tato organizace snaží přispět k minimalizaci rozvodů, což ovšem dělají všichni rozumní rodiče ). https://www.konzervativninoviny.cz/dite-ma-pravo-na-matku-a-otce-adopce-homosexualy-nekdy-muze-byt-nejlepsi-reseni-ale-nemenme-kvuli-vyjimkam-definici-manzelstvi-rika-katy-faust/
Žijeme v přesexualizované době. Dříve asi 10% populace žila v celoživotním celibátu ( což po homosexuálech nechci, to je jejich soukromá záležitost a věc vlastního svědomí ) a neměla s tím žádný velký problém, prožili plnohodnotné životy. Viz. Jaroslav Foglar ( to, že se mu někdo dnes snaží přiřknout psychiatrickou diagnózu pedofila, považuji za záměrný a zlomyslný pokus o nenápadné posunutí Overtonova okna ). Stejně tak předpokládám, že vztah mezi Přemyslem Pitterem a jeho spolupracovnicí Olgou Fierzovou byl pouze platonický, ale v tomto případě nemám dostatek informací ( budu vděčný za doplnění ).
pavel v
4 Mirek P.
Jestli váš příspěvek byl reakcí na ten můj, pak by mě zajímalo, zda se vám Mirek Dušín jeví jako směšná postavička. Potažmo, zda se vám jeví směšné, že skautské zásady vyznával Ježíš.
Ve vztahu k homosexuálům jde v prvé řadě o to, aby je křesťané přestali považovat za zvrhlé a aby se dokázali vcítit do jejich utrpení. Uvažte, prosím, že Ježíš „přitakal“ (zachránil život) dámě, která nebyla nevinná. Asi bychom neměli následovat farizeje, kteří soudili a sami měli máslo na hlavě.
Václav Dostál
Prokousávám se oficiálním textem ČCE „Problematika homosexuálních vztahů“. Je to náročné čtení – kvůli duchu, který z jednotlivých odstavců a z celého textu vane. Textem se probírám po kouskách – protože jsem čtením brzy „otráven“. Teď, když už mi zbývá poslední část, mohu prohlásit, že text bratra Nováka je podle mého mínění proti tomu dokumentu ČCE asi tak miliónkrát lepší. Také se mi líbí „Nashvilské prohlášení o sexualitě z biblického pohledu“.
Myslím, že se máme učit diskutovat – už jen proto, že „demokracie je diskuse“(TGM). Ta diskuse ovšem má být ohleduplná a dokonce vstřícná. Osobní nálady tam nemají být, zejména ne posuzování a odsuzování jiných diskutujících. Pokud ano, tak by mělo být -„mezi řádky“ – vědomí vlastní nedostatečnosti a omezenosti. „Mezi řádky“ proto, aby nešlo o sebemrskačství.
Uvažuji o jakémsi vlastním souhrnu k těmto otázkám. K tomu mě vede – podle mého mínění – matení pojmů. S tím jsem setkal ve svém zájmu o vakuum, gravitaci, černé díry a informatiku: kde jsem dlouhodobým studiem získal přesvědčení o onom matení pojmů. Např. se často zaměňuje geometrický čtyřrozměrný prostor (zvaný „prostoročas“) se skutečným kosmickým prostorem, jehož jsou naše těla součástí. Má to obrovské důsledky v kosmologii.
Dnes bohužel došlo ke změně významu termínu „přítel“. Za mých mladých let šlo o osobu stejného pohlaví se stejnými zájmy, pěstující vztah v němž sex je zcela v yloučen.Nyní slovo „přítel“ znamená totéž co za mého mládí „druh“ či „milenec“ nebo „chlapec“ či „kluk“ (můj chlapec, můj kluk). Nepřeji si aby se něco podobného stalo s termínem „manželství“!
Mirek P.
Pane Pavle V., můj příspěvek nesměřoval na Vás. Odstavec o skautingu jsem myslel zcela bez ironie. A zbytek příspěvku jste taky nepochopil. Dobrou noc.
Daniel
Dokud jsem se o téma LGBT problematiky nezajímal bylo mi vše jasné. Jako křesťan jsem byl proti. Pak mě několik diskusi s mým kamarádem přimělo k hlubšímu studiu téhle problematiky. Což poměrně radikálně změnilo můj pohled. Dnes si kladu spoustu otázek. na které nemám jednoznačnou odpověď. Nemyslím si že LGBT identita je Božím záměrem. Je to důsledek hříchu. Ale stejně tak Božím záměrem nebyl rozvod a dnes neznám sbor v němž by nebylo rozvedených manželství a přitom Kristus se k tomuto tématu postavil velmi radikálně. Myslím si, že ve sborech je mnoho nešťastných lidí, kteří nemají odvahu se přiznat, že i jé tohle trápí, protože se bojí odmítnutí, nelaskavosti, tvrdosti, nelásky a odsuzování. My všichni jsme hříšníci. Potřebujeme se vzájemně přijímat, podporovat, odpouštět si. Mít se prostě rádi bez ohledu na to zda jsme či nikoli LGBT. Protože ne bezhříšnost a bezchybnost, ale láska je znamením toho, že patříme Kristovi.