Sám bych způsob chování, o kterém budu psát, pojmenoval asi jinak, ale nakonec o to až tak nejde. Když jsem se s tímto termínem setkal poprvé, nevěděl jsem, o co jde. Jenže stále dokola opakované vzorce chování v některých sborech, církvích a křesťanských organizacích mi tento problém pomohly vidět a lépe pochopit.
Kdybychom měli charakterizovat Jezábel podle toho, jak o ní čteme v Písmu, pak možná nejpříznačnější, byť trochu neslušná charakteristika by se dala shrnout do jediného slova: Mrcha. Žena, která intrikuje, roznáší lži, má na svědomí zničené životy, tahá za nitky a především která využívá svého slabého muže Achaba. Achab je sice králem, má tedy obrovskou moc, zároveň je to slaboch, který sebou nechá orat. A Jezábel to s Achabem velmi dobře uměla. Jejich vztah je shrnut slovy: Nebyl nikdo jako Achab, aby se zaprodal a dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, jak ho k tomu podněcovala Jezábel, jeho žena. 1 Kr 21, 25
Možná jste se i vy někdy setkali s tím, že jste se na týmu vedení o něčem domluvili a za pár dní bylo vše jinak. Důvodem bylo, že některý z mužů, kteří byli součástí týmu, přišel domů, vyklopil své manželce, co se na týmu probíralo, a dostal instrukce, že „takto tedy ne.“ Protože dotyčný se bál, nebo prostě chtěl mít doma klid, změnil svůj názor a stal se hlásnou troubou svojí ženy. Někdy se dokonce jednalo o muže, který stál v čele celého společenství, ale byl vláčen názory svojí ženy, což mělo destruktivní účinky na celou jeho službu a potažmo na lidi kolem něj. Jednalo se o „silného slabocha“, který sice vedl, ale zároveň byl veden. Podobně jako Achab, který vedl království, ale zároveň byl veden svojí manipulativní manželkou.
Nechci, aby tento blog vyzněl jako zevšeobecňující pohled na muže a ženy! Stejně jako příběh Achaba a Jezábel nemá za cíl sdělit nic o mužích a ženách jako takových. Jen chci ukázat, že tyto vzorce chování se opakují i dnes. V čele stojí velmi schopný, silný, obdarovaný a obětavý muž a tyto a mnohé další jeho nesporné kvality jsou podkopávány jeho manželkou. Jenže primární chyba není na straně manipulující manželky, ale na straně muže, který se nedokáže vzepřít. Zároveň někdy i na straně jejich okolí, které je nedokáže usadit do patřičných mezí.
Až příliš často jsem slyšel něco ve smyslu „on je to skvělý chlap, ale vlastně jeho názor je, žel, názorem jeho ženy.“ Někdy dokonce situace došla tak daleko, že se stalo nepsaným pravidlem, že finální rozhodnutí bylo učiněno až po nějaké době, kdy dotyčný rozhodnutí konzultoval se svojí manželkou. Bylo to nepsané pravidlo, ale přesto pravidlo, které pak okolí interpretovalo slovy, tu naši skupinu vlastně vede Pepíčkova Mařenka (jména jsou čistě náhodná). Pochopitelně pro jakéhokoli chlapa je velmi ponižující si přiznat, že tomu tak je a zároveň pro okolí není snadné toto pojmenovat. Navíc popisovaný stav spíše tušíte, ale přesně ho uchopit nebývá snadné. Nicméně pokud nebude dotyčný nebo dotyčná s tímto konfrontována, společenství si zadělává na obrovské problémy, které, pokud se nechají příliš rozrůst, budou mít devastující vliv.
Jezábel je v Písmu popisována jako manipulátorka, která díky této své schopnosti postupně získává obrovskou moc. Ona sama přímo nezabíjí a neničí, ale ví na koho se obrátit a komu má co povědět. „Jen“ vede jiné, aby škodili za ni.
Je zajímavé, že Achab, který nebyl dobrým králem, v sobě přesto měl něco, co se bouřilo Jezábelinu vlivu. Když se od proroka dozví, že jednal ohavně a že byl manipulován, reaguje takto: Jakmile Achab uslyšel tato slova, roztrhl svůj šat, přehodil přes sebe žíněné roucho, postil se a spával v žíněném rouchu a chodil zkroušeně. 1 Král 21, 27 To, co dokázal udělat před Pánem Bohem – tedy radikálně litovat svých selhání, se stejnou radikalitou nedokázal před svojí ženou. Žel, podobný příběh se odehrává stále znovu. Příběh silných slabochů.
Ve Zjevení Jan vyčítá sboru v Thyatirech, že ve svém středu „trpí ženu Jezábel“ (Zj 2, 20). Vím, že špatný výklad tohoto textu může vést k čarodějnickým procesům, pouze bez upalování. Zároveň nám ale text ukazuje, že je-li něco takového ve sboru, sbor to nemá, slovy Zjevení, trpět. Jinak bude trpět. Zajímavé je, že jinak byl sbor v Thyatirech po mnoha stránkách výborný, ale tohle byl jeho problém.
Jiným krokem jak se popisovanému vlivu bránit, je, že o mnoha věcech, které se domluví na vedoucím týmu (staršovstvu, radě sboru atd.) je třeba zachovat mlčení. Především pastorační věci nesmí jít ven. Stejně ale tak je třeba držet zásadu, že na čem jsme se dohodli, platí.
Muž, který je ve vedení, by měl mít další muže, se kterými nese svoje boje a zápasy. To neznamená, že svoje zápasy nemá nést s manželkou, ale zdravé je, když je to nejen manželka, ale i jiný muž, který dá jinou perspektivu, než manželka.
Jak jsem psal, pokud se něco takového vyskytne, je třeba jednat. Láskyplně, citlivě, ale jednat.
Autor je předseda Rady Církve bratrské Datum: 3. července Zdroj: blog Davida Nováka Foto: Wikipedie – Jezábel a Achab od Frederica Leightona (1863)
13 Komentáře
Marta
Asi nemáte ve vedení ženy, takže si neumíte představit ženu ve vedení, za kterou rozhoduje její muž.
Se škodlivostí manipulace a složitějším rozpoznáváním souhlasím.
Nejlépe manipulátora ani lidi nedostatečně odolné vůči manipulaci do vedení nevolit, manipulovat nemusí jen manželský partner.
Kamil Skočdopole
Tak jsem to dočetl až do konce a stále jsem čekal, že Jezábel a Achab budou Zeman s Babišem a nic. Proč ztrácíte svůj drahocenný čas psaním takových článků namísto, abyste burcoval proti vládní moci a organizoval novou listopadovou revoluci?
Adam Hladky
„Muž, který je ve vedení, by měl mít další muže, se kterými nese svoje boje a zápasy.“
.. sexismus jak bič.
Autor se imho zasekl někde na začátku 20. století .. v období boje za volební právo žen.
Hannah
Článek mě překvapil, líbí se mi Vaše odvaha věci pojmenovat, zejména v dnešní době boje za potření rozdílů mezi muži a ženami viz reakce některých z čtenářů. Setkala jsem se s touto situací a souhlasím!
Václav
Je třeba se zamyslet co nám autor chce vlastně říci. Vše se dá překroutit, tak jako i Bible. I když lidi Bibli překrucují, je přesto mě vede s Božím duchem už víc jak 25let a jsem vděčen Božímu slovu za mnohé. Davide mnohokrát díky za článek – díky za dobré slovo.
Valentin Papazian
Výborně, synu. Ještě napiš článek, jak se má muž láskyplně vzepřít manipulacím a lžím manželky. Když muž nebude tancovat, jak žena píská, žena zmanipuluje i děti, rozvede se, okradne manžela o děti i o majetek. K tomu jí všestranně pomůžou ďábelské soudy a OSPOD a další naivní – zmanipulovaní křesťané.
Kamil Skočdopole
Myslím, že jste k autorovi nespravedliví. Žena je slabší a má se nechat vést a nedovoluje se jí učit. Muž má mít pro ni porozumění, chránit ji a být hotov za ni položit život. Je velmi příjemné zjištění, že CB, která je pod silným vlivem liberalismu a mnozí věří v evoluci, toto učení ještě zastává. Někteří její členové to vysvětlují i tím, že CB je od doby předsednictví bratra Černého pod silným vlivem římského katolicismu, a řkc zatím ženy do funkcí duchovních nestaví.
Eva Hájková
Co já jsem slyšela, tak démon Jezábel může ženu ovládnout, když ji muž nemiluje a neprojevuje jí dost lásky.
Karel Krejčí
V Matoušovi v sedmé kapitole je jeden verš, který nás všeobecně varuje, že ať je určitá věc svým obsahem a záměrem sebelepší, může se v konečném výsledku obrátit proti nám. To je nutné vést v patrnosti a přemýšlet o tom.
Arnošt Kobylka
Hm. Určitě si dokážu představit manipulativní manželku, stejně jako manipulativního bratra i a bratra vedoucího.
Ale mám obavu že se z podobného článku a smýšlení může stát kladivo čarodějů na manželky, které nejsou dostatečně šedivé myši, ba i na jejich manžely.
Ženatý muž slouží své manželce, potažmo rodině. A to je povinnost, nikoli jen právo. Proto je přirozené, že žena komunikuje s mužem o otázkách jeho církevní služby, a to nejen v zájmu rodiny, ale i jako pomocnice v jeho službě. Ve službě vlastně nestojí jenom muž, ale celý manželský pár, celá rodina. Také rodina musí mít přední místo v portfoliu času vedoucího. Navíc biblická žena statečná byla velmi vytížená podnikatka se zbožím i s realitami.
Co to znamená? Je normální přibírat ženy do rozhodování, protože bez jejich vizí, proroctví a moudrosti jsou plány neurčité. Pokud se některé rozhodnutí týká rodiny, a to je skoro každé, kromě snad generálních strategií a církevních doktrín (ač i tam může být názor žen důležitý), měly by být rodiny předem konzultovány. Protože i žena (ba i děti) mohou říci k něčemu že to nezvládne, že už má jiné legitimní závazky, nebo i že s postojem nesouhlasí, třeba ve svém svědomí apod. A to vše nejde převálcovat.
Proto si myslím, že je rozumné, aby v mnoha situacích vedoucí při plánování odpověděl, že rozhodnutí potřebuje ještě probrat s rodinou. To není slabost, ale síla priorit. Proto je užitečné, pokud se vedení neděje ve stylu one, two, three man show, ale jsou do něj často zapojení lidé z kategorie tým, včetně žen. Protože tam prostě může žena říct: To nepůjde, musíme už konečně jet za babičkou, které to už slibujeme léta, syn bude mít v tom termínu koncert, já služebku atd.
V tom si myslím, že je dobré, pokud jsou praktické
Robi_sk
Keď Boh povedal Abrahámovi, aby opustil svoje príbuzenstvo a šiel do Zeme zasľúbenej,
keď Boh povolal Mojžiša aby z Egypta vyviedol Jeho ľud,
keď Petrovi povedal Ježiš, aby Ho nasledoval… atď, atď.
konzultoval to niektorý z nich s manželkami?
A je vôbec názor Arnosťa Kobylku:
„Protože i žena (ba i děti) mohou říci k něčemu že to nezvládne, že už má jiné legitimní závazky, nebo i že s postojem nesouhlasí, třeba ve svém svědomí apod. … Proto si myslím, že je rozumné, aby v mnoha situacích vedoucí při plánování odpověděl, že rozhodnutí potřebuje ještě probrat s rodinou. To není slabost, ale síla priorit “
vôbec biblický a kresťanský? Má muž konzultovať Pánovo povolanie s manželkou a pýtať od nej povolanie nasledovať Pána (resp. vynášať rozhodnutia vo vedení zboru), alebo má milovať Boha z celého srdca, duše, sily a mysle, vedomý si toho, že manželka pri manželskom sľube sľúbila, že ho bude nasledovať v dobrom aj zlom?
Je už snáď kresťanstvo len konzumnou záležitosťou, kde sa všetko podriaďuje láske v jej humanistickom ponímaní, alebo nám ešte stále ide o nasledovanie Krista? Keď sa Ježiša jeden mládenec spýtal, čo je najväčším prikázaním, Ježiš nepovedal: nech je rodina na prvom mieste, ale odpovedal: „Milovať budeš Pána, svojeho Boha, celým svojím srdcom, celou svojou dušou a celou svojou mysľou! To je to veľké a prvé prikázanie. A druhé, tomu podobné je: Milovať budeš svojho blížneho jako samého seba!“ (Mat 22:36-39). Vieme ešte robiť rozdiel medzi „veľkým a prvým prikázaním“ a „druhým, tomu len podobným“.
A áno, duch Jezábel je skutočným problémom pre cirkev, ako to vidím aj v komentároch niektorých diskutujúcich, prekvapivo väčšinou mužov (?)
Otakar Vožeh
Mám dojem, že se tu něco přeskočilo, resp. vynechalo. Pokud byla Jezábel „manipulativní mrcha“ – slovy autora – pak nám není jasné, proč si ji král Achab bral za manželku. Autor správně poznamenává, že Achab nebyl dobrým králem, dost pravděpodobně ani dobrým člověkem. Podobně se to transponovat do té církevní/sborové situace. Pokud si vzal věřící brat za manželku takovou ženu jako byla Jezábel, nemá co dělat ve vedení sboru. Takže bych viděl břemeno především na tzv. staršovstvu – resp. celém sboru – aby věděli, koho mezi starší bratry volí. Měli by vědět podstatné věci o jejich manželství a rodině (máme k tomu jasná biblická kritéria).
Není snadné uvažovat o Božím povolání do služby pouze pro muže, manžele. Pokud má manželku a rodinu, břemeno spočívá na něm, aby dovedl manželku, případně i děti, nejen informovat o svém povolání do služby, ale vést je tak, aby se s jeho povoláním vnitřně před Pánem ztotožnili. Jinak mohou nastat problémy. Pokud povolání se vší odpovědností a oběťmi společně nepřijmou, ten bratr – manžel – zřejmě není kvalifikován k vedení ve službě společenství.
Jiří Kouba
To se poznat nedá, lidé se během života mění. Navíc umění manipulace je především v tom, nedat znát, že jsem manipulátor.