Americko-rumunský homosexuální pár, který uzavřel „manželství“ v Belgii, získal díky rozhodnutí Evropského soudního dvora spolu s uznáním práva na trvalý pobyt v Rumunsku také uznání legality svého manželského svazku v Rumunsku.
Rumunský LGBTI aktivista Adrian Coman a jeho americký partner Robert Hamiliton uzavřeli v roce 2010 v Belgii „manželství“. Poté žádali rumunské úřady o právo trvalého pobytu pro Hamiltona. Pro Američana není problém získat trvalý pobyt ve spřáteleném Rumunsku. Problémem však bylo, na jakém základě o trvalý pobyt žádali. Odkazovali se přitom na Směrnici EU 2004/38 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Žádali tedy, aby byl Hamilton – jaksi mimochodem, oklikou – uznán za Comanova rodinného příslušníka na základě jejich belgického manželství. Rumunské úřady odmítly, neboť rumunské právo manželství osob téhož pohlaví nezná. Kauza skončila u rumunského Ústavního soudu a ten se obrátil na Soudní dvůr EU.
Nešlo tedy o to, zda Coman a Hamilton spolu mohou žít. Šlo o to, zda bude Rumunsko donuceno uznat jejich manželství. A právě k tomu došlo.
Soudní aktivismus nahrazuje, co neprosadí politici
Podle názoru soudu přiznání práva trvalého pobytu v Rumunsku pro pana Hamiltona, který uzavřel „manželství“ s panem Comanem v Belgii, samo o sobě nepodkopává ústavní principy členských zemí a ani jejich právo na úpravu manželství. Toto prohlášení však nemůže zakrýt cíl sledovaný rozsudkem: soudní aktivismus obchází demokratické principy, na kterých stojí evropská společnost, a v rozporu s ústavním právem členských zemí otevírá dveře pro rozšiřování privilegií, které byly dosud vlastní pouze manželstvím muže a ženy.
Tato kauza je typickou ukázkou soudcokracie, kdy soudy samy sebe pasují do politické role a hledí „napravit“ to, čeho politika zatím nebyla schopna. Mnohdy jde o disciplínu velmi vynalézavou: soudci „nalézají“ v právu mnohé, co tam zákonodárce neviděl, ani vidět nechtěl. A protože, jak známo, soudy se respektují a nekritizují, je takto uzákoněno ledacos, co by v parlamentě neprošlo.
Předseda Soudního dvora EU Koen Leanerts uvedl, že členské státy EU jsou v obdobném postavení, jako federální státy v USA. To je nebezpečný, radikální výrok. Chápou tak členské státy samy sebe? Považuje se třeba Česká republika za stát podřízený federální vládě?
Causa Coman jako Srpen 68 aneb kdo je tady pánem?
„Vojenskou invazi nelze provést po kouscích a potichu. Ale antropologická revoluce probíhá právě takto“, komentuje rozhodnutí v kauze Coman slovenský publicista Vladimír Palko, bývalý ministr vnitra (KDH). „Při ní pouze obíhají papíry po soudních budovách. A to, co se stalo, ještě neznamená, že členské státy musí už ve všem uznávat v jiné zemi uzavřená manželství osob téhož pohlaví. Ale od teď už neplatí ani to, že je neuznávají v ničem. Manželství je v Rumunsku možné jen mezi mužem a ženou. A zároveň platí, že pokud jde o povolení trvalého pobytu, je možné i mezi dvěma muži. Protiřečí si to, ale je to tak.“
„Rozhodnutí Soudního dvora je cosi na způsob Srpna 68“, dodává Palko. A připomíná, že to byl způsob, jakým moskevské centrum jednalo s odbojnými periferiemi. Maďarsko 1956, Československo 1968 a Polsko 1981, to byly jasné signály, kdo je tady pánem a kdo ve skutečnosti vládne. Dnes se situace podle Palka v mnohém opakuje: Bruselská centrála dává jasně najevo, kdo je tady pánem a čí právo nakonec musí zvítězit. Odbojná východoevropská periferie, která dosud vzdoruje progresivistickým výdobytkům antropologické revoluce, musí být ponížena a „spravedlnost“ nastolena stůj co stůj. A nejde-li to po dobrém a „samo“, půjde to oklikou a za zády.
Kauza Coman znamená pro Východní Evropu „takový tichoučký, nenápadný Srpen, takový Srpínek 68. A není první ani poslední“, uzavírá Palko.
Potichoučku, kousek po kousku, za našimi zády a proti naší vůli se nám tady etabluje to, co by nikdy nemělo šanci regulérně zvítězit ve volbách. Smíříme se s tím?
Autor: David Floryk, Publikováno v KONZERVATIVNÍCH LISTECH. Foto: screenshot youtube.com
2 Komentáře
Arnošt Kobylka
Podle mne jde o svým způsobem falešný poplach. V Rumunsku od vstupu Rumunska do EU platí zároveň rumunské právo, které neuznává ani stejnopohlavní manželství, ani registrované partnerství, a zároveň právo EU, vztahující se na evropské otázky (např. cestování), které toto uznává.
V otázce přesídlení mezi státy EU platí rodinná definice začleněná ve zmíněné směrnici EU 2004/38, která za rodinu považuje manžele, vyživované děti, závislé rodiče apod. a také registrované partnery, pokud je přijímající rodina uznává. Uvedené výhody přitom přiznává i obecným spolužijícím partnerům a širšímu příbuzenstvu, které sice přijímající stát může odmítnout, ale musí to mít velmi dobré zdůvodnění (nikoli tedy ve své diskreci).
Ústavní soud Rumunska se v této věci obrátil zcela v souladu s právním řádem EU s předběžnými otázkami na Evropský soudní dvůr. (Toto právo má každý soudce v EU a povinnost potom poslední instance národního soudnictví, která ve věci řádně nebo mimořádně rozhoduje. Pokud věc obsahuje prvek práva EU.) Evropský soud rozhodl v tomto měsíci zřejmě v souladu s doporučením příslušného generálního advokáta, který ve věcech zastupuje „obecný právní názor“. V čem vidím poněkud problém je, že generálním advokátem byl vybrán Belgičan, když ve věci je i belgický prvek. Pan generální advokát je halt ze zcela opačného názorového spektra než jsou křesťané – z humanistická aliance.
Závěr generálního advokáta je, že i díky Listině základních práv EU, která vylučuje diskriminaci na základě sexuální orientace, je nutno směrnici vykládat co nejpříznivěji stejnopohlavním párům, čili Rumunsko nemůže upírat tomuto páru právo na rodinný život, i když samo registrované partnerství ani stejnopohlavní manželství nezná. Tím poněkud soud překonal výhradu, která je v čl. 2(2)(b) směrnice, která znamená, že stát má jako příbuzného (pouze ve smyslu této směrnice) brát registrovaného partnera, jen pokud uznává registrované partnerství.
Jenže – jsme už o řadu let dále, než směrnice vznikla, a Belgie už zná stejnopohlavní manželství, čili se nejedná o registrovaného partnera. A navíc platí pro Rumunsko i pozdější Listina ZP EU.
Ale tohle není nijak velký justiční aktivismus. Soudy v žádné zemi nejsou vázány doslovným zněním zákona, mají řadu výkladových metod, z nichž gramatická (doslovná) je jen jedna z nich (systematická, logická, teleologická – o smyslu zákona, historická, komparativní…), zde soud zřejmě použil právě metodu teleologickou; i proto, že výklad norem EU je dán i v nich v úvodu uváděnými důvody, hodnotami a myšlenkami, proč byla norma přijata. EU nezasáhla do vnitřního práva Rumunska, ale v oblasti evropských pravomocí ESD rozhodl. Navíc takovéto výkladové posuny v právu dělají vyšší soudy všech států, ať už kontinentálního, nebo anglosaského práva. V anglosaském, kde soud právo výslovně hledá (precedenty) pak známe změny, které znamená pro hodnoty v pozadí práva v USA jmenování toho či onoho soudce Nejvyššího soudu USA. To je teprve aktivismus.
Čili v Rumunsku nadále platí, že Rumunsko neuznává ve svém právu stejnopohlavní sňatky ani několikrát navrhovanou „civilní unii“, ale na druhou stranu v otázce volného pohybu osob, což je otázka Evropská se muselo podřídit směrnici EU.
To, že jsou na různé úrovni různé definice stejného faktu není zas tak divné. Kdysi jsem jako student byl sirotek po otci (bral jsem sirotčí důchod až do konce VŠ, dokud jsem se sám plně neživil) a zároveň byl manželem. V oblasti sociálního práva jsem po nějakou dobu nezaopatřeným dítětem nebyl, v oblasti práva důchodového byl. Dvě odlišné definice, zde dokonce ve stejném resortu.
David Floryk
Milý Arnošte,
neporozuměl jsem přesně, co vlastně namítáš, v čem je jádro tvého příspěvku. Zopakuji podstatu problému: Rumunské právo manželství osob téhož pohlaví nezná, přesto bylo Rumunsko donuceno jejich manželství uznat. Nevím, jestli je to soudní aktivismus velký nebo malý, ale každopádně je to zásah do svrchovanosti suverenního státu a jeho právního řádu, zásah, který neproběhl demokratickými procedurami, ale shora, zásahem zvenčí. Mě se zdá, že to normální a v pořádku není…