Dříve se Africe říkalo temný kontinent. To už ale není pravda a tím temným kontinentem je dnes nejspíš Evropa. Co můžeme jako křesťané dělat, aby se situace změnila?
V Africe je stále řada velmi temných míst. Zároveň je ale Boží království na vzestupu na jiných místech, a to tak, jako v dějinách dosud nikdy. Vždycky existuje dvojí realita. Nikdy to není tak, že by jeden světadíl byl světlem, a druhý tmou. Vždy je tu světlo a tma, které působí zároveň. Boží království je uzpůsobeno k tomu, aby proniklo a naplnilo temnotu. Naším povoláním proto je přinést Boží království tam, kde žijeme.
Chtěli bychom, aby se v Evropě dělo stejně zázraků jako v Africe…
To, čeho jsme svědky v Africe, se může stát na dalších místech. Je to něco jako modelová situace. Ježíš v Africe je tentýž jako tady v Evropě. Podívejte se na setkání Awakening Europe: Ve městě, jako je Praha, kde je hodně zločinu, prostituce a drogové závislosti, se v důsledku kázání evangelia dějí zázraky. Světlo evangelia září a začíná pronikat vaší zemí.
Je to pár dní, co jsem byl v Zimbabwe, kde se výrazně šíří alkoholismus. Když jsem se po večerním shromáždění vracel do hotelu, viděl jsem po cestě mrtvé kvůli autonehodám, nejhorším bouračkám, jaké jsem do té doby nezažil. A zároveň se na našich shromážděních děly nádherné zázraky. Desítky tisíc lidí přijímaly Ježíše. Je vidět, že Boží království bylo pověřeno, aby šlo přímo k branám pekla, otevřelo si tam pobočku s cílem vnést světlo dovnitř a osvobodit zajaté. Totéž se děje v Praze a modlím se, aby se z toho pro Evropu stala norma.
Ježíš je stejný pro lidi na všech kontinentech a stejné je také evangelium. Jak je to se způsobem přinášení evangelia Evropanům? Je způsob kázání evangelia Evropanům stejný jako kázání Afričanům?
To je oprávněná otázka. Domnívám se, že některé způsoby či metody mohou být uzpůsobovány pro různé posluchače. Tak například blikající světla jako v této pražské hale v Africe nepoužíváme. Podobné je to s hudbou v rockovém stylu – Afričanům by se to nemuselo líbit. Ano, některé pomocné, vedlejší věci se mohou měnit. Ale jádro, to, co je podstatné, se nemění. Není jiné evangelium pro Evropu, a jiné pro Afriku. Evangelium je jenom jedno a všude přináší výsledky.
Reklama
Sám jsem toho dnes svědectvím. Končím šestitýdenní evangelizační cestu. Začal jsem v Tokiu, pokračoval přes Jakartu, Hongkong, Singapur, Izrael a Zimbabwe do Prahy. Na každém z uvedených míst evangelium působilo a neslo ovoce. Na každém z těchto míst se staly zázraky. Na každém z těchto míst byli lidé osvobozování od démonů. Na každém z těchto míst přijímali lidé záchranu. Evangelium funguje. Důvod je v tom, že evangelium vymyslel Bůh, který projektoval i lidské srdce. Kážu stejně Evropanům jako Afričanům. Nesnažím se nic přizpůsobovat. Dělám jen to, že se snažím přinášet prostotu evangelia, a ono to působí.
Afrika i Evropa mají dnes jednu věc společnou, a sice vliv islámu. Před sto lety jsme ho v Evropě prakticky neznali, dnes je to realita. Mnozí se muslimů bojí. Jak se k této výzvě postavit? Je to jiné v Evropě než v Africe?
Prosím o prominutí, jsem-li příliš naivní nebo optimistický, ale jsem evangelista a my evangelisté kážeme dobrou zprávu. Myslím, že kázat dobrou zprávu pesimisticky by nedávalo smysl. Bible říká, že nám Bůh nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy (2Tm 1,7). Myslím, že muslimové, kteří přicházejí do Evropy, se mohou stát nesmírným požehnáním. Proniknout do muslimských zemí pro nás bylo nesmírně obtížné, ale teď přicházejí do našich zemí. Bůh nám muslimy přivádí. Věřím, že uzráli pro evangelium, a hned povím proč. Navštívil jsem řadu zemí světa, kde muslimové jsou. Několik jsem vám jich jmenoval. Co vidím v muslimských zemích v Africe? Řeknu vám to: Muslimové jsou nesmírně hladoví po evangeliu. Jsou evangeliu velice otevření. Silně na ně působí, když jsou svědky zázraku. Viděl jsem, jak byli zachráněni imámové, muslimští králové i teroristé. Chtějí zažít skutečnou Boží přítomnost, i když často ani nevědí, po čem přesně touží. Když se setkají s Boží mocí, se zázraky, když pocítí Ježíšovu přítomnost, spěchají do Božího království. Je to podivuhodné. Není doba vhodná k tomu, abychom se schovávali v koutku. Přišly dny, kdy má církev povstat a chopit se největší příležitosti k šíření evangelia v dějinách.
Jak svou víru žijete prakticky? Jak vypadá váš běžný den? Jak žijete ve společenství s Duchem svatým?
Tahle otázka se mi líbí. Dotýká se toho úplně nejdůležitějšího. Všechno, co vidíte na této kampani, službu na pódiu apod., to je jen vnějšek. Podstatné je to, co je uvnitř, to, co Duch svatý dělá osobně v životě a v srdci. Jakákoli služba na veřejnosti musí být jen to, co přetéká z toho vnitřního. To určuje prioritu mého života. Trávím čas s Pánem na modlitbách a studiem Písma, ale mým cílem není odškrtnout si modlitby na nějakém seznamu. Chtěl bych věřící povzbudit. Jde při tom právě o proměnu Evropy. Mým cílem není si ráno něco odškrtnout, ale navázat s Duchem svatým spojení a chodit s ním celý den. Můžete s ním jít, když nakupujete u zelináře, když pracujete, když jste ve škole. Právě o to v křesťanství jde. Nejde o to dvakrát denně prožít čas v meditacích, a pak si žít po svém, jak to dělají guruové new age. Naším cílem je navázat spojení s ním, mít s ním společenství a toto společenství udržet během dne. V tom je veliká radost života s ním.
************************************
Autor: Tomáš Dittrich
Foto: Youtube
Ukázka rozhovoru, který v plném znění vyšel v listopadovém čísle časopisu Život víry (2017/11). Hlavním tématem čísla je otázka, jak ukázat dětem směr. Radomír a Dagmar Kalenští, Miluše Šálková, Daniel Fér nebo Jana Frantíková se ve svých článcích zamýšlejí nad tím, jak by měla vypadat duchovní výchova v rodině, jak může děti formovat církevní společenství nebo zda lze děti nutit k modlitbě…
Dále časopis přináší příběhy čtenářů, knižní recenze, virtuální rozhovor s historickou osobností, zprávy či přehled chystaných křesťanských akcí.
Více informací o čísle najdete zde:
http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-2017-11
Elektronické vydání (PDF):
https://www.palmknihy.cz/krestanstvi/zivot-viry-2017-11-176572
Informace o předplatném: www.zivotviry.cz
Reklama
3 Komentáře
Konečný Fr.
Bůh přivádí muslimy do Evropy prostřednictvím mafie, která na obchodu vydělává. Přijímat muslimy znamená zapojit se do obchodu s lidmi a umožnit mafii, aby její zisky rostly.
Karel Krejčí
Je jistě mnoho realit. Nepochybuji o tom, že D. Kolenda prožívá na vlastní oči zázračnou moc Ducha Svatého, kdy statisíce lidí přijímá Ježíše Krista a mnoho z nich jsou uzdravováni. To je opravdu úžasné a demonstrace mocné síly evangelia. Pak je zde ale i realita světa a především Evropy, kde podle reálných statistik dochází k procesu zcela opačném. Podle počtu rozmístění muslimských imigrantů v jednotlivých evropských státech je zřejmé, že jejich lačnost po Ježíši není zas až tak moc „horká“ (pokud vůbec o něm mají ponětí), ale jejich prvořadou touhou je snaha o co největší hmotný prospěch a finanční výhody (je ale i pravda, že k sousedům byli pozváni). Ani nepronikají zprávy o tom, že by začali naplňovat křesťanské kostely, ale zcela jiné. Stejně tak je skutečností, že podle statistik jsou křesťané nejpronásledovanější skupinou lidí. Kde je tedy pravda? Pravdou asi bude to, že je mnoho realit. Svou pravdu jistě má D. kolenda, ale pravdivý je i obraz skutečného stavu současného světa a Evropy.
Aleš Jiorut
Není jiné evangelium pro Evropu, a jiné pro Afriku. Evangelium je jenom jedno a všude přináší výsledky. Viz. článek. Bohužel v Evropě to nějak nefunguje. Církve jsou spíše firmy na desátky, nebo náboženské kluby, či přímo zavánějí sektářstvím a křestané často úsměv číslo 10 a naučený pozdrav, pokrytectví, neláska a brutální náboženství především.. Ptám se kde, je tedy probuzení, zázraky a hlavně láska Boha viditelná na Křestanech. Kde ? V Praze akce jak hrom Awakening Europe s podtextem už to začalo a kde je výsledek ? Proč je v Evropě ticho. Všude jinde to funguje. Proč ne v Evropě ?