Dan Drápal: Vztah k EU – několik upozornění

Když zveřejním nějaký článek týkající se politiky, ozve se zpravidla několik čtenářů, kteří hodnotí můj článek více méně podle toho, zda jsem Evropskou unii dostatečně zkritizoval. Když se jim zdá, že nejsem v kritice Evropské unie dostatečně razantní, vyčtou mi to a upozorní mě na to, že Brusel je horší než kdysi Moskva, o unijních představitelích mluví jako o „soudruzích“, případně mě přesvědčují, že Evropská unie je větší nebezpečí než Ruská federace. Obávám se, že tento článek je nepotěší, vlastně se mi ani moc nechce do psaní, leč přesto mám naději, že jsou lidé, kteří se nespokojí s povrchností a kteří se nenechali zaslepit nenávistí.

Pro některé naše spoluobčany je hlavním úkolem dneška rozbít Evropskou unii. Chtěl bych obrátit jejich pozornost na osud britské strany UKIP, která měla ve svém programu vyvedení Spojeného království z EU, svého cíle dosáhla – a vzápětí se rozplynula. Praktické kroky tak zůstaly na jiných, mnohdy na těch, kteří pro vystoupení z EU nehlasovali. Člověk by čekal, že vedoucí představitel UKIP Nigel Farage bude nyní sklízet sladké plody svého vítězství a povede Británii ke světlým zítřkům – ale ono nic!

Jsou legitimní důvody, proč z EU vystoupit. Jsou ale i legitimní důvody, proč v ní zůstat. Pokud někdo horuje pro vystoupení z EU, měl by mít jasno v tom, jaké kroky bude třeba podniknout a v jakém pořadí. Tito lidé by nyní měli pečlivě pozorovat, jak se Británii daří. Můžeme se poučit z jejích chyb i z jejích úspěchů.

Pamatujme ale na to, že to, co fungovalo (nebo bude fungovat) ve Velké Británii, nemusí stejným způsobem fungovat i u nás. Je ale dobré přemýšlet o nákladech. Václav Klaus mladší chce vystoupit z Unie, ale nezatajuje svým čtenářům, že to může mít za následek dramatický pokles životní úrovně. Britští exportéři se jistě mohou těšit z poklesu libry; nevím ale, jak ho nesou britští důchodci, kteří jsou zvyklí polovinu roku (tu chladnější) trávit v Portugalsku, Španělsku, na Maltě či v Bulharsku. Ti se patrně tolik neradují.

Občas mě někdo v reakci na mé články přesvědčuje, že Rusko je větším nepřítelem než radikální islám. Jiní mě zase přesvědčují o opaku. V podstatě lidé vidí trojí nebezpečí – EU, islám a Rusko, potažmo Čínu. Ano, uznávám, toto vše jsou pro nás v jistém smyslu nebezpečí. Jenže každé je jiného druhu a nemá cenu je mezi sebou srovnávat, natož poměřovat, které je větší. Mnohem užitečnější je přemýšlet o tom, v čem tato nebezpečí vlastně spočívají a jak jim čelit.

Neměli bychom nechávat stranou skutečnost, že do jisté míry jsme si nebezpeční my sami. Odmítání určitých prvků, spjatých s EU, je potřebné a legitimní; u mnohých lidí ale pozoruji cosi jako otrockého ducha. Srovnávají Brusel s Moskvou, a nejsou si vědomi, že se neustále staví do role nikoli dospělých, svéprávných lidí, ale že sami sebe vnímají jako oběti hříček temných sil. Pro ně je Brusel „oni“, a „oni“ „nás“ chtějí nějak obalamutit. Bohužel se to děje i na rovině vrcholové politiky. Václav Klaus kdysi bagatelizoval význam Visegrádu – já toto uskupení vidím jako šanci, kterou bychom měli kultivovat. Ne, nejsme premianty, kteří by se jen zdržovali ohledem na ostatní – premiantem je v mnoha ohledech Polsko. Udělalo obrovský krok kupředu na ekonomické rovině, ale především je schopno v rámci Unie vyjednávat – my umíme spíše jen fňukat, jak nás zase převálcovali.

Tato mentalita oběti je doprovázena podobným pocitem, jaký byl mnoha Čechům vlastní za komunismu: „Vidíte, stejně se nedá nic dělat.“ Pak i dobré věci dokážeme prezentovat způsobem k cíli nevedoucím – a naopak vedoucím nás do izolace. Souhlasím s přijetím ústavního zákona o právu držet zbraň – proč je ale nutné vykřikovat, že tento zákon přijímáme navzdory unijní směrnici omezující některé druhy zbraní? Děláme truc, ale naprosto zbytečný – to, co unijní směrnice zakazuje, u nás nebylo povoleno a nebude to povoleno ani novým ústavním zákonem. Tato dvě opatření se jednoduše obsahově míjejí.

 

 

S kvótami je to podobné. Ano, jsem rád, že sem vláda nepouští muslimy. Vícekrát jsem psal, že pokud by zde byla větší muslimská menšina, hrozí nám stejný osud jako zemím, které ji už mají. Naše vláda má pravdu, že kvóty nefungují. Domnívám se, že lze k migraci formulovat srozumitelnou, jasnou a přitom nekonfrontační politiku.

Na závěr se chci vyjádřit k tomu, co mně a mnoha mým příznivcům i kritikům vadí nejvíc: Je to prosazování homosexuální ideologie, snaha omezovat vliv rodičů na vlastní děti a prosazovat různé kvóty pro ženy apod. Mnozí z nás cítí z Unie velký tlak na tyto věci. Je ale třeba si uvědomit, že jakkoli je ten tlak nepřehlédnutelný, všechny tyto věci zůstávají v kompetenci členských států. Evropský parlament si může v těchto věcech odhlasovat, co chce; nakonec ale bude záležet na našem parlamentu. Představa, že nám „Unie“ v této oblasti něco „vnucuje“, je mylná. Je důležité volit takové poslance, kteří dokáží této ideologii účinně čelit. Tato postmoderní ideologie by zde existovala i bez Evropské unie – viz Kanada, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland, Norsko… Chceme-li bojovat proti této ideologii, tak proti ní bojujme – nepodléhejme ale dojmu, že když bojujeme proti EU, porazíme i tuto ideologii.

Mnozí lidé dnes řeší otázku, zda máme být v „tvrdém jádru“ Unie či na periferii. Mnozí argumentují, že bychom měli být vůči Unii vstřícní, abychom se na té periferii neocitli. Pro mě je ale otázka, zda periferie či tvrdé jádro, špatně položena. Jasněji položena je otázka, zda přijmout euro či nikoli, zda mít společný evropský rozpočet či nikoli, atd. Přijímat euro jen kvůli tomu, abychom zůstali v jádru, mi přijde zpozdilé. Teď jsou mnozí nadšeni z nového francouzského prezidenta Macrona. Jádro unie, to je především Německo a Francie, a nemohu si pomoci, zatím vidím jejich zájmy co se týče eura jako antagonistické. Osobně bych se ekonomicky k Německu připojil, k Francii nikoli. Teď můžeme být ještě několik let pozorovateli, jak se toto „jádro EU“ vlastně vyvine. Myslím, že to zatím rozhodně jasné není.

Mezi tím se můžeme učit mluvit jasně, tam, kde je to zapotřebí, opustit mentalitu obětí vláčených mocnějšími, než jsme my sami, zkusit být v něčem pozitivní a neantagonizovat tam, kde tím můžeme jen ztratit, nikoli získat.

 

Zdroj: Blog Dana Drápala

Foto:Creative Common Search

 

[adrotate banner=“20″]

16 Komentáře

  1. Hlásíme se k Západu. Jaká zkušenosti máme se Západem? Křížové výpravy proti neposlušným Čechům. Zrada Francie a Anglie před 2.sv.válkou, Hitlerova 3.říše – to byl také přece Západ. Takže bezhlavě na Západ určitě ne. Jaké máme zkušenosti s Východem? Padlo velice mnoho sovětských vojáků než byl v Ev ropě mír. Tady musíme být vděčni i přesto pokud to byli komunisté. Rok 1968 byly nezralé maliny – ještě nenazrál čas. My jsme chtěli na Západ a na západních universitách studenti revoltovali proti kapitalismu. Teď nám vládnou z Bruselu.

    Odpověď
    • Padlo mnoho Západních vojáku, než byl v Evropě mír. Z východu přicházeli Hunové, Avaři, Mongolové. Zrádný Brest-Litevský mír během první světové války a pokus zničit ČS Legie. Ničemný pakt Ribentrop-Molotov, ukradení Zakarpatské Ukrajiny, státní převrat roku 1948 a „bratrskou pomoc“ roku 1968. Zdevastovaná ekonomika a zničená národní morálka. Vy chcete na východ a v Moskvě za protesty jsou zavírání studenti.

      Celá ta argumentace od počátku je položená na hlavu 😉

      Odpověď
  2. Ty zmiňované ideologie, které autorovi tak vadí, jsou v populaci velmi rozšířené a především na západě mají velkou voličskou podporu. A mají i určitá opodstatnění. bojovat proti nim (pokud už zvolím tento pojem) má církev hlásáním hodnot. Ne politickými boji… Ten, kdo má učit morálce je přece církev…

    Odpověď
  3. A co ty zkušenosti s komunizmem???? Nešlo jen primárně o politický systém, ale o imperiální útlak velkého státu, který měl pocit a stále ho má, že ty drobnější státy vzhledem ke své velikosti má právo ovládat.

    Odpověď
    • Komunismus měl počátky na Západě – Marx a Engels. Pak se ujal také ne Východě. A EU se k Marxovi vrací doktrínou neomarxismu. Ještě připomeňme neslavnou tradici církve – evangelíci v Německu ostudně kolaborovali s Hitlerem, katolíci ne tom asi nebyli lépe. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Nyní je pro církev další vhodná doba, aby si uřízla ostudu, když nebude schopná říci – NE.

      Odpověď
  4. Komunismus měl počátky na Západě – Marx a Engels, pak se uchytil i na Východě. A dnes je neomarxismus ideologií EU. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Je potěšitelné, že např. kardinál Duka a jiní dokáží jít proti proudu a ozvat se proti migraci. Vzpomeňme ostudné kolaborace evangelíků v Německu s Hitlerem, katolíci asi nedopadli o mnoho lépe. Komunisté chtěli nový život na zemi, podobně i EU.

    Odpověď
  5. Komunismus začal na Západě – Marx a Engels a uchytil se v Rusku. Doktrínou EU je dnes učení neomarxismu a to je také hlavní příčinou migrace.

    Odpověď
    • Hlavní příčinou migrace je touha po lepším životě na bohatém západě a také klimatické změny, které kolabují zemědělské společnosti na Blízkém východě a vyvolávají hladové bouře a nepokoje. Tyto věci jsou realitou. Bez zvýšení cen pšenice by nebylo žádné arabské jaro… A nemají mnoho společného s tím, jaké filozofie máme nebo nemáme u nás na západě. A jde pravděpodobně zatím jen o začátek klimatických změn. A v dalších desetiletích asi zažijeme ještě mnohem rozsáhlejší migrace a hrůzy. Hladoví lidé jsou naštvaní lidé. A když si nenajdou zdůvodnění náboženské, zdůvodní si to třeba třídně…A vždy se najdou darebáci, kteří jim poskytnou nějakou ideologii náboženskou nebo nenáboženskou a využijí je pro své cíle.

      Odpověď
  6. Komunismus se počal na Západě – Marx a Engels, pak se uchytil na Východě a nyní se opět vrátil vítězně na Západ v podobě neomarxismu – ideologii EU. Z EU se stává totalitní říše.

    Odpověď
  7. Dobrý článek…Myslím, že především potřebujeme opustit ten postoj my a oni…a tu naši paranoiu.
    Oproti Velké Británii ovšem máme úplně jinou ekonomiku. Skoro celá paří Němcům a je s jejich ekonomikou úzce propojená. To je realita. Hornbach, Kaufland, Lídl, Wolkswagen…kam se podíváte, všude německé firmy. S auty (Wolkswagen) je spjato 60% vývozu….Chtít se orientovat z ekonomických důvodů místo na Německo na Rumunsko, jak autor navrhoval, je totální nesmysl.

    Odpověď
    • Odchod z EU by znamenal rozhodně ekonomický pokles. A to značný. Jsem rád, že to autor říká naplno…Kdo řekne A, měl by říci i B. Chápu plně ty, kdo jsou jednoznačně pro odchod. Ovšem měli by to zvážit. V česku je plno rodin, kteří ten odchod a pokles třeba o 30% neunesou. Jsou na hraně už teď. Kolik lidí okolo nás unese bez problémů pokles příjmů 30%??? Václav Klaus mladší jistě tento pokles unese snadno, má vyděláno z prodeje PORGu, je mu ke cti, že tento ekonomický pokles naplno zmiňuje. Česko není jen Praha, jsou mnohé chudší oblasti, kde lidé žijí zcela na doraz už teď. A miliony těžce zadlužených lidí, pro které by byl takový pokles ekonomicky smrtící. Co by to udělalo v politické oblasti??? Obávám se, že miliony hlasů pro naprosté šílence a extremisty. Miliony v exekuci. Totální společenskou krizi. Zahraniční orientaci na Rusko. Fakt chcete něco takového riskovat i kdyby pravděpodobnost toho byla jen 20%??? Podívejte se do GB… politici přesvědčili bezostyšným lhaním většinu k odchodu, ale neměli žádnou odpovědnost a plány co jako dál. A odpovědnost nenesou. Jaké by měl plány po odchodu kvůli podpoře homosexuálů EU autor článku??? Orientaci místo na Německo na Rumunsko??? Odchod z EU je nápad naprosto šílený. Pokud ale bude tisk plný článků o odchodu a nulové články o tom, co EU dává, s mentalitou ošklivá EU, my versus oni, nakonec se může podařit docela snadno dostat stát do pasti a donutit ho k odchodu s katastrofálními následky. Část politiků nálad proti EU využívá. A publicisté píší články proti EU… Nepohodlná a nepopulární pravda je, že nemáme lepší a rozumnou alternativu. Naopak bychom měli rychle převzít euro.

      Odpověď
      • Omlouvám se autorovi, zdá se, že jeho pozice se změnila. Netouží už po odchodu z EU. Pokud chápu správně, již by asi zůstal spojen s Německem v EU, s Francií má obavy a chce čas na to, jak se to vyvine.

        Odpověď
  8. Celkový dojem z EU je zhnusení. Ale je třeba stát si na svém a tvrdošíjně říkat – NE, společně s Orbánem a Poláky.

    Odpověď
  9. Příčinou migrace jsou otevřené dveře – a to je věc ideologie. Stačí zavřít dveře jako to udělal Orbán – místo pochvaly mu EU vyhrožuje.

    Odpověď
    • Padlo jich nesrovnatelně méně proto, že životy vojáků měly na západní frontě hodnotu. Na východní ne, Hrdinská smrt se tam oslavovala – čapajevci přivýkli smělo i umirať. Na západní frontě měli vojáci pracovní dobu, po pracovní době se moc nebojovalo. A odpor drtili nálety letadel a dělostřelectvo. Pěšáci se do přímého styku tolik nedostávali. Na východní frontě jednotlivci hodnotu neměli. A byli schopní poslat pěšáky čelně do střetu s dělostřelectvem a doufali nějak, že to hrdinstvím zvládnou – viz Dukla. Nebo poslat stovky pilotů s minimálním výcvikem ve formaci proti zkušeným německým leteckým esům- za situace, kdy ruští stihači neuměli s letadlem manévrovat a uměli jen letět rovně a střílet. Němečtí stihači pak měli ohromné sestřely – třeba 200 letadel. O dění na západní frontě víme hodně. O dění na východní jen málo. Zřejmě tam docházelo ke strašným hrůzám. Chyběla technika a zbraně, neuměli s ní zacházet…chyběla údržba… váhání se trestalo smrtí… Zajaté ruské vojáky jako zrádce po válce masakrovali a posílali na Sibiř do koncentráků, odkud se málokdo vrátil živý. Zajaté západní vojáky vítali jako hrdiny.

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář