Nakladatelství Stefanos nevydává knih mnoho. Nicméně se mi zdá, že co kniha, to perla. Kniha Snubní prsten za život vypráví příběh českého misionáře Petra Jaška. Knihu sepsal Petr Jašek ve spolupráci s Rebeccou Georgeovou.
Petr Jašek je synem evangelického faráře, který byl v dobách komunistické vlády vyslýchán a který přišel o tzv. „státní souhlas k výkonu duchovenského povolání“. Petr tedy věděl již v dobách dospívání, že patřit Ježíši Kristu a žít pod jeho vládnou není nic bezpečného z lidského, světského a časného hlediska. Když bylo Petrovi patnáct let, dal mu otec knihu rumunského luterského pastora Richarda Wurmbranda V Božím podzemí. Richard Wurmbrand byl třináct let vězněn a často mučen rumunskou policií. Když se Petr Jašek později rozhodl pracovat pro Krista v různých pro křesťany nebezpečných zemích, mimo jiné i v muslimském Súdánu, alespoň teoreticky věděl, co ho může potkat. Jeho rozhodnutí nebylo v žádném případě neinformované.
Když už se chystal odletět ze Súdánu, byl zatčen. V súdánském vězení strávil 14 měsíců, a nakonec byl v lednu roku 2017 odsouzen na doživotí za špionáž. Koncem února byl ale propuštěn.
Příběh sám vám v této recenzi neprozradím. Jakmile vezmete knihu do ruky, pak ji patrně několik hodin z ruky nepustíte – taková je alespoň má osobní zkušenost, a to jsem člověk velmi ukázněný – něco takového se mi stává tak jednou do roka. A až ji – přečtenou – z ruky pustíte, může se stát, že po ní zanedlouho sáhnete znovu.
Petr Jašek zakusil v několika súdánských věznicích hodně krutosti a vícekrát byl v nebezpečí života. Přesto mám dojem, že se náš svět přece jenom trochu humanizuje. Ve srovnání s křesťany, kteří trpěli pro Krista v bývalém Sovětském svazu, Albánii nebo Rumunsku, nebo kteří pro Krista trpí dnes v Číně, na tom byl Petr Jašek přece jenom o trochu lépe: Značnou část pobytu ve vězení mohl mít u sebe Bibli, a dokonce i MP3 přehrávač. Nebezpečí hrozilo spíše od spoluvězňů než od bachařů. A pak měl jednu velkou výhodu, kterou trpící křesťané v komunistických lágrech většinou neměli: Jeho případ byl medializován, a to nejen v České republice, ale i ve Spojených státech a mnoha dalších zemích. V padesátých letech taková medializace mohla znamenat smrt, v současné době může zachránit život. Ani diktatury totiž nechtějí vypadat jako diktatury.
Nicméně přestože příběh Petra Jaška skončil – alespoň z hlediska této časnosti – happyendem, jeho případ nám připomíná, že zdaleka ne všichni súdánští křesťané mají stejné štěstí. Vděčím Petrovi Jaškovi za rozhodnost a odvahu, s jakou pracoval pro organizaci „Hlas mučedníků“. A vděčím Bohu, že dodává sílu svým dětem v Súdánu a v mnoha dalších zemích, kde jsou křesťané pronásledováni. Četl jsem, že loni zemřelo mučednickou smrtí pro Krista asi 160 000 křesťanů. Přesné číslo na této straně nebe nikdy nezjistíme. Můžeme si ale být jisti, že Hospodin na jediného z nich nezapomněl. Nezapomínejme tedy ani my na naše bratry a sestry, kteří umírají pro Ježíše nebo zakoušejí tvrdé pronásledování. Příběh Petra Jaška, který je se svou rodinou součástí kladenského sboru Církve bratrské, je nám v tomto ohledu silnou motivací.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 19. dubna 2020