Tento článek je tak trochu opakováním. Nepřináším nějaké nové myšlenky, ale chci vyjádřit svá stanoviska, protože v záplavě komentářů jak na Křesťanu dnes, tak na Facebooku by se některý z čtenářů mohl ztratit, neboť se často mého článku týkají jen okrajově, nebo dokonce vůbec. A současně chci reagovat na některá tvrzení, která se v komentářích objevují.
Na mé podpoře Ukrajiny se nic nemění. Ano, i já chci mír, a nestydím se za to, abych ocitoval jednoho z komentátorů. Ovšem za slovy „chci mír“ se může skrývat cokoli. Obávám se, že lidé, kteří se hlásí k tomuto heslu, si mír představují jako kapitulaci Ukrajiny. Za určitých okolností by kapitulace mohla být správným řešením i pro Ukrajinu. Kapitulace Německa, kterou byla ukončena druhá světová válka v Evropě, nebo kapitulace Japonska o několik měsíců později byly pro kapitulující vlastně výhrou. Po této kapitulaci následovalo pomalé, ale trvalé uzdravení. V západní Evropě a v Japonsku se zrodila nebo obnovila demokracie a vítězná strana pomohla poraženému k hospodářskému rozvoji.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Mějte s vládou slitování
A Evropa a Japonci byli Americe vděční. Viděli jste film „Myš, která řvala“? Velmi doporučuji. Skvělá komedie vyjadřující tehdejší postoj vůči Americe.
Obávám se, že kapitulace Ukrajiny před Ruskem by znamenala konec ukrajinského národa. Těžko to mohu dokázat, ale mám zprávy, že Rusové mají již pořízené seznamy osob určených k likvidaci. Ty seznamy jsou velice dlouhé. A mimochodem, na těch seznamech jsou i letniční pastoři. Na okupovaných územích jich bylo již několik zabito.
Chci mír, ale ne za cenu likvidace Ukrajiny.
Čím dále jsme v čase od počátku agrese, tím snáze někteří lidé uvěří ruské propagandě, že Ukrajina vlastně začala. Počátek tito lidé nevidí v noci 22. února, kdy ruská armáda překročila ukrajinské hranice. Vidí ho už v roce 2014, nebo dokonce na Majdanu. Západ se prý na válku proti Rusku dlouho připravoval.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Proč jsou v Bibli rodokmeny
Není to pravda. Západ byl ruskou agresí zaskočen. Nepočítal s ní. Jinak by nedávalo smysl budování plynovodu Nord Stream II. Západ by musel zbrojit, což nedělal, a ani dnes nedokáže Ukrajině dodávat dostatek munice. V prvních dnech invaze očekával západ (mne nevyjímaje), že Kyjev do tří dnů padne, prezident Zelenskyj bude zabit a na Ukrajině bude instalována proruská vláda. Překvapením byla jak ruská invaze, tak úspěšný ukrajinský odpor. A šlo zřejmě o překvapení pro všechny zúčastněné, a vlastně i pro nezúčastněné.
Samozřejmě jsou věci, které mě na Ukrajině netěší. Korupce stále bují – byť je o něco nižší než v samotném Rusku. Netěší mě úcta ke Stepanu Banderovi, i když bych ruským kritikům této skutečnosti rád položil otázku, co je horší, zda ukrajinská úcta k Banderovi nebo ruská úcta ke Stalinovi. Ta je totiž na silném vzestupu. Stalin byl strůjcem ukrajinského hladomoru a ze zoufalství Ukrajinců se zrodila i postava Stepana Bandery. Ano, byla to špatná reakce na zoufale špatné podmínky.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Do třetího či čtvrtého pokolení
Proti Rusku stojí Evropa. Evropa, která je v kulturním úpadku a o níž mám vážné pochybnosti, zda by byla ochotna se bránit. Evropa, která je vnitřně rozdělená. Zatímco v Rusku se pěstuje vlastenectví a udává se za jeho nedostatek, v západní Evropě se pěstuje odsuzování vlastní kultury, vlastních dějin, vlastní civilizace. Spojené státy a Velká Británie v tom vedou, Španělsko, Nizozemí či Belgie jim zdatně sekundují. Celým kontinentem se šíří epidemie genderové dysforie, která zasahuje i vzdálené kouty naší země, dokonce i můj milovaný Jeseník. Jak dlouho to potrvá? Kam to povede? Jsou i pozitivní zprávy: I státním institucím ve Švédsku začíná být jasné, že něco je špatně. Skandinávské země byly rovněž v čele „progresivních“ kulturních změn, a nyní se může stát, že budou v čele obratu. (Pro anglicky mluvící, které by to zajímalo, mám odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=MVEZ7gELcgY.) Nyní jde o to, aby středoevropské země vydržely a nepodlehly oné nešťastné progresivistické ideologii na straně jedné a nacionalistickému populismu na straně druhé. Zrovna u nás, v České republice, to je velmi napínavé. Když progresivistická média referují o konzervativcích, kteří woke culture odmítají, používají často přívlastek „hysterický“ nebo „tmářský“; když (někteří) evangelikálové mluví o EU, je to hned „satanská EU“ nebo něco podobného. Udržet si v tom správný kurs opravdu není jednoduché.
Stojí přinejmenším za zamyšlení, čím to je, že v západní civilizaci se objevila tak hluboká nenávist k sobě samotné. Tato nenávist se projevuje na nejrůznějších rovinách – proniká do učebnic dějepisu, ale setkáváme se s ní i na té nejnižší rovině ve formě sebepoškozování, které postihuje hlavně dívky. Je to tím, že absentují otcové? Domnívám se, že je nejvyšší čas se touto otázkou zabývat, aby církev nebyla zaskočena, stejně jako ji zaskočil nástup genderové ideologie.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 24. května 2023 Foto: Pixabay – Kyjev
