Dan Drápal / Izrael dnes

Těžko se mi píše tento článek. Už několik lidí mne požádalo, abych ho napsal, a doufal jsem, že mi to Pán Bůh nedovolí, respektive že On to po mně chtít nebude. A takhle to dopadlo…

Nevím, jak to někdo může nevidět, ale mně se zdá, že vše, co se v současné době – ale vlastně již po více než století – odehrává, se tolik vymyká normálnímu lidskému myšlení, že každému musí být jasné, že jde o něco více než o „normální“ mezinárodní konflikt, jakých je v každém století celá řada. 

SOUVISEJÍCÍDan Drápal / Chytré telefony – požehnání nebo kletba?

Napoleon Bonaparte se prý jednoho francouzského filosofa zeptal, jestli může nějak dokázat, že Bůh existuje. On mu prý odpověděl co nejstručněji: „Židé, pane.“ A to bylo před holocaustem, před vznikem státu Izrael, před vznikem Palestinců.

Těžko přehlédnout uplatňování dvojího metru, a to v celé řadě oblastí. Normálně se – podle pravidel OSN – za „uprchlíky“ (refugees) považují lidé, kteří uprchli z jedné země do druhé. Pokud ale mimo svou domovinu žije již druhá generace, ta už statut uprchlíků nemá. Platí to pro všechny – vyjma palestinských uprchlíků z Izraele. U Palestinců se statut uprchlíků prostě dědí. Všichni vidí tento dvojí metr, ale nikdo s tím nic nedělá.

Představte si, že by odsunutí Němci žili v Bavorsku v nějakých táborech a byli by považováni za „uprchlíky“ i v současné generaci. A stále by se dožadovali návratu.

Viděli jsme v posledních měsících obrovské demonstrace na podporu Palestinců. Kde byly podobné demonstrace na podporu Ujgurů? Kde byly podobné demonstrace na podporu barmských Rohingů – to jsou přece také muslimové? Myslíte si, že pořadatelům demonstrací v západních metropolích jde o ochranu muslimů? Tak proč se neozvou? 

OSN odsouhlasí každoročně několik rezolucí, které odsuzují nějakou zemi za to, co se v ní děje. Rezolucí proti Izraeli je přijato více, než rezolucí proti všem ostatním zemím dohromady. To je tato maličká zemička s deseti miliony obyvatel tak strašlivá? Což takto rezoluce proti Venezuele, kdysi nejbohatší zemi Latinské Ameriky, z níž v posledních deseti letech uprchlo sedm milionů obyvatel? Což takhle svolat Radu bezpečnosti, když bojovníci Boko Haram vyvraždí nějakou křesťanskou vesnici v severní Nigérii? Kde jsou rezoluce proti afghánskému Tálibánu, který zakázal ženám nejen chodit do školy, ale i mluvit na veřejnosti? Jak to, že neprotestují naše feministky?

 SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Placatá země a jiné narativy

Levicovým intelektuálům bych rád připomněl osud jejich souvěrců po pádu vlády íránského šáha Rezá Pahlavího v roce 1979. Opozice proti jeho krutovládě spojila levicové intelektuály s islamisty. Jakmile se islamisté dostali k moci, levicové intelektuály promptně povraždili nebo uvěznili. Když vidím heslo „Queers for Palestine“, říkám si, je to fatální naivita, nebo fatální cynismus? Vědí vůbec tyto „Queer“, co je to Auschwitz?

Při strašlivém masakru 7. října loňského roku mučili a vraždili ty Izraelce, kteří nejvíc usilovali o mír s Palestinci. Mnozí jim poskytovali práci a zařizovali lékařskou pomoc. Co to je za lidi, kteří vraždí děti těch, kdo se jim snažili pomáhat? 

Teď ale nejčastější námitka zní, že Izrael by měl přestat „páchat genocidu“ na Palestincích. Měl by ukončit okupaci Gazy.

 Nuže, Izrael už jednou okupaci Gazy ukončil. Bylo to v srpnu 2005, kdy Izrael za hlasitých protestů části vlastního obyvatelstva zrušil židovské osady v Pásmu Gazy a celé území Gazy vyklidil. Vedlo to snad k míru? 

Co kdyby Gazané místo stavění tunelů a shromažďování raket budovali infrastrukturu a posilovali ekonomiku? Když to šlo v Singapuru, proč by to nešlo v Gaze? Do žádné jiné země v dějinách nepřiteklo tolik finanční i jiné pomoci jako do Gazy. Co vše by se za to dalo pořídit?

Co kdyby se z palestinských slabikářů a učebnic odstranila veškerá protižidovská rétorika? (Slyšel jsem, že právě to udělala před časem Saúdská Arábie, ale nemám to ověřené. Pokud o tom něco víte, napište prosím.) Jsou-li děti od útlého věku syceny nenávistí, těžko to může vypadat jinak. A pokud by tak stalo, stejně by trvalo nejméně generaci, než by se postoj Arabů změnil.

„Ty si tedy myslíš, že Izrael dělá všechno dobře?“ Nemyslím. Tuto otázku vůbec neřeším a jsem rád, že ji řešit nemusím. Nevím, co bych izraelské vládě poradil, a tiše se divím, když mi někdo vykládá, co by měla izraelská vláda dělat.

Dělám vůbec něco? Denně se modlím za osm mladých izraelských přátel, které jsem osobně poznal. 

Souvisí toto vše nějak s koncem světa? Nepochybně. „A můžeš to nějak rozvést?“ Netroufám si. Ale buďme připraveni. 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor je teolog a publicista Datum: 4. září 2024 Foto: Pixabay

Tags: ,,,,

49 Komentáře

  1. Autor má speciální vlastnost jak si ohnout princip stejného metru pro účely jak se mu to hodí v rámci svého vyhraněného názoru. V podstatě by se dalo říci, že ačkoliv má trám ve svém oku snaží se vytahovat třísky z očí jiných :).
    Takže je to celkem nedávno kdy samotné krestadnes zveřejnilo pár článku ohledně Aleppa…kde kritizovalo barbarskou genocidu. Takže by bylo dobré v rámci stejného metru porovnat tyto dva případy. Opravdu by to bylo zajímavé.
    Jinak samozřejmě vše co se děje se děje účelově a jedná se o falešný liberálně progresivní humanismus. Když se to ale hodilo do krámu tak to bylo v pořádku ale bylo jen otázkou času kdy to přijde na Izrael a na samotné křesťany a Svaté písmo ( to nás teprve čeká to je hlavní cíl ).
    A najednou přišlo nevyhnutelné a ti co to celou dobu vítali a obhajovali ( divadelní hra – s haněním Ježíše atd ) jsou najednou překvapeni a hovoří něco o dvojím metru…. To jen svědčí o jejich naivitě. Takže zase platí…revoluce požírá své vlastní.
    Co se týče Izraele, nepřijal Mesiáše – Ježíše a tedy se nedrží jeho učení a dvou největších přikázání což vedlo k tomu co se tam nyní děje a bude hůře, protože zlo vytváří jen zlo.
    Takže ve shrnutí, falešný humanismus není náhodný ale je to zcela řízený proces Satana a jeho cílem bude útok na samotné Svaté Písmo ( pravděpodobně bude časem označeno jako za desinformaci, knihu která podporuje násilí, nenávist, diskriminaci atd… )

    Odpověď
  2. Zdeněk Holubec

    To Realtoltek Jistě můžete mít svůj názor a můžete ho říkat, můžete s autorem nesouhlasit, ale neměl byste si do autora kopnout, to vás diskredituje

    Odpověď
  3. Jsem rád, že naše vláda a zvláště ministr zahraničí Jan Lipavský jednoznačně podporuje Izrael. Dávám ke zvážení, jak by se chovala jiná vláda opírající se o podporu komunistů.

    Je opravdu ostudou, že po masakru izraelských civilistů Palestinci, jsou na Západě pořádány demonstrace na podporu Palestinců. Ale to by byla jen poloviční pravda (poloviční pravda je celá lež). Ve skutečnosti jsou na Západě pořádány demonstrace i na podporu Izraele. Není pravdou, že židé tam nemají žádné zastání.

    Nepřátelé Izraele argumentují, že při útocích izraelské armády proti Hamásu umírají civilisté, že se tím izraelská vláda dopouští zločinu. To by ovšem znamenalo, že bombardování německých měst ve druhé světové válce byl také válečný zločin. Myslím si, že nebyl. Většina německých civilistů (ne úplně všichni) nesla vinu na Hitlerových zločinech. Dokázal to německý filozof Karl Jaspers ve své knize Otázka viny. Jaspers dovozuje, že vinu nesli ti, kdo Hitlera v demokratických volbách zvolili (jeho NSDAP), ali i ti, kdo neudělali nic, aby nebyl zvolen. Podobně i civilisté v Gaze si do čela zvolili teroristický Hamás a při bombardování sklízí ovoce svého zvrhlého rozhodnutí.

    Snad mi dáte za pravdu, že žádné hříchy nejsou tak závažné jako zavinit válku. Dokud ve světě vládly despocie, nesli vinu jen despotové. V demokratickém státě nesou za válku odpovědnost všichni voliči.

    Co můžeme proti válce v Izraeli nebo na Ukrajině udělat my? Autor říká, že se modlí. Křesťanský myslitel se během druhé světové války snažil burcovat proti Hitlerovi církev. Když se ani jeho Vyznávající církev nechtěla angažovat proti holocaustu, rozhodl se účastnit na atentátu na Hitlera.

    „Bůh nemá jiné ruce než ty naše, buď změníme svět, nebo to neudělá nikdo.“ — Jean Ziegler

    Jestli naopak Bůh aranžuje historii a my jsme jen loutky v jeho rukou, stačí se jen modlit.

    Odpověď
  4. Zdeněk Holubec

    4.9.2024 To Realtoltek Jistě můžete mít svůj názor a můžete ho říkat, můžete s autorem nesouhlasit, ale neměl byste kritizovat osobu autora, o tom tato diskuse není. Podle mého názoru je statečné nesouhlasit pod plným jménem s dvojím metrem. Všichni ho vidí, ale málokdo se ozve.

    Odpověď
  5. Nebylo to žádné kopnutí ale kritika která má přivést k zamyšlení. Ostatně autor pak výtečně píše :

    Viděli jsme v posledních měsících obrovské demonstrace na podporu Palestinců. Kde byly podobné demonstrace na podporu Ujgurů? Kde byly podobné demonstrace na podporu barmských Rohingů – to jsou přece také muslimové? Myslíte si, že pořadatelům demonstrací v západních metropolích jde o ochranu muslimů? Tak proč se neozvou?

    A tady na to i kápl…. kdo je skutečným a hlavním cílem je jasné ….jde to jen pěkně pomalu a nenápadně pod rouškou humanismu.

    Odpověď
  6. Zdeněk Holubec :

    Aby jste to pochopil lépe. Já dobře vím o jakou hru tady globálně jde. Pochody LGBT, podpora potratů, vítání imigrantů atd atd atd pomaličku polehounku až k hlavnímu cíli.

    pavel v

    „Bůh nemá jiné ruce než ty naše, buď změníme svět, nebo to neudělá nikdo.“ — Jean Ziegler

    radikální muslimové by z toho veršíku měli radost

    Osobně se držím/snažím držet dvou největších přikázání 🙂

    Odpověď
  7. …………………Vatikán ocenil vítězství Thunbergové v anketě časopisu Time (jak jinak musel držek krok kupředu levá, pravá se soudruhy… ovládáme vítr, mraky),,,,,,,,,,,,,

    4.9.2024 Dánská policie zadržela šest lidí, kteří v Kodani demonstrovali proti válce v Pásmu Gazy. Je mezi nimi i klimatická aktivista Greta Thunbergová.

    nono kdo by to čekal :))).

    Odpověď
  8. Candace Owens je americká konzervativní komentátorka, politická aktivistka a autorka, známá svými názory proti hnutí Black Lives Matter, kritikou Demokratické strany a progresivní politiky. Narodila se 29. dubna 1989 a v průběhu své kariéry se stala výraznou postavou v americké konzervativní sféře.

    Hlavní body její kariéry:
    Politická proměna: Zajímavostí je, že Owens začínala svou kariéru s liberálním zaměřením, ale postupně se stala hlasitým zastáncem konzervativních hodnot a republikánských politik. Stala se populární po změně svých názorů a kritice americké levice.

    Black Lives Matter a rasové otázky: Owens se dostala do povědomí široké veřejnosti díky svým kontroverzním výrokům o rasových otázkách v USA. Opakovaně kritizovala hnutí Black Lives Matter a tvrdí, že rasismus není v dnešní době v USA klíčovým problémem, čímž se dostala do konfliktu s mnoha aktivisty bojujícími za práva Afroameričanů.

    Kritika demokratů: Je tvrdou kritikou Demokratické strany a tvrdí, že tato strana využívá afroamerické komunity k dosažení politických cílů. Podporuje konzervativní ekonomickou a společenskou politiku a veřejně se postavila proti mnoha liberálním iniciativám.

    Moderování a knihy: Owens je moderátorkou pořadů, kde diskutuje politické a společenské otázky z konzervativního pohledu. Její pořad „The Candace Owens Show“ byl vysílán na platformě PragerU a ona sama je aktivní na sociálních sítích, kde komentuje aktuální dění.

    Kritika COVID-19 opatření: Během pandemie COVID-19 byla Owens také kritická k vládním nařízením a opatřením, jako jsou lockdowny a vakcinační programy. Tento postoj jí přinesl popularitu mezi lidmi, kteří sdílejí obavy ohledně zásahů státu do osobních svobod.

    Autorství: Owens napsala knihu Blackout: How Black America Can Make Its Second Escape from the Democrat Plantation (2020), ve které rozebírá, proč si myslí, že Demokratická strana škodí afroamerickým komunitám.

    Owens je také spojená s konzervativními hnutími a organizacemi, jako je Turning Point USA, kde působila jako ředitelka komunikace.

    Její názory jsou často polarizující, a proto má velké množství jak příznivců, tak kritiků. Pro mnohé je symbolem odvážného boje proti mainstreamové progresivní agendě, zatímco jiní ji považují za kontroverzní a problematickou postavu kvůli jejím postojům k rasovým otázkám a politickým oponentům.

    Candace Owens se v průběhu své kariéry několikrát vyjádřila velmi kontroverzně na různá témata, včetně teorie, že západní elity a jejich představitelé mají skryté motivy. Na některých platformách naznačila, že pedofilové jsou skryti pod LGBT komunitou a že tito lidé využívají svou moc k prosazování svých cílů v rámci školních tříd a dalších oblastí. Také obvinila kabbalisty z pedofilie a mluvila o tajných kabalistických „spiknutích“
    The Jerusalem Post
    )​(
    Media Matters
    ).

    Odpověď
  9. „Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině.“ (Matouš 18:6)

    Tento verš jasně ukazuje, jak závažné je v očích Boha, když někdo ubližuje dětem nebo je svádí na scestí. Stejné myšlenky lze najít i v dalších evangeliích, například v Evangelium podle Marka 9:42, kde se opakuje podobná varování těm, kdo by ublížili dětem.

    A kdo to dělá, kdo učí bludy o genderismu a vnucuje dětem tyto nesmysly….hmm . Zrovna dneska jsem četl, že učitel v Irsku jde do vězení protože odmíta ze svého křestanského vyznání nazývat holčičku chlapcem.

    Odpověď
  10. Bible jasně říká, že děti mají zvláštní místo v Božím plánu a že jejich nevinnost má být chráněna. Jak jsme již zmínili, Ježíš sám zdůrazňoval důležitost péče o děti a odsuzoval ty, kdo by jim ublížili.

    Děti potřebují naši ochranu právě proto, že ještě nejsou schopny činit rozhodnutí na základě plné znalosti důsledků. Z toho důvodu je naší povinností vytvářet pro ně prostředí, které je bezpečné, podporující a kde mohou rozvíjet svou svobodnou vůli, až budou k tomu připraveny.

    Odpověď
  11. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Snad mi dáte za pravdu, že žádné hříchy nejsou tak závažné jako zavinit válku. Dokud ve světě vládly despocie, nesli vinu jen despotové. V demokratickém státě nesou za válku odpovědnost všichni voliči.“

    Takže podle Vaší logiky nesli za válku také ti voliči, kteří dostali k moci Chamberlaina, Daladiera, Roosevelta, Skladkowského aj.?

    Odpověď
  12. Oprava:

    Takže podle Vaší logiky nesli odpovědnost za válku také ti voliči, kteří dostali k moci Chamberlaina, Daladiera, Roosevelta, Skladkowského aj.?

    Odpověď
  13. Před 1.sv.válkou psal Jan Masaryk svému otci z USA následující:
    Smutné faktum je, že židé začínají držet N.Y. Je jich tu zatím 600 000, ale každý druhý člověk, kterého potkáš v obchodní čtvrti, je žid. Jsem den ode dne větší antisemita, poněvadž vidím, že jediná zbraň proti židům je zašlápnout je. Žid totiž, jakmile se cejtí, je nejsurovější a nejdrzejší utlačovatel. V real estatu mají židi 3/4 všeho v rukou a zde s nimi přijdu nejvíc dohromady a nenávidím je. Je základní chybou američanů, že jsou příliš pohostinní vůči cizincům, a ti toho až příliš využitkují. Poněvadž N.Y. je pánem celé Ameriky, budou židé za 50 let pány celých USA.
    A teď ještě po 2.sv.válce – Počátkem ledna 1948 se Masaryk ještě dočkal zanesení svého jména ( společně s Benešem a velvyslancem Kratochvílem) do Zlaté knihy židovského národa za zásluhy o vytvoření židovského státu.

    Odpověď
  14. Modlit se je málo. Výtka pisateli. Bůh nemá jiné ruce než ty naše. Aha. Tak asi vzít do rukou kvér a jít dorazit Fica?

    Odpověď
  15. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Snad mi dáte za pravdu, že žádné hříchy nejsou tak závažné jako zavinit válku. Dokud ve světě vládly despocie, nesli vinu jen despotové. V demokratickém státě nesou za válku odpovědnost všichni voliči.“

    Ještě jinak:

    Proto je osvobozující, že křesťan, který odmítá chodit k volbám na základě Ježíšových slov (L 22:25-26), poněvadž nechce jakožto občan nebes (Fp 3:20) skrze svůj volební lístek jako nějaký malý diktátor panovat nad ostatními lidmi v pozemském státě, nenese žádnou odpovědnost za to, koho si zvolí ti, kteří jsouce v rozporu se slovy apoštola zaměřeni na pozemské věci (Kol 3:2), panovat nad ostatními chtějí a proto k volbám chodí.

    Odpověď
  16. Vážený pane Drápale,

    děkuji Vám za článek. Někteří by určitě v této souvislosti rádi viděli nějaký „evakuační plán“ pro církev, případně „metodiku ovládnutí společnosti“, ale jsem rád, že se do toho nepouštíte.

    S pozdravem

    P. K.

    Odpověď
  17. „Zůstanete sami, dokud neřeknete: Požehnaný, jenž přichází ve jménu Pána (Boha)“ – to řekl Ježíš na adresu židů zcela jasně.

    Odpověď
  18. to P. Ašer

    „Takže podle Vaší logiky nesli za válku také ti voliči, kteří dostali k moci Chamberlaina, Daladiera, Roosevelta, Skladkowského aj.?“
    —————————————————————————-
    Zmínění politici byli vesměs pacifisté – válku nechtěli. Jak by jejich voličimohli nést odpovědnost za válku?

    Odpověď
  19. to P. Ašer

    Oháníte se citátem L 22:25-26: „25 Řekl jim: „Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. 26 Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. 27 Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje?“
    ———————————————————————
    Ale vždyť ti, co chodí k volbám i politici, kteří je zastupují, se starají o veřejný pořádek, tedy slouží. Hlavním úkolem vlády je zajistit bezpečnost prostřednictvím justice, policie a armády. Vy byste tyto instituce zrušil? Demokratické instituce si můžeme představit jako rozhodčího ve sportu. Ten se stará o dodržování pravidel, tedy o spravedlnost. Lze říci, že rozhodčí panuje? Podle mého slouží. Rozhodčí panuje tehdy, když je zkorumpovaný a řídí zápas tak, aby na tom vydělal. Takové jednání neodpovídá demokracii, ale tyranii (totalitě).

    Odpověď
  20. Před psaním svých komentářů by se každý měl opláchnout studenou vodou a udělat hodinovou meditaci. Srovnat si to v hlavě. Názory komunistů jsou dnes diametrálně odlišné, pane Pavle, spíte někde na růžích. Spíše bych se pozastavoval nad těmi, kdo podporují Lipavského a spol. Kdo jsou a o co jim jde? Kde budou za rok a co do té doby ještě nenapravitelně napáchají? Doba je kluzká, proměnlivá, nejistá, divoká a bohužel fatální především pro Evropu, proto mají dnešní politici v rukou budoucnost, podobně jako ti před a po 2. sv. válce. A to je děsivá konstelace.

    Odpověď
  21. Ad pavel v

    “Zmínění politici byli vesměs pacifisté – válku nechtěli. Jak by jejich voličimohli nést odpovědnost za válku?“

    Bez ohledu na to, za co se prohlašovali, byli to také právě tito politici, kteří pomohli svou politikou válku rozpoutat. Takže ti, kdo je volili, za to logicky nesou odpovědnost. Jestliže podle Vás nesli němečtí voliči odpovědnost za Hitlera, musí nést stejně tak angličtí voliči odpovědnost za Chamberlaina, francouzští za Daladiera, američtí za Roosevelta, polští za Skladkowského. Nemůžete používat dvojí metr.

    Odpověď
  22. Názor z tisku :
    Síla izraelské lobby v USA a v západních zemích, kombinovaná s křesťanským sionismem, je toxická směs, nápoj, který umožňuje „židovskému státu“ úspěšně beztrestně prosazovat svou politiku genocidního vyhlazování.

    Odpověď
  23. Ad pavel v

    Napsal jste:

    “Ale vždyť ti, co chodí k volbám i politici, kteří je zastupují, se starají o veřejný pořádek, tedy slouží.“

    Ano slouží – ale vlastnímu prospěchu ve falešném hávu služby veřejnému blahu. Proč by se jinak mezi sebou navzájem tak rvali, jen aby mohli tyto posty zastávat? A k tomu si ještě členové vlád dávají pokrytecky titul „ministři“ (tj. „služebníci“). Tomu už dávno nevěří snad ani malé děti. Politikům jde o moc, o panování nad lidmi, ne o službu lidem. To věděl již před více než sto lety věhlasný německý sociolog Max Weber, který prohlásil obě americké strany, které se střídají u moci , za bezideové a bezzásadové (in: Politika jako povolání, 1919). Protagonistům těchto stran nejde o nic jiného než o moc. Myšlenky jejich volebních programů jsou jen vějičkou pro stádo, které potřebují jako výtah k oné moci, která jediná je jejich skutečným cílem.

    Napsal jste:

    “Hlavním úkolem vlády je zajistit bezpečnost prostřednictvím justice, policie a armády. Vy byste tyto instituce zrušil?“

    Já bych je nerušil. Zda tyto instituce existují nebo neexistují, není má starost. To je záležitost světa. Svět ať se zařídí, jak chce. Křesťan, který není ze světa (J 15:19), se však na těchto institucích nemůže podílet, dokonce ne ani zprostředkovaně jako volič, který na ty, kteří v těchto institucích pracují, deleguje volebním lístkem svou formální moc.

    Napsal jste:

    “Demokratické instituce si můžeme představit jako rozhodčího ve sportu. Ten se stará o dodržování pravidel, tedy o spravedlnost.“

    Křesťan se však má starat o spravedlnost Božího království (Mt 6:33), ne o spravedlnost tohoto světa. Právě Ježíš explicitně odmítnul stát se rozhodčím a soudcem ve věcech spravedlnosti tohoto světa (L 12:13-14), takže nechápu, proč tady křesťanům argumentujete nějakým rozhodčím. Demokratické nebo nedemokratické instituce ať si klidně rozhodčími jsou, ale křesťan v nich nemá co pohledávat, řídí-li se příkladem Ježíšovým. Stejně tak apoštol Pavel píše, že světské nespravedlnosti nejsou starostmi křesťanů (1 K 5:10.12-13). Ti se mají starat jen o to, aby nekontaminovaly církev (1 K 5:11.13).

    Napsal jste:

    “Takové jednání neodpovídá demokracii, ale tyranii (totalitě).“

    Zase zde chybně stavíte demokracii jako protiklad tyranie. Přitom však demokracie je pouze jednou z forem tyranie, a sice tyranií většiny.

    Odpověď
  24. Když bychom šli hlouběji ke kořenům, tak permanentním bojům mezi Araby a Židy v „Palestině“ v posledních 100 letech otevřela dveře ta slavná demokratická Anglie, která naslibovala stejné území Židům i Arabům, sledujíc jen své vlastní egoistické imperiální zájmy.

    Odpověď
  25. to Petr

    “ Názory komunistů jsou dnes diametrálně odlišné, pane Pavle, spíte někde na růžích. Spíše bych se pozastavoval nad těmi, kdo podporují Lipavského a spol.“
    ———————————————————-
    Rozumím tomu dobře, že stanoviska dnešních komunistů jsou vám bližší než Lipavský a spol.?

    Odpověď
  26. to P. Ašer

    Křesťan se však má starat o spravedlnost Božího království (Mt 6:33), ne o spravedlnost tohoto světa. Právě Ježíš explicitně odmítnul stát se rozhodčím a soudcem ve věcech spravedlnosti tohoto světa (L 12:13-14), takže nechápu, proč tady křesťanům argumentujete nějakým rozhodčím.
    —————————–
    Ježíš přece říká, že přemohl ďábla (svět) a ustanovil Boží království již na zemi. Proč by se tedy křesťan nemohl starat o spravedlnost pozemského Božího království. Vždyť právě spravedlnost je jeho základním atributem. Kdo prosazuje spravedlnost (nápravu křivdy), prosazuje Boží království na zemi, za jehož příchod se modlíme v modlitbě Páně.

    Proč Ježíš odmítl stát se soudcem mezi dvěma bratry, kteří se hádali o dědictví? Protože poznal, že je ovládá chamtivost a ne touha po spravedlnosti. Pochopil, že ani kdyby je rozsoudil, rozsudek by nerespektovali a přeli by se dál. Takový rozsudek by potom byl zcela zbytečný. Navíc Ježíš nedisponoval žádnou vymahatelností práva.

    Odpověď
  27. to P. Ašer

    „Když bychom šli hlouběji ke kořenům, tak permanentním bojům mezi Araby a Židy v „Palestině“ v posledních 100 letech otevřela dveře ta slavná demokratická Anglie, která naslibovala stejné území Židům i Arabům, sledujíc jen své vlastní egoistické imperiální zájmy.“
    ———————————————
    Pokud někde hledat začátek, pak 1882. Po Palestiny přijeli první židovští uprchlíci z ruského impéria. Po sérii děsivých pogromů způsobených/tolerovaných carským dvorem. Protosionisté nakoupili neplodné pozemky s cílem budovat nový zemědělský život.

    Palestina tehdy byla ospalou provincií Osmanské říše. V roce 1882 tam žilo 400 tis. muslimů, 45 tis. arabských křesťanů a 15 tis. Židů, kteří žili v Jeruzalémě kontinuálně od bliblických dob. Na severu malarické močály, na jihu rozsáhlé pouště. Dnes celým muslimským světem venerovaný okrsek Haram al-Šaríf v centru Jeruzaléma byl zarostlým zpustošeným místem. Třetí nejsvětější místo islámu bylo zcela mimo zájem a údržbu. Většinu pozemků vlastnili bejové ve vzdáleném Istanbulu.

    Židovský projekt v Palestině spojoval finance a organizaci ze Západu s fyzickou záchranou vražděných židů v ruské říši. Centrální budování infrastruktury a přísun evropských investic prudce nastartovaly ekonomiku. S ní se zrychlila imigrace. Židovská, ALE i arabská. V roce 1917 dobyl Jeruzalém britský generál Allenby. Začalo 30 let britské nadvlády. Prudký růst populace. Do roku 1947 narostl židovský sektor o 470 tis., arabský dokonce o 590 tis. Ve většině šlo o přistěhovalce nalákané sionistickým snem, resp. hospodářským růstem. Nejvíce arabských přistěhovalců ze zahraničí zamířilo do smíšených měst. V Haifě narostlo arabské obyvatelstvo o 290 %, v Jeruzalémě o 131 %. Jinými slovy, přistěhovalectví do britské Palestiny proudilo intenzivně z Evropy i z arabských zemí.

    Po druhé světové válce došel Británii dech. Rozhodla se pustit Indii, nepotřeboval tím pádem Palestinu. 29.11.1947 se v OSN hlasovalo – arabsko-židovská Palestina NEBO arabský a židovský stát. Vyhrála druhá verze. Jde o klíčový okamžik celé ságy. Rezoluce VS OSN č.181 (ne Rady bezpečnosti, ale všech států v OSN) rozdělila Palestinu na arabský a židovský sektor. Jeruzalém pod správu OSN. Židovská agentura přijala, palestinské vedení odmítlo, arabské státy hlasovaly proti. Prohrály 75:35.

    Uprostřed občanské války se Britové stáhli v květnu 1948. Židé vyhlásili 14.5.1948 Izrael v hranicích rezoluce 181. Koalice sedmi arabských států svůj odpor potvrdila invazí s cílem Izrael zničit. Ten ale válku vyhrál a dobyl část území určeného Palestincům.

    V oblíbené matematice odpůrců Izraele se žongluje s čísly rezolucí. UNGA 181 ale vždy chybí. Zde ale leží jádro konfliktu. Arabské státy spolu s palestinským vedením odmítly uznat právo Židů na vlastní stát. V rozporu s rozhodnutím celého OSN se ho následně pokusily vyhladit.

    Uprchlo na 750 tis. palestinských Arabů. Část z nich se později chtěla vrátit. To ale Izrael nedovolil. Za porážku se poražené arabské státy mstily. Jak mohli tihle trpění Židé porazit spojenou arabskou moc? V letech 1948-55 vyhnaly 950 tis. Židů. Dodnes neznámá kapitola.

    Odpověď
  28. to Mirek P.

    Máte asi pravdu, že jsem měl uvést zdroj. Nicméně podstatná je asi ta informace, že za svou tristní situaci si mohou Palestinci sami a ne „slavná demokratická Anglie“.

    Dovolte také výtku z mé strany. P. Ašer zde prezentuje znovu a znovu svůj názor, že Ježíš byl naprosto lhostejný k utrpení svého národa, které mu způsobovali Římané. Jestli na to máte jiný názor, proč se mě v tomto sporu nezastanete? Jak můžete snést tvrzení, že Ježíš byl lhostejný k utrpení?

    P. Vybíhal

    Odpověď
  29. to P. Ašer

    „Křesťan se však má starat o spravedlnost Božího království (Mt 6:33), ne o spravedlnost tohoto světa. Právě Ježíš explicitně odmítnul stát se rozhodčím a soudcem ve věcech spravedlnosti tohoto světa (L 12:13-14), takže nechápu, proč tady křesťanům argumentujete nějakým rozhodčím. Demokratické nebo nedemokratické instituce ať si klidně rozhodčími jsou, ale křesťan v nich nemá co pohledávat, řídí-li se příkladem Ježíšovým. Stejně tak apoštol Pavel píše, že světské nespravedlnosti nejsou starostmi křesťanů (1 K 5:10.12-13). Ti se mají starat jen o to, aby nekontaminovaly církev (1 K 5:11.13).“
    —————————————–
    Podle vás je rozdíl mezi jakousi Božskou a světskou spravedlností. Ve skutečnosti spravedlnost buď je nebo není. Spravedlnost je jen jediná – spravedlnost nemá žádné přívlastky.

    Apoštol Pavel dával instrukce pro tehdejší starověké poměry. Jejich podstatou bylo: Pokud chceme ovlivnit svět, musíme si napřed udělat pořádek mezi sebou, abychom byli důvěryhodní. Nebudeme druhým (pohanům) diktovat svá morální pravidla, například o sexuální morálce. Místo toho jim budeme dávat dobrý příklad.

    Naše nynější situace je diametrálně odlišná od té starověké. V demokracii neseme odpovědnost za společnost ať chceme nebo nechceme. Ve starověku nesl odpovědnost za společenský řád král. Tutéž odpovědnost nyní neseme my a my budeme jednou skládat účty. Když svou hřivnu zakopeme, uslyšíme:

    „Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo jich má deset. Každému, kdo má, totiž bude dáno, a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“

    Odpověď
  30. Tím se s vámi, samozřejmě, nechci přít. Každý rodič má své zkušenosti. A své limity. A nejsme sami, kdo naše děti vychovává.

    Odpověď
  31. to P. Ašer

    Jak bychom charakterizovali spravedlnost?

    Svědkové Jehovovi mi vysvětlovali, že spravedlnost je chovat se správně (být zbožný atd.).

    Platón tvrdil, že spravedlnost spočívá v takovém jednání, které prospívá obci. Čili: Účel světí prostředky.

    Ve skutečnosti spravedlnost je opak křivdy. Kde je křivda, tam není spravedlnost. To platí zcela univerzálně. Jak v nebi, tak na zemi.

    Ježíš říká v kázání na hoře: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“ „Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.“

    Obě věty jsou variací základního kánonu: „Miluj bližního svého jako sám sebe“. Mohu tedy lhostejně pozorovat, jak se někomu děje křivda a nic proti tomu nepodniknout? Ale pozor! Pomáhat utlačovanému musím inteligentně. Ne tak, abych teroristu rozdráždil a situaci utlačovaného ještě zhoršil. Nesmím dopustit, aby moje aktivita byla planým fanfarónstvím.

    Víra vyžaduje inteligenci. Jakýkoliv výklad Písma, který je v rozporu s rozumem, je mylný.

    Odpověď
  32. Pane Pavle, máte pravdu, často se neozvu. Kdybych měl reagovat na každou hloupost a provokaci, neměl bych čas dělat nic jiného. Přispěvatel jménem Ašer nás pořád poučuje, že se nemáme zabývat věcmi tohoto světa a pak nám sám cituje spoustu světských zdrojů včetně Blesku ! Stejně tak nebudu reagovat na Candace Owens, která usiluje hlavně o udržení své sledovanosti. Ani na nezdárného mladého Masaryka, co v New Yorku nepochopil souvislosti, že „Židé v tomto období téměř ovládli oděvní průmysl, kdy se z původních šičů a šiček stali majiteli a již roku 1888 patřilo Židům 234 z celkových 241 oděvních dílen v New Yorku. Když se v roce 1913 stal oděvní průmysl hlavním průmyslovým odvětvím New Yorku, nacházelo se zde 16 552 továren a dílen, zaměstnávající na 312 000 pracovníků, a všechny patřily židovským majitelům. Jejich vlastnosti a především důraz na vzdělání vedl k tomu, že se již téměř po patnácti letech stěhovali do lepších čtvrtí a následující generace se už řadila mezi střední třídu pracující v terciérním sektoru průmyslu“ ( cs.wikipedia / Židé ve Spojených státech ).
    A pak zde nevidím prostor ke skutečné teologické debatě o současném státu Izrael. Rád bych se ještě dovzdělal v některých detailech historie. A asi bych se měl i za Izrael modlit, jak také autor zakončuje svůj článek.
    Mějte se hezky. M. Pinkas

    Odpověď
  33. to Mirek P.

    Díky vám jsem si přečetl něco o Candace Owens (a málem se při tom pozvracel).

    Ašer podle mého splňuje definici demagoga: „Demagog je ten, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to mužům, o nichž ví, že jsou hlupáci.“ — H. L. Mencken
    Vy říkáte, že papouškuje Blesk, já vidím rukopis komunistické husákovské propagandy. Včetně názoru, že vládnoucí tyran tyranizuje oprávněně a je nedotknutelný.

    Odpověď
  34. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Ježíš přece říká, že přemohl ďábla (svět) a ustanovil Boží království již na zemi. Proč by se tedy křesťan nemohl starat o spravedlnost pozemského Božího království. Vždyť právě spravedlnost je jeho základním atributem. Kdo prosazuje spravedlnost (nápravu křivdy), prosazuje Boží království na zemi, za jehož příchod se modlíme v modlitbě Páně.“

    Ale tím Božím královstvím na zemi nemůže být tento svět, neboť celý svět ve Zlém leží (1 J 5:19). Předchutí a reprezentantem Božího království je na zemi jedině Kristova církev tvořená těmi, kdo mají občanství v nebesích (Fp 3:20), kam byli svým znovuzrozením (J 1:13) již přeneseni (Kol 1:13) a usazeni spolu s Ježíšem (Ef 2:6). Tito občané nebes již nejsou z tohoto světa (J 15:19; 17:14) a nezabývají se tedy vylepšováním pozemských poměrů (Kol 3:2). Jejich úkolem není „pokřesťanštit“ tento svět, soudit tento svět, rozsuzovat jeho nikdy neustávající spory a marně se ho snažit napravit, jejich úkolem je přivést lidi z tohoto světa do Božího království (Sk 2:40; Kol 1:13) skrze hlásání radostného poselství o záchraně v Pánu Ježíši Kristu.

    Apoštol Pavel píše zcela jasně, že svět s jeho nespravedlností máme přenechat Božímu soudu:

    „Ty, kdo jsou mimo (tj. ve světě 1 K 5:10) , bude soudit Bůh.” (1 K 5:13)

    Proč bychom svými omezenými představami o spravedlnosti a svým sudičstvím měli Bohu „fušovat do řemesla“?

    „Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás?” (1 K 5:12)

    My se máme starat pouze o souzení v církvi, abychom z ní odstranili falešné bratry (1 K 5:11-13), ne o souzení těch, kdo jsou ve světě.

    Napsal jste:

    „Proč Ježíš odmítl stát se soudcem mezi dvěma bratry, kteří se hádali o dědictví? Protože poznal, že je ovládá chamtivost a ne touha po spravedlnosti. Pochopil, že ani kdyby je rozsoudil, rozsudek by nerespektovali a přeli by se dál. Takový rozsudek by potom byl zcela zbytečný.“

    A jak to víte? Není to jen Vaše eisegese, jíž vnášíte do textu L 12:13-14 něco, co tam není, abyste naopak mohl ignorovat to, co tam je? Ježíš přece tomu, kdo ho oslovil, neříká, že jejich spor nebude řešit proto, že je ovládá chamtivost a že by jeho verdikt stejně nepřijali, ale říká, že není nad nimi ustanoven soudcem nebo rozhodčím. Zkrátka k tomu neměl kompetenci. Pokud ovšem ani sám Ježíš není soudcem nebo rozhodčím ve světských sporech, jak bych jím mohl být já nebo Vy či kdokoli z lidí? Soud nad chamtivými a jakkoli jinak nespravedlivými lidmi tohoto světa náleží Bohu (1 K 5:13), ne křesťanům (1 K 5:12). Spory a nespravedlnosti tohoto světa holt nejsou starostí křesťanů…

    Napsal jste:

    „Navíc Ježíš nedisponoval žádnou vymahatelností práva.“

    To přece nehraje roli. Ten ukřivděný bratr se na Ježíše obrátil jako na morální autoritu, ne jako na jako na světského soudce (L 18:2-6), který právo mohl vymoci.

    Odpověď
  35. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Dovolte také výtku z mé strany. P. Ašer zde prezentuje znovu a znovu svůj názor, že Ježíš byl naprosto lhostejný k utrpení svého národa, které mu způsobovali Římané. Jestli na to máte jiný názor, proč se mě v tomto sporu nezastanete? Jak můžete snést tvrzení, že Ježíš byl lhostejný k utrpení?“

    Vy potřebujete zastání od lidí? Proč? Proč raději nehledáte zastání pro své názory v textu Písma? Asi jste si dobře vědom, že v Písmu oporu pro svou scestnou světskou argumentaci nenajdete, proto se dovoláváte zastání u člověka. Tím však jen klamete především sám sebe:

    „Toto praví Hospodin: „Proklet buď muž, který doufá v člověka, opírá se o pouhé tělo a srdcem se odvrací od Hospodina.“ (Jr 17:5)

    Vaše volání po zastání od člověka prozrazuje Vaši vnitřní nejistotu…

    Odpověď
  36. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Podle vás je rozdíl mezi jakousi Božskou a světskou spravedlností. Ve skutečnosti spravedlnost buď je nebo není. Spravedlnost je jen jediná – spravedlnost nemá žádné přívlastky.“

    Ten rozdíl není podle mne, nýbrž podle Písma. Podle Písma totiž spravedlnost přívlastky nesporně má.
    Apoštol Pavel uvádí distinkci mezi „spravedlností v zákoně“ (Fp 3:6) neboli „mou spravedlností ze zákona“ (Fp 3:9) a „spravedlností skrze víru Kristovu“ (Fp 3:9), což dokazuje, že neexistuje jediná spravedlnost bez přívlastků, ale vícero spravedlností s přívlastky.

    Stejnou distinkci najdeme u Pavla i na jiném místě:

    „Mojžíš píše O TÉ SPRAVEDLNOSTI ZE ZÁKONA: ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘ Avšak Z VÍRY SPRAVEDLNOST takto praví: ‚Neříkej si v srdci svém…” (Ř 10:5-6)

    Mojžíšův zákon nebyl přitom jen zákoníkem náboženským, nýbrž i zákoníkem občanským. Z toho lze tedy vyvodit, že stejná distinkce ohledně spravedlnosti platí i dnes mezi spravedlností z víry a spravedlností definovanou světskými občanskými zákony.

    My ovšem máme dle Ježíšových slov hledat především spravedlnost Božího království (Mt 6:33). To je jednak ona spravedlnost z víry v Ježíše, jednak spravedlnost v jednotlivých oblastech života, kterou Ježíš vyjádřil ve svém “manifestu”, tj. v Kázání na hoře, kde jasně říká:

    “Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království Nebes.” (Mt 5:20)

    V čem tkví ona převyšující spravedlnost pak Ježíš rozvádí v dalších verších – např. v tom, že Ježíšovi následovníci nebudou odpírat zlému (Mt 5:39), že nebudou nenávidět své nepřátele, ale budou je milovat a budou se za ně modlit a činit jim dobře, i když je pronásledují (Mt 5:43-44; L 6:27-28) atd. Bez dodržování Ježíšových převratných zásad, bez oné spravedlnosti Božího království (Mt 6:33), nikdo do Božího království vejít nemůže. Nemohl by tam vejít ani apoštol Pavel se svou spravedlností, ačkoli byl z hlediska spravedlnosti ze zákona bez úhony (Fp 3:6). Musel se obrátit, přijmout onu jinou spravedlnost z víry Kristovy (Fp 3:9) a začít ve svém životě naplňovat Ježíšovy zásady vyřčené v jeho horském kázání.

    Napsal jste:

    „Apoštol Pavel dával instrukce pro tehdejší starověké poměry. Jejich podstatou bylo: Pokud chceme ovlivnit svět, musíme si napřed udělat pořádek mezi sebou, abychom byli důvěryhodní. Nebudeme druhým (pohanům) diktovat svá morální pravidla, například o sexuální morálce. Místo toho jim budeme dávat dobrý příklad.“

    To byste mohl rovnou napsat, že apoštolovy instrukce ohledně spasení z milosti a z víry se týkaly rovněž jen tehdejších starověkých poměrů, kdy si lidé nemohli vybudovat svými skutky „nebe na zemi“ (Werich a spol.), že to byl jen takový únik do fiktivního světa, který měl lidem ulehčit tehdejší těžký život, který nemohli svým přičiněním výrazně změnit. S takovým přístupem můžete klidně bibli jakožto dnes již nepotřebnou veteš zahodit a dále se opájet svými utopickými demokratickými sny…

    Úkolem Ježíšových následovníků není ovlivňovat tento svět, ale nabízet lidem z tohoto padlého světa, který je již odepsaný (1 K 7:31; 2 Pt 3:10-12; 1 J 2:17), záchranu v Božím království podobně, jako Noe nabízel záchranu (1 Pt 3:20; 2 Pt 2:5) v arše ze světa, v němž všechno stvoření pokazilo svou cestu (Gn 6:12), pročež tento svět zahynul (2 Pt 3:6).

    Napsal jste:

    „Naše nynější situace je diametrálně odlišná od té starověké. V demokracii neseme odpovědnost za společnost ať chceme nebo nechceme. Ve starověku nesl odpovědnost za společenský řád král. Tutéž odpovědnost nyní neseme my a my budeme jednou skládat účty. Když svou hřivnu zakopeme, uslyšíme…“

    V soudobé demokracii mohou nést odpovědnost za společnost jen ti, kdo se s ní ztotožňují, tedy ti, kdo jsou ze světa. Následovníci Ježíšovi však už ze světa nejsou (J 15:19; 17:14), neboť se zrodili znovu do Božího království (J 1:13; 3:3.5), čímž se stali jeho občany (Fp 3:20). Jak by tedy jakožto cizinci (1 Pt 2:11) v tomto světě mohli nést za něj odpovědnost? Oni mají přece svého krále Ježíše (J 18:36-37; Kol 1:13) a nesnaží se proto svým volebním lístkem panovat světským způsobem nad ostatními (L 22:25-26). Jedinou odpovědností, kterou nesou, je aby dobře reprezentovali Boží království (1 Pt 2:12) a tak mohli lidem nabízet věrohodně záchranu z tohoto křivého pokolení (Sk 2:40) v Božím království. Co se týče politické odpovědnosti, poněvadž fyzicky zatím z tohoto světa nevyšli (1 K 5:10), tak ta spočívá pouze v modlitbách za v moci postavené (1 Tm 2:1-2), poněvadž jakákoli vláda je vposledku výsledkem Boží vůle (Ř 13:1), a ne výsledkem politické angažovanosti lidí. Proto pro křesťany snesitelná vláda může být výsledkem jejich angažovanosti modlitební. Angažovanost politická jim ovšem jakožto cizincům nenáleží.

    Nějak jste při tom svém opojení demokracií přehlédl, že podobenství o hřivnách se týká nebeského království (Mt 25:1  Mt 25:14), ne politické angažovanosti v tomto světě. Vykládat toto podobenství jako pobídku k politické angažovanosti je stejně absurdní, jako ho vykládat jako pobídku ke kapitalismu, k úrokovému bankovnictví (Mt 25:27), tedy pobídku k chamtivosti. Kdyby podobenství o hřivnách mělo být pobídkou k politické angažovanosti, pak by všichni apoštolové museli být nakonec označeni za špatné a lenivé (Mt 25:26), neboť se politicky nijak neangažovali. Zato se velice aktivně angažovali ve věcech Božího království. A jedině o tom ono podobenství je.

    Odpověď
  37. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Ve skutečnosti spravedlnost je opak křivdy. Kde je křivda, tam není spravedlnost. To platí zcela univerzálně. Jak v nebi, tak na zemi.“

    Kdybyste znal Písmo, tak byste věděl, že tam, kde je hřích, tam nemůže být spravedlnost, o níž jde Bohu:

    „Což nevíte, že komu se propůjčujete jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: buď hříchu, který vede ke smrti, nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?” (Ř 6:16)

    “Byli jste osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti. Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: Jako jste propůjčili své údy za otroky nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení. Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti. Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt.” (Ř 6:18-21)

    To znamená, že otrok hříchu (srov. J 8:32) nemůže disponovat onou spravedlností, která je skrze víru Kristovu z Boha (Fp 3:9), i kdyby byl z hlediska světské spravedlnosti zcela bezúhonný (Fp 3:6). Takže to neplatí zcela universálně na nebi i na zemi, jak tvrdíte. Mezi spravedlností Božího království (Mt 6:33) a spravedlností tohoto světa (absence křivd podle toho, co považuje za křivdu ten který světský zákon) je diametrální rozdíl. Vy ovšem libovolně zaměňujete tyto diametrálně odlišné skutečnosti jednu za druhou.

    Napsal jste:

    “Ježíš říká v kázání na hoře: „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“ „Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.“

    Ano říká, ale míní tím právě onu spravedlnost, která je z Boha. Jedině tou lze být nasycen, ne relativní spravedlností tohoto světa.

    Napsal jste:

    “Obě věty jsou variací základního kánonu: „Miluj bližního svého jako sám sebe“. Mohu tedy lhostejně pozorovat, jak se někomu děje křivda a nic proti tomu nepodniknout?“

    Můžete. Ne sice lhostejně, ale nečinně ano. Ježíš nic nepodnikl ani neřekl proti Římanům, i když se dozvěděl, že Pilát nechal zmasakrovat obětující Galilejce (L 13:1-2). Ani nenavštívil svého příbuzného Jana Křtitele ve vězení, ačkoli navštěvovat vězněné sám nařizuje (Mt 25:36). Máme se tedy řídit Ježíšovým příkladem nebo Vaším politickým aktivismem, kterým evidentně usilujete trumfnout i samotného Ježíše?

    Napsal jste:

    “Víra vyžaduje inteligenci. Jakýkoliv výklad Písma, který je v rozporu s rozumem, je mylný.“

    Že by víra vyžadovala inteligenci, o tom jste se dočetl v Písmu? To by pak většina lidstva, která příliš moc inteligence nepobrala, byla vyloučena ze spasení, které je právě skrze víru.

    Já tam čtu spíše opačné výroky:

    „Když pozorovali Petrovu a Janovu otevřenost a shledali, že jsou to lidé NEUČENÍ A PROSTÍ (ἄνθρωποι ἀγράμματοί εἰσιν καὶ ἰδιῶται), žasli; poznávali je, že bývali s Ježíšem.” (Sk 4:13)

    „Vidíte, bratři, jak vás Bůh povolal: NENÍ MEZI VÁMI MNOHO MOUDRÝCH PODLE TĚLA, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.” (1 K 1:26)

    „Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.” (1 K 1:21)

    Jinak řečeno, jestliže chcete při výkladu Písma stavět na svém rozumu, tak ztroskotáte. Není snad evangelium moudrým tohoto věku (tedy těm, kteří stavějí na rozumu) bláznovstvím (1 K 1:23.27)? Vás evidentně také pohoršuje ona bláznovská zvěst (1 K 1:21), což jen opět dokazuje, že jste evangelium dosud nepřijal.

    Odpověď
  38. Ad pavel v

    Napsal jste:

    “Pokud někde hledat začátek, pak 1882. Po Palestiny přijeli první židovští uprchlíci z ruského impéria. Po sérii děsivých pogromů způsobených/tolerovaných carským dvorem…“

    To, co jste zde zkopíroval ze Szántóova článku, nijak nerozporuje neblahou roli Velké Británie při rozpoutání arabsko-izraelského konfliktu, o níž jsem se zmínil. V článku je však tato neblahá role Velké Británie jaksi (záměrně?) opomenuta.

    Ani tam není zmíněno, že při hlasování v OSN o rezoluci č. 181 se Velká Británie zdržela hlasování, zatímco třeba takový Sovětský svaz hlasoval pro…

    https://mfa.gov.il/Jubilee-years/Pages/1947-UN-General-Assembly-Resolution-181-The-international-community-says-Yes-to-the-establishment-of-the-State-of-Israel.aspx

    Odpověď
  39. Pane Ašere,

    naše diskuze se zacyklila – připomíná přeskakující gramofonovou desku. Vy argumentujete doslovným výkladem Písma. Podle vás Bůh nejprve stvořil rostliny a teprve poté slunce, uplácal člověka hlíny (z prachu země) atd. Jednoduše vzato, doslovný výklad vede k nesmyslným závěrům. Doslovný výklad je vlastní například svědkům Jehovovým, což je společenství neschopné připustit, že by se mohlo mýlit. Jejich přesvědčení o vlastní nadřazenosti je zřejmě důvodem, proč odmítají ekumenické hnutí.

    Ani Nový zákon nelze vykládat doslovně. Napsali ho výjimeční lidé, kteří však byli dětmi své doby. Když psali Nový zákon, nebylo to jako v případě Koránu, „který byl Mohamedovi nadiktován andělem Džibrílem“. Evangelisté uvedli svá svědectví, která byla do značné míry ovlivněna prostředím (a předsudky), v němž žili. To je důvod, proč se křesťané prvotní církve nepokusili evangelia sjednotit. Nebyla z teologického hlediska totožná. Apoštol Pavel byl farizeus a ve svých listech se nedokázal tohoto vlivu (který Ježíš kritizoval) zbavit. Lidé, kteří Nový zákon psali, měli výhodu, že se setkali s Ježíšem, ale to neznamená, že byli neomylní.

    Pravdy obsažené v Bibli jsou relativní. Krásně to ukázal Ježíš farizeům, když ho obvinili z porušování soboty. Ukázal, že Boží přikázání lze porušit, když jde o prokázání milosrdenství trpícímu člověku. Formuloval takzvaný vyšší princip, který říká, že milosrdenstvím lze „přebít“ libovolné Boží přikázání. Když terorista bude chtít zabít nevinného člověka, mám toho teroristu milovat, protože je to nepřítel, nebo prokázat milosrdenství člověku v ohrožení života a zabránit vraždě? V rámci křesťanského pacifismu smím obětovat jen život svůj, nikdy cizí. To měl Ježíš na mysli, když žádal Petra, aby ho nebránil v proti zřejmé přesile.

    Církev má svůj původ v Ježíši, nikoliv v Bibli. Nejprve přišel Ježíš, pak vznikla církev a až poté kniha Nového zákona. Ne Bible, ale Duch svatý je na prvním místě křesťanským kompasem na životní cestě.

    Odpověď
  40. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Demagog je ten, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to mužům, o nichž ví, že jsou hlupáci.“ — H. L. Mencken“

    Demagogy ovšem zrodila athénská demokracie. Nadávat někomu do demagogů je tedy totéž jako nadávat někomu do demokratů. Ta Vámi z Wikipedie okopírovaná definice je navíc naprosto svévolná, poněvadž ani demagog ani jeho auditorium nemuseli nutně disponovat vlastnostmi, které jim autor výroku přičítá.

    Napsal jste:

    „Vy říkáte, že papouškuje Blesk, já vidím rukopis komunistické husákovské propagandy.“

    Vy jste opravdu komik. Já byl za Husáka bit, takže jsem byl vůči komunistické propagandě dostatečně imunní – na rozdíl od Vás, který jste ji dle svých vlastních slov na základce hltal.

    Napsal jste:

    „Včetně názoru, že vládnoucí tyran tyranizuje oprávněně a je nedotknutelný.“

    Já jsem nikde netvrdil, že tyranizuje oprávněně. Neexistuje přece oprávnění k hříchu. Já jen tvrdím na základě Písma, že ta moc mu byla dána shůry (J 19:11; Ř 13:1). Jak s ní nakládá, je jiná věc. A nedotknutelný rovněž není. Jako ho Bůh ustanovil, tak ho může také kdykoli sesadit (Da 2:21). Nepřísluší však křesťanům na jeho sesazení participovat (Ř 13:2).

    Odpověď
  41. Ad Mirek P.

    Napsal jste:

    „Pane Pavle, máte pravdu, často se neozvu. Kdybych měl reagovat na každou hloupost a provokaci, neměl bych čas dělat nic jiného. Přispěvatel jménem Ašer nás pořád poučuje, že se nemáme zabývat věcmi tohoto světa a pak nám sám cituje spoustu světských zdrojů včetně Blesku !“

    Jistě, když chybějí argumenty, tak začneme tvrzení oponenta označovat za hlouposti a provokace, abychom již nemuseli argumentovat, že? Není nic jednoduššího. Ale tento úhybný unfair manévr Vás stěží může vnitřně uspokojit.

    Já nikoho nepoučuji, že by se neměl zabývat věcmi tohoto světa. Vždyť i Ježíš nás vyzývá, abychom je sledovali jakožto znamení časů (Mt 16:3; Mk 13:14.28-29; L 21:20.31). Sledovat postup událostí tohoto světa je však něco jiného než do nich aktivně zasahovat, než se světsky veřejně angažovat. Křesťan může aktivně do dění tohoto světa zasahovat jedině kázáním evangelia království (Mt 4:23; Mt 28:19-20) se zázračnými doprovodnými jevy (Mk 16:17-18) a modlitbami za v moci postavené (1 Tm 2:1-2), ne politickou, vojenskou a podobnou činností.

    Co se týče mého odkazu na Blesk pod článkem o sebevraždě ze dne 4. 9. 2024, uvedl jsem ho jen proto, že byl v danou chvíli nejobšírnější dostupnou zprávou o sebevraždě známého psychologa, kde byly zmíněny i reakce některých známých osob na tuto sebevraždu. Že byl v tomto příspěvku odkaz i na osobní web tohoto psychologa a na jeho facebook, to už jste takticky zmínit opomněl, jen abyste o mně mohl vytvořit falešný obraz šiřitele bulvárních zpráv. První informaci o této sebevraždě jsem zaregistroval na Seznamu. Ta byla však jen velice stručná. Podrobnější informace o ní jsem našel v článku Blesku, tak jsem dal odkaz na tento podrobnější článek. Nic více za tím nehledejte.

    A pokud jde o citování světských zdrojů, to je někdy nutné, zvláště když nás zde jimi soustavně zavaluje jeden nejmenovaný místní politruk, kvůli čemuž je zapotřebí ukázat, že jeho jednostranný pohled na danou problematiku není jediným plausibilním názorem ani v ryze světském diskursu.

    Jinak bych Vás chtěl upozornit, že apoštol Pavel také citoval světské zdroje, např. Aráta (Sk 17:28), Menandra (1 K 15:33) či Epimenida (Tt 1:12-13).

    Odpověď
  42. Pane Ašere,

    píšete, že jste byl za Husáka bit. To mi připomnělo, že Gottwald nechal popravit svého kamaráda Rudolfa Slánského. Slánský, který byl organizátorem komunistického teroru po roce 1948, dostal, co si zasloučil.

    Podle vás Bůh instaluje do jejich pozic tyrany, aby jim umožnil trápit ve velkém nevinné lidi (viz holocaust). Váš Bůh není křesťanským Bohem. Ten totiž člověka miluje a dokonce i takového, který hřeší.

    Svědkové Jehovovi uctívají jiného boha než křesťané.

    Odpověď
  43. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „naše diskuze se zacyklila – připomíná přeskakující gramofonovou desku. Vy argumentujete doslovným výkladem Písma. Podle vás Bůh nejprve stvořil rostliny a teprve poté slunce, uplácal člověka hlíny (z prachu země) atd. Jednoduše vzato, doslovný výklad vede k nesmyslným závěrům.“

    To je možné, že připomíná přeskakující gramofonovou desku. Ale důvod toho tkví především v tom, že Vy nejenže neznáte Písmo, ale Vy ho ani nechcete znát. Vás Písmo nezajímá, pokud nejde nějak využít k Vašim politickým proklamacím. Když Vám z Písma ukáži, že Vaše názory jsou s ním neslučitelné, tak začnete Písmo zpochybňovat. Že prý ho nelze brát doslovně atd. atd. Opakovaně kvůli tomu, abyste se nemusel řídit slovy Ježíše a apoštolů, odvádíte pozornost ke knize Genesis, o níž vůbec není řeč. (Mimochodem v knize Genesis se při popisu stvoření člověka o žádném uplácání člověka z hlíny či z prachu země nepíše.) Řeč je zde o příkazech (např. Ř 13:1), které jsou svou apodiktičností podobné příkazům Desatera. Budete stejně tak vystupovat proti doslovnému výkladu třeba přikázání „Nebudeš cizoložit“?

    Vaše početné příspěvky na tomto webu neúnavně štvou přízemní politickou agitací křesťany proti sobě a vtahují je tak do tělesných bojů tohoto světa. Jsou to tedy příspěvky schismatické. A ty je nutno umlčovat (Tt 1:11). Proto naše diskuse působí jako přeskakující gramofonová deska.

    Ap. Pavel napsal: „Psáti vám stále totéž mně není zatěžko a vám to bude oporou.“ (Fp 3:1). Tak ani mi není zatěžko Vám stále dokola opakovat slova Písma, abych Vás odvrátil od Vašich scestných názorů. A především, abych před jejich zhoubným vlivem ochránil ostatní čtenáře.

    Napsal jste:

    „Ani Nový zákon nelze vykládat doslovně. Napsali ho výjimeční lidé, kteří však byli dětmi své doby. Když psali Nový zákon, nebylo to jako v případě Koránu, „který byl Mohamedovi nadiktován andělem Džibrílem“.“

    Proč tedy Vy sám z Písma vykládáte doslovně to, co se Vám hodí? Doslovně Pavlův novozákonní příkaz v Ř 13:1 odmítáte brát, ale přitom úplně klidně berete doslovně starozákonní příkaz Mojžíšův: „…ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého.“ (Lv 19:18). Tak jak to tedy s Vámi je? Jestliže odmítáte brát příkazy Písma doslovně, pak musíte odmítnout stejně jako příkaz Pavlův v Ř 13:1 i příkaz Mojžíšův v Lv 19:18. Nemůžete používat dvojí metr a odmítat poslouchat to, co se Vám nelíbí, a co proto nechcete dodržovat.

    Kromě toho, jestliže Vás tak irituje doslovný výklad Písma, tak byste měl odmítnout brát doslovně i Ježíšovo vzkříšení z mrtvých, jak ostatně činí mnozí tzv. liberální theologové. Vždyť lidé z mrtvých nevstávají a Vy tvrdíte, že žádný výklad Písma nemůže být v rozporu s rozumem. Takže buď Ježíš zemřel jen zdánlivě a své ukřižování přežil, načež odešel třeba kázat někam do Kašmíru, jak tvrdí např. islámská sekta ahmadovců, anebo šlo jen o autosugesci jeho zklamaných učedníků, aby se mohli psychicky nějak vyrovnat s jeho tragickým koncem. Věříte Vy vůbec ve vzkříšení Ježíše? Vždyť je to v rozporu s rozumem.

    Napsal jste:

    „Apoštol Pavel byl farizeus a ve svých listech se nedokázal tohoto vlivu (který Ježíš kritizoval) zbavit. Lidé, kteří Nový zákon psali, měli výhodu, že se setkali s Ježíšem, ale to neznamená, že byli neomylní.“

    Pavel se nedokázal tohoto vlivu zbavit? Proč tedy napsal toto?

    „… ačkoli já bych mohl spoléhat i na sebe. Zdá-li se někomu jinému, že může spoléhat na sebe, já tím víc: obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z kmene Benjamínova, Hebrej z Hebreů, jde-li o Zákon – farizeus, jde-li o horlivost – pronásledovatel církve, jde-li o spravedlnost, která je v Zákoně, byl jsem bez úhony. Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu. A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. PRO NĚHO JSEM SE VŠEHO ZŘEKL A POKLÁDÁM TO ZA HNŮJ, abych získal Krista a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry…” (Fp 3:4-9)

    Jak můžete tvrdit, že se ap. Pavel nedokázal zbavit farizejského vlivu, když všechen svůj původ a farizejskou učenost považoval za hnůj a vědomě se toho kvůli Krista zřekl? Nikdo jiný než Pavel v NZ nevystupuje ostřeji proti křesťanům, u nichž přetrvával farizejský duch a kteří kázali obřízku pohanům (Sk 15:5; 21:18-24; Ga 2:12-14). Neváhá je kvůli tomu označovat za psy, špatné dělníky (Fp 3:2), za falešné apoštoly, nepoctivé dělníky a služebníky satanovy (2 K 11:13-15). A Vy si ve světle jeho boje proti farizejskému duchu dovolíte podsouvat mu farizejské smýšlení? To je nehorázná arogance!

    Napsal jste:

    „Pravdy obsažené v Bibli jsou relativní. Krásně to ukázal Ježíš farizeům, když ho obvinili z porušování soboty. Ukázal, že Boží přikázání lze porušit, když jde o prokázání milosrdenství trpícímu člověku. Formuloval takzvaný vyšší princip, který říká, že milosrdenstvím lze „přebít“ libovolné Boží přikázání.“

    Jestliže jsou pravdy obsažené v bibli relativní, pak má bible stejnou hodnotu jako kterákoli jiná kniha, neboť každá kniha obsahuje nějaké relativní pravdy. Není pak důvod bibli nějak vypichovat a upřednostňovat její poselství před poselstvími jiných knih – např. před poselstvím LaVeyovy tzv. Satanské bible, která je víceméně parafrází Nietzscheho. Jsou-li ovšem podle Vás pravdy obsažené v bibli relativní, pak musí být stejně relativní i milosrdenství, k němuž nás bible vyzývá, kterým chcete přebít jakožto „vyšším principem“ každé jiné Boží přikázání. Takže si opět odporujete. Jste nekonsistentní.

    Napsal jste:

    „Když terorista bude chtít zabít nevinného člověka, mám toho teroristu milovat, protože je to nepřítel, nebo prokázat milosrdenství člověku v ohrožení života a zabránit vraždě?“

    Jak chcete zabránit vraždě, aniž byste odporoval zlému a nečinil zle svému nepříteli? Ale Ježíš nás vyzývá k tomu, abychom neodpírali zlému (Mt 5:39) a abychom činili dobře těm, kdo nás nenávidí (L 6:27). Naproti tomu nás Ježíš nikde nevyzývá k tomu, abychom se násilím zastávali lidí, které někdo ohrožuje na životě či majetku atd. Ani on sám nic takového nedělal (L 13:1-2; 12:13-14). Myslíte si snad, že učiníte dobře nepříteli (L 6:27), když ho v obraně sebe nebo někoho jiného zabijete? Takto smýšleli inkvizitoři. Chcete být jejich následovníkem?

    Ježíš řekl:

    „…ano, přichází hodina, že každý, kdo vás zabije, bude se domnívat, že koná svatou službu Bohu.” (J 16:2)

    Právě tak, jako se inkvizitoři domnívali, že ochrání členy církve od útoků na jejich spasení čarodějnicemi a bludaři tím, že tyto útočníky nechají fyzicky zabít, tak i Vy se mylně domníváte, že pokud fyzicky zabijete teroristu, abyste ochránil něčí časný život, konáte tím ve jménu svého “vyššího principu” svatou službu Bohu. Podobáte se tak zélotům, kteří vraždili Římany coby vetřelce terorizující jejich zem v domnění, že tím chrání své soukmenovce. Ježíš ani jeho učedníci však nebyli takovými zéloty. Oni horlili úplně jinak než s mečem v ruce.

    Napsal jste:

    “V rámci křesťanského pacifismu smím obětovat jen život svůj, nikdy cizí. To měl Ježíš na mysli, když žádal Petra, aby ho nebránil v proti zřejmé přesile.“

    Vy to líčíte tak, jako by Ježíšův zákaz použití meče platil jen v té konkrétní situaci během Ježíšova zatčení. Tak tomu však není, neboť Ježíš to formuluje jako obecně platné pravidlo pro každého v každé situaci:
    „Vrať svůj meč na místo. Neboť všichni, kdo se chápou meče, mečem zahynou.” (Mt 26:52)

    To je jen další doklad Vašeho překrucování Písma, abyste si mohl ospravedlnit svůj militarismus.

    Napsal jste:

    „Církev má svůj původ v Ježíši, nikoliv v Bibli. Nejprve přišel Ježíš, pak vznikla církev a až poté kniha Nového zákona. Ne Bible, ale Duch svatý je na prvním místě křesťanským kompasem na životní cestě.“

    A o Ježíši, kterého stavíte proti bibli, víte odkud? No zase jen z bible. Bez ní byste se o možnosti záchrany skrze Ježíše neměl jak dovědět. Tak jak můžete stavět Ježíše proti bibli? To je přece absurdní. Odvoláváte se na Ducha svatého jako na kompas v životní cestě křesťana. Ovšem právě ten Duch svatý je vlastním autorem bible (2 Tm 3:16). A Duch svatý není rozdvojen, není vnitřně rozpolcen. Nepovede proto nikoho proti tomu, co sám nechal napsat autory, kteří jím byli vedeni (2 Pt 1:21).

    Odpověď
  44. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „píšete, že jste byl za Husáka bit. To mi připomnělo, že Gottwald nechal popravit svého kamaráda Rudolfa Slánského. Slánský, který byl organizátorem komunistického teroru po roce 1948, dostal, co si zasloučil.“

    Ale já jsem nebyl Husákův kamarád, proti němuž by nakonec Husák coby nějakému renegátovi vedl frakční boj. S marxistickou ideologií jsem neměl nikdy nic společného. Vaše přirovnání tedy kulhá na obě nohy.

    Napsal jste:

    „Podle vás Bůh instaluje do jejich pozic tyrany, aby jim umožnil trápit ve velkém nevinné lidi (viz holocaust). Váš Bůh není křesťanským Bohem. Ten totiž člověka miluje a dokonce i takového, který hřeší.“

    Jednak to není můj Bůh, ale Bůh Písma, jednak ti lidé, kteří byli ve velkém trápeni tyrany, nebyli nevinní, byli to hříšníci. Bůh samozřejmě miluje hříšníky. Kdyby nemiloval hříšníky, nemohl by milovat nikoho z lidí, poněvadž všichni zhřešili. To však neznamená, že je netrestá. Podle Vás by zřejmě ani Bůh apoštola Pavla nemohl být „křesťanským Bohem“, když Pavel vydává jednoho exemplárního hříšníka satanu ke zkáze těla, aby jeho duch byl zachráněn v den Páně (1 K 5:5). Ale díky Bohu za to, že to nejste Vy, kdo určuje, jak se má chovat „křesťanský Bůh“. Je to Bůh sám, kdo určuje, jak se máte chovat Vy, já a všichni ostatní lidé, což nám sdělil v Písmu. Tak se řiďte Písmem, a ne svými sarkickými představami.

    Napsal jste:

    „Svědkové Jehovovi uctívají jiného boha než křesťané.“

    I kdyby tomu tak bylo, co to má společného s naší diskusí? A co židé? Ti také uctívají jiného boha než křesťané, jak tvrdil třeba Markión?

    Odpověď
  45. Ad Mirek P.

    Napsal jste:

    „Ani na nezdárného mladého Masaryka, co v New Yorku nepochopil souvislosti, že „Židé v tomto období téměř ovládli oděvní průmysl, kdy se z původních šičů a šiček stali majiteli a již roku 1888 patřilo Židům 234 z celkových 241 oděvních dílen v New Yorku. Když se v roce 1913 stal oděvní průmysl hlavním průmyslovým odvětvím New Yorku, nacházelo se zde 16 552 továren a dílen, zaměstnávající na 312 000 pracovníků, a všechny patřily židovským majitelům.“

    Tedy jinak řečeno slovy Ferdinanda Peroutky: také v New Yorku „byla polévka přesolena“. Ačkoli je Peroutka mainstreamovými médii soustavně protežován proti Zemanovým nařčením, vyjádřil ještě před německým vpádem do ČSR v r. 1939 neskrývané pochopení pro oprávněný odpor Němců proti kontaminaci německé kultury židovskou „břečkou“:

    „Začněme tímto: německý student píše, že židé kazili hezkou německou řeč. Byli němečtí židovští spisovatelé, kteří německou řeč jistě nekazili: jistě to nelze říci o Heinrichu Heinovi, jehož některé básně i v dnešním Německu žijí jako lidové písně, a jistě to nelze říci o Karlu Krausovi, který dokonce nad německou jazykovou čistotou bděl jako Savonarola. Ale vcelku může mít německý student pravdu. Počet židovských spisovatelů a žurnalistů v Německu byl přílišný, daleko větší než v kterémkoli jiném národě, přímo sensační počet. Jejich jazykové výkony, brány vcelku, podstatně oddálily němčinu od její klasické podoby. Styl židovského německého spisovatele hlavně v době expresionismu podobal se břečce, ve které plavou neznámé substance, styl pak typického německého žurnalisty, který dovedl udělat feuilleton ze všeho na světě, páchl na dálku jako pomáda. Řekne-li někdo, že jejich působením němčina ztrácela formu, že jí měkly kosti a klouby, nelze proti tomu polemisovat, zejména ti Češi proti tomu nemohou polemisovat, kteří již kdysi se odvraceli od této podoby německé literatury, od tohoto pestrého a nejistého majetku a dívali se směrem k literatuře anglické, odkud očekávali závan posilujícího, svěžího vzduchu. Židovských spisovatelů a žurnalistů bylo v Německu příliš mnoho, aby se dali asimilovati německým duchem a prostředím. Spíše tam žili v přesile a posilujíce se navzájem, zachovali si své zvláštnosti. Jest věcí Němců samých, jak to chtějí posuzovat se stanoviska svého národního bytí. A je pravda, že polévka byla přesolena.“ (Ferdinand Peroutka: Přítomnost 22. 2. 1939 s. 113)

    Podle Arnošta Lustiga by musel být kvůli těmto svým slovům Peroutka, který měl sám za manželku Židovku, označen za antisemitu. Lustig totiž v jednom rozhovoru uvedl, že ho během jeho pedagogického působení v USA upozornil jeden jeho student z Izraele, že spisovatel a nobelista Thomas Mann byl antisemitou. Lustigovi prý toto tvrzení přišlo zprvu jako přitažené za vlasy, avšak později dal svému studentovi za pravdu, poněvadž Thomas Mann se prý pozastavoval nad tím, že v Německu byli Židé nadproporcionálně zastoupeni v různých významných funkcích vzhledem k jejich procentuálnímu zastoupení v populaci. Jestliže lze kvůli tomu považovat Manna za antisemitu, pak by měl být ze stejných důvodů („polévka byla přesolena“) považován za antisemitu i Peroutka…

    Každopádně se nelze divit, že když nějakou zemi zaplaví větší počet nějakých cizorodých, vnitřně stmelených a kulturně nepříliš kompatibilních osob, vyvolává to přirozený odpor místního obyvatelstva proti nim, jako třeba antisemitismus vůči Židům, anticiganismus vůči Cigánům atd. Na vlně tohoto přirozeného odporu se nijak překvapivě zřejmě svezl i mladý Jan Masaryk.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář