Před šesti lety jsem se přestěhoval do Jeseníku, ale Jesenicko znám odnepaměti, protože jsem zde jako batole bydlel, pak jsem sem jezdil každoročně na prázdniny a když mi bylo deset, koupili tu naši chalupu. Sledoval jsem, co se dělo, a byl jsem svědkem proměny krajiny, vesnic či měst.
Je to kraj, odkud byli Němci vyhnáni. Na jejich místo přišli Češi z vnitrozemí (těch moc nebylo), Slováci (těch bylo více) a Řekové (po občanské válce v Řecku koncem čtyřicátých let). Naše vesnice měla tehdy asi 500 stálých obyvatel. Dnes je jich třicet.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Modlitební kruhy
Vesničky i městečka byly rozbité. Dneska je všechno krásné, úpravné, opravené. Chalupy se změnily v chaty. Nebo v penziony. Kraj je to stále chudý ve srovnání s jinými oblastmi, nicméně pro turistiku nadmíru vhodný, a podle toho také využívaný.
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
Těsně před mým přestěhováním byla zastavěna poslední proluka na hlavním jesenickém náměstí. Jako by to mělo určitý symbolický význam. Poslední rány se zacelily. A já jsem v posledních pěti letech zaznamenal pozoruhodnou změnu.
Lidé začínají být hrdí na to, že jsou z Jeseníku.
Je to novinka. Měl jsem vždy pocit, že lidé se za to spíš stydí. Měli pocit, že Jeseník je díra, kam se přicházelo spíš za trest. Mentalita se mění, a to poměrně rychle.
Čím to je? Dnes už výrazně převažují lidé, kteří se zde narodili, a dokonce i lidé, jejichž rodiče se tady narodili.
V Písmu nacházíme princip, který nazývám „Do třetího či čtvrtého pokolení“. Bůh říká, že tak dlouho „bude navštěvovat vinu otců na synech“. Trochu se nad tím zamysleme.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Proč lidé nemají rádi evangelikály
Slyšel jsem názor, že to není spravedlivé. Že Bůh trestá syny za hříchy, které nespáchali, ale které spáchali jejich otcové.
Studujeme-li Písmo pozorně, nepřehlédneme, že Bůh v Mojžíšově zákoně zakázal, aby děti byly trestány za hříchy rodičů: „Ať nejsou usmrceni otcové za syny a synové ať nejsou usmrceni za otce. Každý ať je usmrcen za svůj hřích“ (Dt 24,16).
Mimochodem, často se mluví o „evropských hodnotách“ nebo o „hodnotách západní civilizace. Toto je jedna z nich: Potrestán má být jen ten, kdo zhřešil, nikoli celá jeho rodina. Například v takové severní Koreji může místní krutý režim přetrvávat tak dlouho, protože když se někdo dopustí něčeho protirežimního, je potrestána celá jeho rodina. A tak raději nikdo neprotestuje.
Bůh ale říká, že bude navštěvovat vinu otců na synech do třetího či čtvrtého pokolení. Není to v rozporu s výše uvedeným principem z Deuteronomia? (O tom, že synové nemají být trestání za hříchy otců, se píše ještě u Ezechiele (18,4 a 20.)
Podívejme se na realitu. Když se někdo narodí rodičům alkoholikům, mívá mnohdy sám s alkoholem problémy. Není to nezbytně nutné, každý případ je jiný, nicméně potomek alkoholiků má nesporně handicap. Když si nějaká generace žije nad poměry (což je náš případ), zanechá svým potomkům vysoký státní dluh a hluboké sociální problémy. Když má někdo vznětlivou povahu, hrozí jednak to, že bude ubližovat svým dětem, jednak to, že děti půjdou, byť mnohdy nechtěně, v šlépějích rodičů.
Stručně řečeno, tím, jak žijeme, zanecháváme svým dětem určité dědictví. Domnívám se, že to všechno jsou věci, o nichž se píše v Písmu, totiž že Bůh navštěvuje vinu otců na synech…
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Evangelikální reakce na zkázu
Není to nespravedlivé?
Slova o třetí či čtvrté generaci zpravidla pokračují takto: „Ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.“
To znamená, že pokud zachováváme Boží Slovo, máme z toho užitek my sami, a věřím, že i tisíce dalších lidí, včetně našich potomků. To, do jaké společnosti jsme se narodili, jsme nemohli ovlivnit, ale to, zda budeme dbát na Boží slovo, je jen na nás. A pokud budeme, připravíme tím pozitivní dědictví našim potomkům.
Otázka však stále nebyla zodpovězena. Není to nespravedlivé, že děti trpí za rodiče?
Jenže – co byste vlastně chtěli? Chtěli byste, aby vaše hříchy nedoléhaly na vaše děti? Pokud ano, zvažte, že pak by na ně nedoléhaly ani vaše dobré činy a dobrý způsob života. Nemá-li být jedno, jak jednáme, pak nemůžeme brát v potaz pouze jednu stranu rovnice. Jistě, Bůh by to mohl zařídit, aby na naše děti nedopadalo zlé, které jsme způsobili my. Ale pak bychom dětem nemohli zanechat ani žádné pozitivní dědictví. Bůh nás stvořil jako společenské bytosti, kteří patří do vyšších celků – do rodiny, do národa, do sboru, do obce. Nejsme izolovaní jedinci. A každý z těchto celků můžeme nějak ovlivnit. Pozitivně či negativně. Něco zanecháváme svým potomkům. Pozitivně či negativně. Není jedno, jak žijeme. Jsou lidé, kteří chtějí, aby jejich volby neměly následky.
Budu zcela osobní. Vím, že dokud jsem nedbal na Boží slovo, žil jsem tak, že jsem své děti, které již byly na světě, negativně poznamenal. To neznamená, že musí špatně dopadnout. (Boha musí najít každý sám za sebe, a na druhé straně žít s Bohem může i člověk vzešlý ze strašlivých poměrů.) Ale život jsem jim rozhodně ztížil. Když jsem se obrátil, začal jsem budovat určité pozitivní dědictví – podobně jako mi je připravovala zbožná maminka, zbožný dědeček a možná nejvíc pradědeček František Urbánek. Jistě se za mě modlili, stejně jako se já dnes modlím za všechny své děti a všechna svá vnoučata.
To, že patříme do vyšších celků, rodinou počínaje, nás jistě svým způsobem rovněž limituje a zpomaluje. Možná je to dobře – musíme brát ohled na druhé, musíme se naučit vyjednávat apod. Lidí, jejichž rodina je totálně rozbitá, máte jistě ve svém okolí dost a dost. I to jsou následky hříchu našich otců. Rodina nás sice brzdí, ale přesto můžeme shromažďovat dobré dědictví a těšit se z toho, že Hospodin prokazuje milosrdenství tisícům těch, kdo ho milují.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 3. května 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
4 Komentáře
Konečný Fr.
Židovské chápání Gn 2-3 vidí v Adamovi někoho, kdo svým pádem do hříchu způsobil zlé následky potomkům. Tímto nesprávným výkladem byl ovlivněn i ap. Pavel, sv. Augustin a celá církev.
Stejně jako Adam nemohl předat hřích svým potomkům i otcové nemohou přenést svůj hřích na své syny. Otcové jsou varováni, aby svým špatným jednáním nebyli pro své syny špatným vzorem, který by synové následovali.
Karel Krejčí
Mezigenerační kontinuita a provázanost, je vedle principu „zrcadla“, dalším moudrým Božím principem, jak se generace mohou a to nejen mohou, ale naopak musí učit na základě chybných a dobrých rozhodnutí a jejich viditelných následků ať časově a přímo viditelných nebo víceméně skrytých a generačně posunutých. Tento velice moudrý princip a zákonitost, se vládce tohoto světa snaží rozbít, což se mu zjevně daří. Právě proto politika tohoto světa (a především EU) kráčí směrem, jak zničit kořeny člověka, kam patří, k jakému národu, zamlžit jeho historii a to právě proto, aby tento spravedlivý biblický princip byl zapomenut, byl zcela z povědomí odstraněn. A nejen to, aby se člověk nemohl učit, aby jevy, události a historie ztratily racionalitu, poučení a skutečný význam, aby zapomněl na zákon setby a sklizně, aby popřel kontinuitu dění atd. Je to podobné nebo příbuzné, jak svět bojuje o „svobodu“ principu a významu muže a ženy, o „svobodu“ chápání a prosazování významu rodiny. I zde se projevuje vliv vládce tohoto světa i když skrytě, ale o to zákeřněji a rozhodně ne, méně účinněji. Tento svět klesá stále hlouběji a hlouběji a oprávněně se čím dál více bojí pravdy. Svou nahotu, které si je vědom, naivně a se strachem přikrývá způsoby a praktikami, které jsou však pro Boha a Jemu oddanými, pouhými fíkovými listy.
Petr Adamec
To p. Konečný: Velká škoda, že ten apoštol Pavel Vás neměl za učitele místo Gamaliela, mohly ty jeho epištoly dopadnout lépe. :))
Konečný Fr.
Kazatel Urbánek zakročil proti jazykovému hnutí, které ohrožovalo jednotu církve. Kaz. Havránek ho nazval přítelem publikánů a vdov. Práci ve sboru konal na úkor své rodiny. Jeho pohřbu se zúčastnil i Zdeněk Nejedlý, v té tobě ministr kultury, přezdívaný rudý dědek. Urbánek byl ve stáří nemocen a tak ani nenapsal své paměti, což je škoda.
Dnešní vláda je nejhorší v historii, co bude za tři pokolení, to je otázka.
Křesťanské hodnoty jsou nadřazené evropským hodnotám, z nichž některé je možno akceptovat. Jestliže garantem evropských hodnot je EU, tak mi to přijde jako kdyby zloděj kázal o tom, že se nemá krást.
Otcové jsou voláni, aby žili bohabojně, ale ani tehdy není zaručeno, že jejich potomci se vydají dobrou cestou. Nelze věřit za druhého.
Pokud křesťan dostane rakovinu, může se bouřit nebo hledat své viny. Hledat vinu u svých předchůdců by mi přišlo divné. Pokud je člověk zdráv, není to samozřejmé a je to důvod k e chválení.
Nesprávné pochopení biblického textu vedlo sv.Augustina k tomu, že se v círvi praktikoval křest dětí co nejdříve. Pokud zemřely po porodu, mělo se zato, že zemřely ve stavu smrtelného hříchu a propadly peklu.