Co dnes církev potřebuje nejvíc? Dokáži si představit, že na to existuje spousta odpovědí, a jedna z nich se určitě soustředí na misii: „Církev potřebuje, aby svět zasáhlo evangelium.“ Ano, to je pravda.
Ta pravda má ale i druhou stránku: Svět potřebuje, aby evangelium zasáhlo církev.
Nejprve to, co je prvořadé
Existují naprosto neměnné věci. S trvalou lhostejností (ba otevřeným nepřátelstvím) vůči Božím věcem měli zkušenost již proroci (Iz 52,5) a apoštolové (Ř 2,24). A je to i naše dnešní zkušenost. Avšak stejně neměnná jako samotné nepřátelství je i jeho příčina: „‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy“ (Ř 2,24). Jednou z prvotních příčin nevíry mezi národy je nevíra mezi Božím lidem. Problémy se světem najdeme často především v církvi. Proto podle Bible přišel „čas, aby soud začal od domu Božího“ (1 Pt 4,17).
Kdykoli se někdo zeptá: „Co musí církev udělat, aby naši bližní uvěřili v Ježíše?“, má první odpověď zní: „To, abychom mu důvěřovali sami.“ Zní to snad zjednodušeně, ale je to výzva hlubokého dosahu. Naši přátelé nevidí v Ježíši slavného Spasitele zčásti proto, že ho v něm nevidíme my – alespoň ne očividně. Nemají v úctě Kristovo jméno zčásti proto, že je nemáme v úctě my – alespoň ne dostatečně. Nežasnou v uctivé bázni nad světem nabitým Boží velikostí zčásti proto, že se u nás projevuje málo příznaku víry v takovou proměnu. Nezakoušejí „moc Boží ke spasení“ (Ř 1,16) zčásti proto, že my moc toho, co máme – Dobré zprávy od Boha – podceňujeme.
SOUVISEJÍCÍ – Věnujte se duchovní službě dětem. Je to důležitější, než si myslíte
Budeme-li správně pracovat s apologetikou, pomůže to našim bližním k zpochybnění jejich vlastních pochyb. Pravda jim však vyvstane hlouběji, pokud tento svůj cíl ještě podepřeme. Nestačí, aby skeptikové pochybovali o svých pochybnostech; křesťané musí víru tam, kde se jí ohánějí, skutečně mít. A během posledních desítiletí své duchovní služby jsem zjistil, že právě to je hlavní překážka evangelizace: naše nevíra. Abych byl konkrétní: nevěříme, že Dobrá zpráva je dobrá, nebo že má moc. Tak se na to podívejme.
Dobrota Dobré zprávy
Ježíš postřehl, že „čím srdce přetéká, to ústa mluví“ (Mt 12,34). Právě o to se opírá organizace Speak Life (Mluvte tak, aby to přinášelo život), kde pracuji. Středem zájmu naší služby jsou city – hnací síla lidského života – a slova jako hlavní projev stavu našeho srdce. Mluvíme o tom, co milujeme. Vidíme-li tedy, že je některý sbor bázlivý, má-li vyhlašovat svou víru, můžeme stanovit diagnózu stavu jeho srdce.
Snad se ptáme, proč není k dispozici více slov svědectví. Odpovědi mohou zahrnovat nepřátelství ze strany světa, nedostatečný výcvik, zesvětštělost, strach, zastaralost kulturní analýzy, pocity, že na to nemám, atd. Ale pod tím vším se skrývá nepříjemná odpověď: chybí nám láska.
SOUVISEJÍCÍ – I malý sbor může vysílat a podporovat misionáře
Týž Petr, který nazývá církev „královským kněžstvem“ (viz 1 Pt 2,9) a naléhá na všechny členy, aby byli „vždy připraveni dát odpověď“ (3:15), zahajuje svůj list vášnivým zanícením pro Pána Ježíše: „Z toho se radujte… Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí“ (1 Pt 6.8).
Srdečním tepem misie je vroucí láska ke Kristu. Pokud z vás nepřekypují slova svědectví, je nejzákladnější příčinou problém našeho srdce. Je třeba, abychom Ježíše viděli, znali a zakoušeli jako „vzácného“ či „převzácného“, jak jej Petr ve výzvách k evangelizaci často nazývá (1:19; 2:4–7), kdežto my zřídka. Pokud na Ježíše myslíme jako na dobrotivého – neuvěřitelně dobrotivého, tak, až to láme srdce – zjistíme, že naši evangelizaci nese příboj, jemuž lze těžko odolat.
Důvěra v dobrotu evangelia má vztah ke druhé stránce nedostatku naší víry: víry v jeho moc.
Moc Dobré zprávy
Mluvíme-li o moci evangelia, pak obvykle o jeho moci k obrácení. A to je životně důležitá stránka: dobrá zpráva o Bohu skutečně lidi zachraňuje! Křesťané určitě potřebují připomenout, že Duch žije a tedy opravdu přináší skrze Kristovo slov nový život. Musíme příběhy o spasení slyšet a vyprávět tak, aby v našem nitru přímo tryskaly. Na naši důvěru v evangelium to bude ohromně účinkovat.
Moc evangelia se však netýká jen spásy. Jeho mocí též žijeme. Pouze křesťan, jehož celkový výhled je nabit mocí evangelia, bude připraven jej sdílet.
Platí to jak na pastorační, tak na světonázorové rovině. Potřebujeme křesťany schopné doplnit větu „neprošel bych“ slovy „bez Ježíše“ Přímo hmatatelné a proměňující způsoby Ješuovy pastýřské péče, jíž nás provádí temnými dolinami, se mohou stát našimi nejúčinnějšími svědectvími pro nevěřící svět. Pokud jde o světonázorovou rovinu, lidé přesvědčení o vysvětlující moci evangelia se vydávají do světa a beze studu zvěstují košatou – nezúženou – vizi pro život.
Zasáhněte věřící. Zasáhněte svět.
Evangelizace světa si žádá novou evangelizaci církve! Tu je třeba vystrojit pro dílo služby (Ef 4,11-12). Jádrem evangelia je tudíž oslovit věřící tak, aby mohli oslovit svět.
Pokud vás Ježíš zaujme, slova z vás budou přetékat.
Autor: Glen Scrivener Překlad: Ivana Kultová Zdroj: The Gospel Coalition Datum: 20. října 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
