Skupina britských evangelikálních křesťanů uvnitř metodistické církve zvažuje svůj odchod poté, co si na národní konferenci tato tradiční protestantská denominace odsouhlasila rezoluci povolující svazky homosexuálních párů.
Podle Christian Today s návrhem souhlasilo 254 delegátů a proti jich bylo jen 46. Zástupci metodistů svým hlasováním dali najevo souhlas s dokumentem, který vytvořila pracovní skupina. Bůh nás v lásce spojuje je název zprávy z roku 2019, která doporučovala denominaci schválit svazky osob stejného pohlaví.
SOUVISEJÍCÍ – Britští metodisté mají první černošskou prezidentku. Věřím, že v Boží přítomnosti je místo pro všechny, říká Hicksová
Konzervativní duchovní nebudou nuceni provádět svatební obřad homosexuálů, pokud jim to jejich svědomí nepovoluje. Žádost o to, aby jim bylo dovoleno opustit denominaci se svým církevním majetkem, však byla zamítnuta.
Mluvčí metodistické církve objasnil, že hlasování nemění oficiální církevní nauku o manželství a že metodické církve v této souvislosti brzy vydá nové pokyny. Dodal, že první obřady homosexuálů by měly být někdy na podzim.
Britský portál v této souvislosti konstatuje, že samotnému hlasování předcházela vášnivá debata obou táborů. Evangelikálové v rozpravě varovali, že schválení svazku pro homosexuály může vyústit v jejich odchod.
Paul Smith z Plymouthu prosil evangelikální pastory, aby nerezignovali na své pozice. „Věřím, že v rámci těchto rezolucí existují dostatečná ochranná opatření k ochraně svědomí těch, kdo mají ohledně těchto věcí zábrany, jako já,“ řekl.
„Ale zůstanu, je to běh na dlouhou trať. Církev by byla chudší, kdybyste odešli, a my všichni bychom byli ukráceni. Tady je vaše místo,“ cituje Smithe portál Christian Today.
Sandra Haywardová z Yorkshire uvedla, že změny „nás vedou pryč od Písma a od poslání, kterým je šíření biblické svatosti“.
Jeden z evangelikálních duchovních, který po hlasování promluvil s Christian Today pod podmínkou anonymity, poznamenal, že je výsledkem „velmi, velmi zarmoucen“ a že je mezi těmi, kdo nyní uvažují o odchodu z církve.
Dodal, že stále doufá, že evangelikálové budou moci odejít se svým církevním majetkem, protože pokud by jim to nebylo umožněno, tak některé sbory by se ocitly „v opravdu obtížné situaci“.
„Existuje skutečná obava, že se církev stává stále více cizím místem pro konzervativní evangelikály, a existuje pocit, že církev je na cestě, kterou mnozí v průběhu příštího roku nebo dvou pravděpodobně pocítí neschopnost vydržet, “ konstatoval duchovní.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 5. července 2021 Foto: Methodist Church
1 Komentář
Karel Krejčí
Podle mého názoru lze tento problém obrazně a principiálně přirovnat k upozornění malého a bezelstného dítěte k varování, aby se nedotkl rozpálených kamen, protože se spálí a bude ho to bolet. A jsou v této hře dvě radící strany: Tou první je církev a tou druhou svět. Církev v dobrém úmyslu varuje před bolestnou zkušeností, kdežto svět praví ne, církev přehání a zastrašuje, nic bolestivého se ti nestane. Co je však skutečně podstatné je to, že je pouze otázkou času, kdy si dítě stejně na kamna sáhne, protože potřebuje získat reálné poznání, co to je spálit se. A v čem je pointa? V tom, že církev má představovat tu stranu mince, na kterou se lze plně spolehnout. To samozřejmě vůbec neznamená, že druhá strana mince nemá právo na svébytnost, právě naopak. Na základě mnoha více či méně bolestných zkušeností však získáme poznání a důvěru, že nakonec ne svět, ale církev je ten pravdivý zdroj jenž čerpá z Písma, který nás včas varuje a můžeme se na něho plně spolehnout. Že již máme dost těch nekončících zkoušek a problémů, abychom došli k poznání a důvěře, že ne my, ale Bůh a Jeho řád je nade vším a má vše plně pod kontrolou. Ne nadarmo se v Písmu píše, k čemu je sůl, když ztratí svou slanost? Bohužel, církev oním rozporuplným aktem svou slanost ztrácí a tím i svou důvěryhodnost. I v této záležitosti by měla církev představovat a hlásat správnou stranu mince. Snad to není obraz zarputilé a nemilující církve, ale naopak, jedno z mnoha varování milující církve.