Ptali jsme se křesťanů, podle jakých kritérií si budou vybírat prezidentského kandidáta.
Pavel Černý, emeritní předseda Ekumenické rady církví v ČR
Prezident ČR z obecného pohledu nemá mnoho pravomocí, ale přitom je považován za hlavu státu. V rozhodujících chvílích je jeho názor velmi důležitý a jeho rozhodnutí závažná. Proto určitě nebudu volit populistu či demagoga, nebo toho, kdo nemá jasný odmítavý postoj ke zločinnému ruskému režimu. Budu volit demokratického kandidáta, který je charakterní, dovede přiznat svou chybu, umí jednat s lidmi a důstojně reprezentovat naši zemi. Vezmu do úvahy válku v Evropě a budu volit kandidáta, který by mohl být kompetentním nejvyšším velitelem naší armády a má zkušenosti z politiky v mezinárodním rozměru.
Daniel Kvasnička, kazatel Církve bratrské v Litomyšli
Vybírám si podle možností toho, jak kandidáty osobně znám. Více než rok jsem pozoroval paní Danuši Nerudovou, více než pět let sleduji pana Petra Pavla a nejen jeho, ale také lidi kolem něj. A od minulé volby mám kontakt s panem Pavlem Fischerem. Tak pro mne je to trojice, ze které si vyberu. Základem je kontakt a vztah. A pak kalkulace, který je nejvhodnější. Nedám na rychlé vybírání.
David Floryk, publicista
Myslím, že situace je dost vážná na to, abychom si mohli dovolit pouze nějakého slušňáckého kladeče věnců a smířlivého kývače. Obávám se, že urputné úsilí nahradit Zemanovo neblahé dědictví jde spíše po formě – aby byl president slušný, hodný, gentleman. Podmínky žádoucí, ale ne postačující! Nechci kašpara, který se bude usmívat a kývat! Přál bych si presidenta, který bude umět díky svým životním zkušenostem, nejlépe i politickým, ale také díky svému ideovému a životnímu zaměření a osobnostnímu ustrojení bez poklonkování čelit tlaku globálních elit, hájit zájmy České republiky, nejen ekonomické, zkrátka hájit „náš svět“ před tlaky velmocí, velkého byznyzu i nadnárodních struktur. Možná si na takového budeme muset ještě počkat…
Newsletter Křesťan dnes – týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
David Novák, předseda Rady Církve bratrské
Podle toho, zda má šanci postoupit do druhého kola, zda je schopen přiznat se k některým pochybením z minulosti, protože nikdo z kandidátů není anděl, a proto omluva je pro mě důležitější, než snaha působit dokonale, a nakonec co dokázal v životě.
Benjamin Drápal, muzikant
V prezidentské volbě si budu vybírat primárně podle dvou kritérií. Prvním z nich je vstřícnost, a smířlivost. Druhou z nich je schopnost vést. Nestabilní doba, ve které, zdá se, aktuálně žijeme, je v demokratických zemích vždy nebezpečí strhnutí moci „silným“ jedincem, který sám sebe postaví do role řešení všech společenských problémů. Takový člověk musí ale nejdříve společnost rozdělit, aby ji poštval proti sobě a pak se pasovat do role vůdce té silnější skupiny, čímž si zajistí většinovou podporu. V letech minulých právě president zeman tuto taktiku používal velmi úspěšně, přičemž kampaně mu dokonce v tomto duchu podle dostupných informací vedla společnost IRA (internet research agency), která se na tuto taktiku specializuje. Vstřícnost, porozumění a smířlivost jsou podle mě lékem pro společnost, která byla vychovávána k rozdělení generací politiků, kteří ze sporů chtěli těžit. Doufám, že nastává lepší časy. Schopnost vést je druhé kritérium, které považuji za důležité. Tou Miloš Zeman oplýval, bohužel nevedl celou zemi, ale jen svou vlastní část společnosti. Přesto však budu volit člověka, co se v „oboru“ pohybuje už delší dobu, a má zkušenosti se zvládáním a řešením konfliktů, stejně tak jako respekt ve světě. V případě kandidátů, kteří nemají zkušenosti z vedení skupin lidí s rozdílnými názory se obávám uřeknutí, nebo jednoduchých omylů, které způsobí rozdělení ve společnosti nechtěně. Prezident musí být schopen vést všechny v zemi, snad krom lidí s opravdu extrémními názory. Doufám, že takového prezidenta dostaneme. Ale pokud by to měl snad být Fischer, nebude mi to tolik vadit.
Denis Doksanský, zakladatel a ředitel školy Sion
Dle mého názoru by prezidentem měl být obecně někdo s politickými zkušenostmi, jehož postoje a případné kroky tak mohou být voličům známé a předvídatelné.
Desetiletí můžeme v USA sledovat instinktivní jednání zdejších voličů, kdy volí tak, aby se Kongres a prezident do jisté míry vyvažovali. V tomto smyslu jedním z mých osobních faktorů je fakt, aby případný prezident zastával trochu jinou politiku než současná vláda a obě komory Parlamentu, v níž mají vládní strany většinu. Bez ohledu na stranické preference, myslím, že tento princip vyvažování je pro demokracii velmi důležitým a v nynějších českých prezidentských volbách tedy aktuálním.
Petr Jan Vinš, starokatolický kněz a generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR
V našem ústavním zřízení je prezidentská funkce nadána jen omezenými pravomocemi, ale o to výraznější je její role symbolická, do které se historicky otiskla někdy až mýtická postava T. G. Masaryka a novodobý příklad V. Havla. Očekávání, spojená s touto funkcí, umocněná ještě ne zcela šťastnou přímou volbou, vedou k tomu, že intuitivně hledáme dokonalého kandidáta (nebo kandidátku), který ale neexistuje. Každá volba tedy bude kompromisem – a při rozhodování se chci dívat na vše, co má kandidát za sebou, na celou jeho profesní dráhu a zkušenosti, které si s sebou přináší. A pokud jde o chyby a nedostatky – jako křesťan věřím v sílu obrácení a pokání. Vadí mi tedy rozhodně méně kandidát, který svou chybu uzná a napraví než ten, kdo ji zapírá nebo se všem jen arogantně směje do tváře.
Jiří Kylar, polygraf
Začnu osobními kvalitami kandidáta – budu si vybírat prezidenta, za kterého se nebudu stydět, prezidenta, který není populistou a neútočí na nejnižší lidské pudy. Budu si vybírat prezidenta, který má zkušenosti se zahraniční politikou, jsme důležitou součástí EU, NATO, uprostřed válečného konfliktu, proto je pro mě jasnou volbou kandidát, který rozumí dění kolem nás a má kontakty na zahraniční partnery v EU i NATO. Budu si vybírat prezidenta, který je slušný a není zatížen skandály, který není vydíratelný.
Daniel Raus, publicista
Měl by mít morální kredit, musí být zorientovaný ve světovém dění a je třeba, aby měl autoritu na domácí scéně (nikoliv jen politické). Letošní volby budou ovšem specifické v tom, že se může do velké míry rozhodovat už v prvním kole. Neplatí tedy pravidlo: v prvním kole volit podle srdce, v druhém podle rozumu. Je třeba také naneštěstí přihlédnout k válce v Evropě. Putin je velmi nebezpečný agresor. Nebezpečný i pro nás. Jsme-li tedy v období války, je třeba volit osobnost, která se Putinovi dokáže rázně postavit. Musíme být v tomto klíčovém konfliktu na správné straně.
Hana Pinknerová, spisovatelka
Ráda bych, aby příští prezident měl dar povzbuzovat k dobrému, schopnost oceňovat vděčně, co si ocenění a pochvalu zaslouží. Trvám na proevropské orientaci. Ocenila bych, kdyby moudře dokázal hledět do budoucnosti a rozuměl politickým i společenským souvislostem, do nichž jako republika kráčíme.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 8. ledna 2023 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
