Vodebautisté a ti druzí

 

Dotaz Hlasu Ameriky na Rádio Jerevan: „Je pravda, že nemáte v obchodech žádné zboží?“ Odpověď Rádia Jerevan: „A vy zase bijete černochy!“

Tenhle vtip jsem za komunistů milovala. Přesně totiž popisovat jednu starou sovětskou propagandistickou techniku. Američané ji v padesátých letech pojmenovali „Whataboutism“. To když William Averell Harriman kritizoval v roce 1947 vzmáhající se sovětský imperialismus a Ilja Erenburg mu v listu Pravda odpověděl, že Američané se mají raději starat o rasovou segregaci a nerovnost.

Česky by se asi řeklo „avyzasismus“, ale „vodebautismus“ mi znělo nějak veseleji. Vodebautismus je v podstatě technika, která nepříjemný dotaz po pravdivé podstatě průšvihu odklání směrem k útoku na chyby tazatele nebo chyby systému, kterému tazatel důvěřuje. Cílem vodebautisty je vyvolat nejistotu o tom, zda existuje morálka. Je to levnější než natáčet filmy o krásném spasitelském Rusku – ostatně na to dnes už nikdo neskočí.

Pamatujete, jak se poprvé začaly spouštět internetové diskuze pod články a blogy? V České republice, která sloužila jako testovací poloprovoz všech posléze celosvětově uplatněných metod, bylo čtení těchto diskuzí opravdovým utrpením.

Každý druhý komentář v nich byl plný urážek, sprostoty, nenávisti, negace, zpochybňování všeho, co jsme měli za původně dobré. Na všem lze najít smradlavou nit a tito diskutéři – na rozdíl od nás, kteří taky musíme někdy pracovat – hledali pilně a neúnavně a lili špínu pod každičký článek. Jejich silná emocionální hodnota mi bránila uvědomit si, že jsou to stále titíž, dvacet až třicet lidí, kteří pilně píší a píší. To je statisticky úplně zanedbatelné číslo. Ale dokázali mylně přesvědčit mě a tisíce jiných čtenářů, že Češi jsou zakyslí, zákeřní frustráti. Tady se myslím zrodil pojem „pravdoláskař“, který zesměšnuje Havlovo: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Slovo pravdoláskař dehonestuje nepřátele lži. Pravda a láska neexistují, a kdo tomu věří, je idiot. Původně to nám, městským českým cynikům přišlo docela cool. Moravané a venkované reagovali zdrženlivěji, vysmívání se tradičním pojmům není úplně jejich parketa. Ale brzy se to rozšířilo jako mor. Skepsi a cynismus máme všichni zažrané pod kůží, a tak netrvalo dlouho a náš strach se za vydatné pomoci článků z ruských serverů zhmotnil do podoby vraždícího uprchlíka s „ajfounem“. Bez váhání jsme uvěřili, že „městský intoš, kavárenský povaleč, dobroser, havloid a pravdoláskař“ je nepřítel zdravě uvažujícího selského lidu, protože ho platí miliardář Soros. Strach totiž vypíná schopnost klást si logické otázky a ověřovat fakta. Limbický systém, jehož smyslem bylo připravit nás na útěk či boj a moc u toho „nešpekulovat“, je nejlepším spojencem propagandistických operací.

A tak jsme si poprvé v prezidentských volbách mohli okusit tisíce diskutérů, kteří na námitku „ale Zeman přece řekl, že odchází z politiky“ nebo „Zeman lhal o minulosti Schwarzenbergovy ženy“ okamžitě „vodebautovali“: A co Kalousek?

O tom, jak je vodebautismus rozšířen, svědčí slavný rozhovor Donalda Trumpa. Reportér prorepublikánské televizní stanice FOX: „Souhlasíte s výrokem, že Putin je zodpovědný za vraždy politických odpůrců a novinářů?“
Prezident Spojených států amerických: „A co naše země? Vy si myslíte, že je tak nevinná? Tady je spousta vrahů!“

Poselstvím vodebautistů, tedy i ruských trollů, je zpochybnění spravedlivého řádu věcí. Věříte na pravdu, fakta, dobro a zlo, čest, morálku, mír a respekt k lidské bytosti? To nesmíte, protože neexistují – říká hlavní teze nové propagandy.

A co válka v Iráku? A co transgenderové záchody? A co homosexuální sňatky? A co mučení vězňů na Guantanámu? A co ty tisíce teroristů, co pozvala Merkelová? A co Hillary? A co uřezané hlavy v Islámském státu? A co ty rozkradené miliardy? A co Kalousek?

Cokoliv, na co můžete dostat oprávněně vztek, z čeho jde strach, se vodebautistům hodí. Trollové jsou vojáci morální temnoty. Slouží k vypěstování pocitu, že dobro neexistuje a usilovat o ně může jen naprosto nevyléčitelný idiot. Že dobrá vláda a dobrý stát nikdy neexistovaly. Že se nevyplatí takový zkažený svět bránit. Jen ať raději zanikne a přijde něco nového. Bude jistota a klid na práci.

Tohle si mysleli Němci v roce 1933. V roce 1945 odklízeli trosky a smiřovali se s faktem, že mlčet k vraždám šesti milionů Židů asi nebylo nejlepší, i když se původně opravdu zdálo, že Židi chtějí ovládnout svět a zabíjet děti. Psali to ve Volkische Beobachter. Měli jsme strach, strach…, říkaly Němky. Hitler to vyřešil.

Když víru v pravdu, lásku a dobro vzdají i všichni slušní lidé, vodebautisté vyhrají a svět potemní. To bychom měli mít na paměti.

 

Autor: Alexandra Alvarová
Zdroj: Institut pro Křesťansko-demokratickou politiku
Foto: Forum 2000

Categories: Politika

3 Comments

  1. Když víru v pravdu, lásku a dobro vzdají i všichni slušní lidé, VIDÍTE A V TOM JE TEN PROBLÉM. TA VĚTA BY VE SKUTEČNOSTI MĚLA ZNÍT TAKTO:
    Když víru v Boží pravdu, lásku a dobro vzdají i všichni slušní lidé.

    Reply
    • Je zcela pochopitelné, že ten blábol p „pravdoláskařích“ napsalo cosi anonymního s nedefinovatelným pohlavím – žádná „Petra Ruth Kaprálová“ neexistuje, je to zbabělá primitivní kreatura.

      Reply

Leave A Reply

Your email address will not be published.