Erdogan: Muslimové musí ochránit Jeruzalém před judaizací

ANKARA – Při návštěvě palestinského premiéra v Istanbulu pronesl turecký prezident Erdogan zásadní větu: Muslimové se musí sjednotit, aby ochránili Jeruzalém před pokusy o judaizaci. Proč se Erdogan náhle zajímá o izraelsko-palestinské vztahy? V pondělí navštívili Turecko palestinský premiér Rámí Ramalláh a ministr pro náboženské záležitosti Jusúf Ideiss. Setkali se s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Stalo se tak u příležitosti Mezinárodního fóra wakfů Al-Kuds. Sjezd islámských nadací, podílejících se na správě muslimského komplexu na Chrámové hoře, je příležitostí, k vyzdvihování významu Jeruzaléma pro muslimské náboženství a upozorňování na situaci Palestinců. Slova tureckého prezidenta – krátce po referendu o změně ústavy – však byla nečekaně silná: Muslimové celého světa by měli konat poutě do Jeruzaléma častěji, přijíždět ve statisícových zástupech a „zaplavit Chrámovou horu“. Zároveň s tím musí „sjednotit síly, aby Jeruzalém bránili před pokusy o jeho judaizaci“.

Opřel se i do na podzim vládním kabinetem schváleného a v Knesetu zablokovaného izraelského zákona, zakazujícího mimo jiné reproduktory na mešitách. Izrael je podle Erdogana rasistický a omezuje náboženská práva muslimů. A Turecko podává muslimům a Palestincům vůbec pomocnou ruku.

Bezpečný, nezávislý a pokojný Jeruzalém

„My, jako společenství muslimů, musíme často navštěvovat mešitu Al Aksá. Každý den, kdy je Jeruzalém pod okupací, je pro nás pohanou,“ prohlásil Erdogan. Nemusí to být jen kongresově nadnesené výrok: jestliže se Erdogan skutečně představuje jako ochránce jeruzalémských muslimů, navazuje na dědictví Osmanské říše.

Vznesení nároku na mešitu Al-Aksá (byť v roli „ochránce“ či „správce“) znamená snahu o zvýšení prestiže v muslimském světě. Zatímco dvě nejposvátnější místa islámu – Mekka a Medína – se nacházejí na území Saúdské Arábie, situace Chrámové hory je jiná. Jelikož se nachází na politicky nejistém území (a to po celá staletí) znamená příležitost k získávání (a ztrácení) důležitého náboženského symbolu.

Erdogan však nehraje jen na náboženské rovině. Turecko podle něj věnuje „ohromnou pozornost palestinskému boji za spravedlnost“ a zdvojnásobí úsilí o to, „aby Jeruzalém učinilo opět bezpečným, nezávislým a pokojným městem.

Co to znamená?

Podle analýzy Setha J. Frantzmana v Jerusalem Post je za Erdoganovými slovy zjevná snaha získat větší vliv na blízkovýchodní politiku. Příští úterý se má totiž ve Washingtonu setkat s americkým prezidentem Trumpem. Potřebuje do USA přijet jako významný hráč nastávajícím kole mírového procesu. Zároveň se vzdalováním od EU chce Turecko logicky zvýšit svoji důležitost v blízkovýchodní oblasti.
Několik vět z jeho projevu jasně ukazuje, s jakou vizí do Washingtonu pojede: Jediným řešením je podle něj založení palestinského státu v hranicích před rokem 1967 a úvahy o přenesení velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma jsou „extrémně mylné“.

Jak upozorňuje Frantzman, snahy Erdogana a jeho strany o pozici vyjednavače v izraelsko-arabských dohodách trvají již víc než 10 let. Nyní, před Trumpovou návštěvou Izraele, je ve výhodné pozici. Setkání s ostatními představiteli muslimských zemí se má totiž odehrát až po ní, takže bude mít několikatýdenní náskok.

 

Zdroj: Židovský tiskový a informační servis
Foto: Wikimedia

 

Categories: Politika

Leave A Reply

Your email address will not be published.

Přejít k navigační liště