Tvoji mrtví obživnou.
Iz 26,19
Od této chvíle jsou blahoslaveni mrtví, kteří umírají v Pánu. Ano, praví Duch, ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi.
Zj 14,13
Jak málo času stačí, aby po nás na tomto světě zbyl jen nápis na náhrobním kameni, možná zmínka v rodokmenu, a přesto je v každém z nás, třeba až na dně duše, skryto volání po věčnosti. Je to Bůh, kdo do našich srdcí vložil tuto touhu. Jsme stvořeni k věčnosti. Jako křesťané věříme, že smíme následovat Ježíše Krista ze smrti k životu, protože jeho velikonoční vítězství vrhá na naše lidské bytí nové světlo. Věříme, že ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i nás. A on na rozdíl od lidí na své věrné nikdy nezapomíná.
Bože, smrtí a vzkříšením svého Syna jsi nás zbavil beznaděje smrti. Daruj nám víru, která umí vidět i za hroby.
2K 6,1-10 * Ez 42,15-43,12
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
