A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“
L 23,42

Počítat s Bohem zavčas, v dobách, kdy se nám vede dobře, v sobě skrývá naději, že se budeme mít komu svěřit i v časech, ve kterých už nebudeme mít zalíbení, které budou zlé. Názorně to vidíme na Ježíši, který s Bohem počítal po celý svůj život. Už ve dvanácti letech musel být tam, kde šlo o jeho nebeského Otce. Když pak nad ním nastala vláda tmy (L 22,53) a on byl zatčen, opuštěn učedníky, ponižován, křivě obviněn, odsouzen a ukřižován, měl komu svěřit svého ducha (L 23,46). Ale ještě před tím dokázal vzbudit důvěru v jednom spoluodsouzenci, důvěru, že svou smrtí odchází do svého království. Ježíš pamatoval na Boha Stvořitele a ve zlý den dokázal pamatovat i na člověka vystaveného stejnému utrpení.
Hospodine, děkujeme ti za Ježíše, který pamatoval na tebe a pamatuje i na nás.

J 19,16-30 * 2K 5,(14b-18)19-21 * L 23,32-49