David Novák pro Život víry: Někdy si říkám, že jsem měl zůstat elektrikářem

Jsi křesťanskou celebritou. Všude tě zvou, a to už v době, kdy jsi ještě ani nenastoupil do funkce předsedy Rady Církve bratrské. Jak se v tom cítíš?
Sám sebe takhle vůbec nevidím. Někdy se navíc setkávám i s opačnými reakcemi. Je stále dost lidí, kteří jsou vůči mně kritičtí. Někdy mi třeba naznačují, že jsem nevzdělaný. Jiní ve mně vidí přerostlého mládežníka, jiné vytáčejí moje blogy a články. Na druhou stranu, když napíšu nějaký blog nebo někde něco odpřednáším, když se na web dávají moje kázání na videu, když lidé slyší můj hlas třeba na Proglase, začínám zjišťovat, že je dost lidí, kteří to berou vážně. Tedy je třeba jisté moudrosti, co píšu, co říkám, a to ne kvůli tomu, abych chránil svoji kůži, ale proto, že to má na nemálo lidí vliv. Jen bych potřeboval té moudrosti více.
A druhá věc: Jakmile je člověk na čele pelotonu, nutně se setkává s negativními ohlasy. Daniel Fajfr mi předával úřad se slovy: „A teď na tebe bude foukat ze všech stran.“ Je pravda, že kritiku někdy nesu těžko. Někdy, když je mi smutno, si říkám, že jsem měl zůstat elektrikářem.

Vnímáš nebezpečí, že by ses mohl nafouknout a stát se papalášem? Vím, že jím nejsi, mluvím jen o nebezpečí…
Každý, kdo je v čele, je v nebezpečí zneužití moci. Například může o někom vypustit určitou důvěrnou informaci nebo může svůj hlas vydávat za hlas Boží. Jakákoli funkce může každému člověku stoupnout do hlavy. Proto jsem si dal určitý úkol: Kdykoli jsem byl v nadsborových strukturách, byl jsem skoro vždy součástí určité skupinky. Téměř vždy jsem kolem sebe měl pár mladších kluků, kterým jsem předával část své víry a pro které nejsem žádný papaláš, ale kamarád a duchovní průvodce. Tito lidé, se kterými se setkávám a budu se setkávat i jako předseda církve, mě stále pomyslně sundávají na zem. Vůbec neřeší, zda jsem předseda CB nebo kolik jsem toho napsal. Moc dobře ale vědí, jestli je mám rád. To mě udržuje při zemi. Chápu to jako jeden z hlavních apelů, které nám tu zanechal Ježíš. Přestože byl celebrita, měl kolem sebe rybáře, se kterými žil obyčejný život.

Co pravidla pro vedoucí, o kterých jsi psal v Životě víry (2017/6)? Co děláš pro to, aby ses nedostal do izolace vedoucího, který o nejdůležitějších věcech nemůže s nikým mluvit?
Myslím si, že součástí vůdcovství je určitá samota. I když mám přátele, určité věci sdílet nejde. Člověk v podobné roli se asi musí smířit s tím, že některé věci musí unést sám. Lidé vám řeknou, co by se mělo, jenže nemají informace, které máte vy, a proto někdy nerozumí, proč děláte, co děláte. Něco mohu říct přátelům, něco manželce, něco jenom Pánu Bohu. Zároveň je ale spousta věcí, o kterých se můžu sdílet s dalšími lidmi, a proto kolem sebe nechci dělat mýtus osamělého hrdiny.

Co ti ještě pomáhá?
Původně jsem nepracoval v církvi, ale jako elektrikář, později jako učitel. I když jsem pak dělal v církvi, měl jsem nějakou dobu malý úvazek mimo církev. Bylo to i proto, že jsem cítil jako neautentické říkat lidem „Buďte s nevěřícími“, když bych s nevěřícími nebyl. Bylo to pro mě strašně cenné a myslím, že jsem dodnes neztratil schopnost vnímat věci pohledem nevěřících. Nešlo o to, abych je evangelizoval, ale o to, že jsem s nimi seděl v kabinetě nebo byl v dílně. Takový kontakt s nevěřícími bych alespoň na čas doporučil všem křesťanským vedoucím. Nikoli „evangelizační“ kontakty, ale pracovní.

Jak změnit církev, aby byla relevantní? A tady nejde jen o CB, ale o všechny evangelikály u nás. Jsme konzervativní, uzavření, nesrozumitelní, mluvíme neznámým jazykem. Jak to změnit?
Kdybych to věděl, založil jsem už deset nových sborů… Myslím si, že chceme být misijní církví. Ale existuje ještě jiný přístup, který je mi bližší: tzv. misionální církev, kdy všechno, co děláme, je otevřené pro nevěřící. Např. děláme bohoslužby, kam můžeme přivést nevěřící. Ne že bychom tam zastírali evangelium, ale kazatel mluví tak, aby to nevěřící mohli poslouchat, takové jsou i písně. Máme skupinky, kde vykládáme třeba ovoce Ducha, ale zveme tam i nevěřící, protože je tam tak přátelské prostředí, že jim to časem prostě dojde. Vzpomínám si, jak u nás jeden nevěřící muž přišel na skupinku, kde se zrovna probíralo obřezání Timotea. Po třech letech ten muž říkal, že to pro něj byla divná zkušenost, ale ucítil tam atmosféru lásky… Přišel podruhé, potřetí, a nakonec uvěřil. To je misionální církev. Nebo tady vedle (v místnosti vedle kanceláře – pozn. red.) probíhá mateřské centrum. Schází se tam komunita věřících i nevěřících maminek, čtyřikrát za týden.

Každý den tytéž matky?
Ne, to se mění. Nebo v pátek tady bude cvičení pro seniory, dále náš sbor dělá sportovní misii, má dva dorostové kluby, kam chodí i děti ze sídliště, má poradenské centrum, je zde výborná mládež, máme vynikající práci v Indii. To vše a mnohé další bez bohatých donátorů, ale zato s kreativními a obdarovanými lidmi. Koncept misionální církve je, že to, co děláme a jak žijeme, je otevřeno pro nevěřící. Když nahlédnou do pátého evangelia, kterým je náš život, najednou zjistí, že to dává smysl.

A ještě jedna věc: Myslím si, že důraz, který sem přichází hlavně z Ameriky, je mít super webovky, super akce, super konference, mít na všechno plnočasové pracovníky atd. K tomu říkám ano, ale to je asi pět procent, možná deset, jak někoho oslovit evangeliem. Hlavní je misionální životní styl a nadšení.

—————————————-

Autor: Tomáš Dittrich
Foto: Tomáš Dittrich

Ukázka rozhovoru, který v plném znění vychází v zářijovém čísle časopisu Život víry (2017/9). David Novák, nastupující předseda Rady Církve bratrské, v něm dále mluví například o tom, proč šel místo vysoké školy na vojnu, jak řešil své pochybnosti o víře, jaké vidí v Církvi bratrské protichůdné proudy a skupiny nebo o tom, proč a jak zakládat nové sbory.

Číslo dále přináší předvolební úvodník senátora Libora Michálka, reportáž Tomáše Dittricha z Awakening Europe v Praze, rozhovor se severoirskou kapelou Rend Collective nebo ohlédnutí za životem provokujícího zpěváka Riche Mullinse. Dále např. zprávy, osobní příběhy čtenářů a kalendář chystaných akcí.

Číslo je možné objednat zde: http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-2017-9
Elektronické vydání (PDF): https://www.palmknihy.cz/krestanstvi/zivot-viry-2017-9-174954
Informace o časopise a předplatném: www.zivotviry.cz

[adrotate banner=“28″]